Istanbul - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli prohlásil, že Nizozemsko zaplatí za "nestoudné zacházení" s tureckou ministryní, kterou Nizozemci vyhostili ze země. Situace vyústila v bezprecedentní diplomatickou roztržku mezi oběma státy.
"Určitě za to zaplatí a také dostanou lekci z diplomacie. Naučíme je mezinárodní diplomacii," prohlásil Erdogan v projevu předneseném v Istanbulu. Turecký prezident při této příležitosti opět postup nizozemských úřadů přirovnal k "nacismu a fašismu" a označil zemi za banánovou republiku. Zároveň vyzval mezinárodní organizace, aby na Nizozemsko uvalily sankce.
Ankara hrozí Nizozemcům nejtvrdší odvetou za to, že o víkendu tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou eskortovali jako nežádoucí osobu do Německa. "Zacházeli s námi nelidsky a nemorálně. Chovat se takto k ženě a člence vlády je žalostné," postěžovala si ministryně novinářům. "Neměli jsme nijak v úmyslu vměšovat se do nizozemských záležitostí. Zastavili nás 30 metrů od konzulátu a našemu konzulovi nedovolili vyjít z budovy, aby se s námi mohl setkat. Zadržovali nás pak hodiny," vylíčila.
Ještě předtím v sobotu nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie. Mevlüt Çavuşoglu v neděli Nizozemsko označil za "metropoli fašismu". Turecko podle něj bude pokračovat v krocích proti Nizozemsku, dokud se Nizozemci neomluví. "Kvůli nynější situaci musíme více než kdy jindy bránit a podporovat evropské hodnoty, společné hodnoty. To je mé poselství (pro Evropu)," řekl Çavuşoglu agentuře AP.
Nizozemský premiér Mark Rutte označil výroky tureckých představitelů za nepřijatelné a dodal, že Turecko by se mělo za přirovnání Nizozemců k nacistům omluvit. Upozornil, že pokud Turecko nezmění svůj postoj, bude muset Nizozemsko uvažovat o patřičné reakci.
Francie vzkazuje: Vyhněte se provokacím
Oba členové turecké vlády chtěli v Nizozemsku agitovat mezi tureckou menšinou před referendem o kontroverzní turecké ústavní novele, která má posílit pravomoci hlavy státu. Nizozemsko i další západní státy se přitom stavějí zdrženlivě či přímo odmítavě ke snahám tureckých politiků získat podporu turecké diaspory pro změnu ústavy, která podle svých kritiků poskytne prezidentovi postavení neomezeného vládce.
Demonstranti v Istanbulu v neděli strhli z nizozemského konzulátu nizozemskou vlajku a nakrátko ji nahradili tureckou. Nizozemské ministerstvo zahraničí po incidentu upozornilo, že turecké úřady jsou zodpovědné za bezpečnost nizozemských diplomatů v Turecku. "Situace je nejasná. U tureckých úřadů jsme si stěžovali," uvedlo ministerstvo.
Francouzské ministerstvo zahraničí v neděli vyzvalo ke zmírnění napětí mezi Tureckem a některými členskými státy Evropské unie. Turecko by se podle Paříže mělo vyhnout provokacím.
Kvůli sporům s Tureckem a nedávnému zadržení turecko-německého novináře je obtížné pokračovat v práci na hospodářské pomoci Turecku, uvedl podle agentury Reuters německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Dánský premiér Lars Lökke v neděli navrhl odložení návštěvy tureckého premiéra Binaliho Yildirima v Dánsku plánované na tento měsíc.
Situace v jednotlivých evropských zemích i jejich přístup vůči snahám Ankary se ovšem liší.
Francie
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v neděli uspořádal mítink v městě Mety, kde žije početná turecká menšina. Francouzské úřady - na rozdíl od nizozemských - setkání umožnily s vysvětlením, že akce neohrožuje veřejný pořádek, a tak musí být s ohledem na svobodu shromažďování povolena. "Vzhledem k absenci průkazného ohrožení veřejného pořádku nebyl důvod setkání zakázat," uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí.
Pravicový kandidát na francouzského prezidenta François Fillon nicméně prohlásil, že Francie měla tureckému ministrovi mítink zakázat. Nizozemsko podle něj bylo "tureckými vůdci veřejně uraženo nevyslovitelným způsobem". Fillon obvinil francouzského socialistického prezidenta Francoise Hollanda, že není s ostatními evropskými zeměmi solidární. Centristický kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron důrazně odsoudil provokace ze strany turecké vlády a vyzval Francii k podpoře evropských partnerů.
Podle odhadů žije v zemi, která má bez zámořských území asi 65 milionů obyvatel, na 220 000 lidí tureckého původu.
Německo
Německé místní úřady v uplynulých dnech zrušily několik mítinků, na nichž měli vystoupit turečtí ministři. Německo si za to vysloužilo tvrdou kritiku mimo jiné od tureckého prezidenta Recepa Tayippa Erdogana, který postup německých úřadů srovnal s počínáním nacistických úřadů v první polovině 20. století.
V pátek konstatoval německý ústavní soud v Karlsruhe, že německá vláda může zakazovat sporná vystoupení tureckých vládních činitelů v Německu. Soudci nejvyšší justiční instance v zemi podle agentury DPA své stanovisko zdůvodnili tím, že platná ústava ani mezinárodní právo neposkytují zahraničním státním činitelům nárok jezdit do Německa a vykonávat tam své úřední funkce.
V osmdesátimilionovém Německu žijí téměř tři miliony Turků, z nichž má zhruba polovina i turecké občanství a může se referenda účastnit.
Nizozemsko
V sobotu Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí Çavuşogluovi. O několik hodin později nizozemské úřady označily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou za nežádoucí osobu a eskortovaly ji do Německa, odkud do Nizozemska přijela. Oba turečtí ministři chtěli agitovat mezi tureckou menšinou před referendem. Podle nizozemského statistického úřadu žije v sedmnáctimilionové zemi asi 400 000 lidí tureckého původu. Většina má dvojí občanství, a tak může hlasovat v obou zemích.
Rakousko
Vztahy Vídně a Ankary jsou dlouhodobě napjaté. Rakouská vláda žádala zmrazení přístupových jednání mezi Evropskou unií a Tureckem. Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz v pondělí řekl, že očekává, že turečtí politici nebudou v Rakousku vystupovat za účelem agitace v tureckém předvolebním boji. V Rakousku, které má 8,5 milionu obyvatel, žije podle statistik asi 250 000 osob s tureckými kořeny, zhruba 112 000 z nich má rakouské občanství.
Švýcarsko
Švýcarské federální úřady ve středu odmítly zakázat na žádost curyšského kantonu nedělní mítink s účastí tureckého ministra zahraničí. Bern to podle agentury AFP zdůvodnil tím, že přítomnost tureckého diplomata nepředstavuje takové bezpečnostní riziko, jež by opravňovalo zásah do svobody vyjadřování. V osmimilionovém Švýcarsku žije asi 120 000 Turků.
