Brusel - V Evropské unii je zaděláno na další spor. Komisař pro rozpočtové otázky Janusz Lewandowski navrhuje, aby členské země EU odváděly přímo do Bruselu daně z letecké přepravy a finančních transakcí.
Zatímco druhý z návrhů podporují kupříkladu Francie a Německo, Británie je zásadně proti.
Podle Lewandowského by nově zavedené daně mohly ulehčit rozpočtům členských zemí EU, protože by jednotlivé státy odváděly do Bruselu méně peněz.
"Řada zemí chce mít v rámci EU nižší daňovou zátěž," řekl Lewandowski deníku Financial Times Deutschland. "Tímto se otevírá možnost přemýšlet o vlastních příjmech, na které si nebudou činit nárok jednotliví ministři financí."
Britský rabat
Zavedení daní, které by plynuly přímo do Bruselu a nebyly tedy vybírány na národní úrovni, většina zemí až doposud odmítala.
"V roce 1988 činily příspěvky členských zemí jedenáct procent, dnes je to 76 procent všech příjmů unie," zdůraznil Lewandowski. "To určitě nebyl záměr otců zakladatelů."
V tzv. Římských smlouvách podepsaných v roce 1957 stanovili zakladatelé tehdejšího Evropského hospodářského společenství, že se EHS bude financovat výhradně z vlastních zdrojů. Tím byla myšlena především obchodní cla.
Členské země přispívají do rozpočtu unie 1,03 procenta svého hrubého domácího produktu. Největší plátce, Německo, kupříkladu pošle do společné unijní pokladny tento rok celkem 21 miliard eur.
Lewandowski by také rád zrušil slevu, kterou si v roce 1984 prosadila tehdejší ministerská předsedkyně Velké Británie Margaret Thatcherová. Na jejím základě dnes Londýn platí přibližně o tři miliardy eur méně, než by v souladu s výší britského HDP měl.
Proti zdanění finančních transakcí a větší kontrole hedgeových fondů, za něž se v souvislosti s nedávnou finanční krizí přimlouval francouzský prezident Nicolas Sarkozy, německá kancléřka Angela Merkelová i předseda Evropské komise José Manuel Barroso, se ostře postavil nový britský premiér David Cameron.
Vlastní zdroje
Letos přispějí členské státy do rozpočtu EU 76 miliardami eur, dalších 11 miliard získá unijní pokladna z daní z přidané hodnoty.
Každá země posílá do Bruselu 0,3 procenta z celkové sumy DPH, kterou vybrala.
Do unijního rozpočtu, jenž pro letošek počítá s výdaji ve výši 123 miliard eur, by měla EU vybrat na clech v rámci obchodování s nečlenskými zeměmi dvanáct miliard eur.
Příspěvky samozřejmě platí i postkomunistické země včetně Česka, ty ale z Bruselu dostávají v rámci strukturálních fondů mnohem více peněz na nejrůznějších dotacích.
ČR za prvních šest měsíců letošního roku odvedla do pokladny EU 18,7 miliard korun, z rozpočtu unie získala 41,4 miliardy.
Podle Lewandowského by vítaným "vlastním zdrojem" financování EU mohl být výtěžek aukcí s emisními povolenkami, které si budou muset kupovat elektrárny a velcí průmysloví znečisťovatelé a které chce Brusel začít centrálně řídit již v příštím roce.
