Pokud by úmluva prošla, jak se předpokládá s ohledem na to, že v tomto případě není potřeba souhlas všech, přistoupení EU k tolik diskutovanému dokumentu by bylo definitivně stvrzeno. Co to ale bude znamenat pro Česko a dalších pět států sedmadvacítky, které ho neratifikovaly?
Po právní stránce bezprostředně nic. Česko nebude nuceno dokument schválit ani nebude porušovat právo EU. Istanbulská úmluva pochází z dílny jiné organizace, Rady Evropy. Přistoupení k ní ze strany EU se bude vztahovat jen na unijní instituce a oblasti, v nichž má unie kompetence.
Odvolávat se na obsah úmluvy tak budou moci ženy a muži pracující v unijních institucích nebo případné oběti při výkladu evropského práva. Například žadatelka o azyl v unii ze třetí země, která se stala terčem sexuálního útoku a bude se bránit před soudem. Naopak třeba trestní sazby za znásilnění, které se napříč státy EU velmi liší, přistoupení k úmluvě neovlivní.
"Je možné, že vyvstanou nejasnosti ve výkladu úmluvy v praxi kvůli tomu, že několik zemí EU ji neratifikovalo a většina ano. Jednoznačný výklad by pak přinesly až soudy," řekl serveru Aktuálně.cz polský europoslanec Lukasz Kohut, který měl projednání dokumentu v Evropském parlamentu na starosti coby zpravodaj.
Politicky se kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) dostává pod další tlak, aby dokument schválil. Úmluvu už v roce 2016 podepsala česká vláda, od té doby ji ale nikdo neposlal k ratifikaci do parlamentu. Letos na jaře už podruhé požádali ministři KDU-ČSL a ODS o odklad úmluvy. Argumentovali, že jde o "citlivé téma" a věc se musí v koalici víc prodiskutovat.
Legislativní rada vlády ve stejný moment naopak doporučila ratifikaci. Debatu o Istanbulské úmluvě ale v Česku ovládla dezinformační scéna a ultrakonzervativní spolky. Ty tvrdí, že schválení textu povede k rozpadům tradičních rodin a nucené převýchově dětí na genderově neutrální jedince.
Podobná prohlášení zaznívala i před hlasováním během chvílemi vypjaté debaty na půdě europarlamentu. "Vy chcete chránit ženy před násilím a nejste ani schopné definovat, jak vypadá žena. Styďte se!" vmetl například vystupujícím političkám rumunský poslanec Cristian Terhes za euroskeptickou frakci ECR, v níž sedí i vládní ODS.
Její europoslanci hlasovali proti úmluvě, podpořili ji naopak poslanci a poslankyně za TOP 09, Piráty či hnutí ANO. V téměř dvouhodinové debatě promluvili dva čeští europoslanci. Pirát Marcel Kolaja vyzval k co nejrychlejšímu schválení dokumentu, lidovec Tomáš Zdechovský obecně odsoudil jakékoli genderově podmíněné násilí. A při následném hlasování se zdržel.
Hlasy osmi poslanců pro, šesti proti (další se zdrželi nebo nehlasovali) se Česko zařadilo po bok států, které jsou vůči "Istanbulu" nejkritičtější. "Vždycky jsem Čechy považoval za liberály ve střední Evropě. Nechápu proto, proč jste úmluvu neratifikovali," řekl Aktuálně.cz polský zpravodaj Kohut, který má domov ve Slezsku, dvacet kilometrů od českých hranic, a dva roky žil a pracoval v Praze. "Vykládám si to českou euroskepsí. Doufám, že postoj brzy změníte."
Kromě Česka neratifikovaly úmluvu ještě Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Litva a Lotyšsko. Polsko dokument schválilo, vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) ale zvažuje, že podpis stáhne. Při klíčové debatě mezi velvyslanci v Bruselu na konci února o přistoupení EU k úmluvě se proti vyslovili právě zástupci Polska a také Slovenska, Maďarska a Bulharska. Česko tehdy nevzneslo námitku.
I pokud by se v červnu postavila na odpor celá skupina zmíněných států, schválení úmluvy to zřejmě nezabrání - na blokační menšinu v Radě EU by to nestačilo. Drtivá většina zemí úmluvu podporuje.
