Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce otázku vydání duchovního Fethullaha Gülena z USA do Turecka oddělit od dalších vztahů se Spojenými státy. Erdogan to řekl ve středu večer v rozhovoru pro televizi al-Džazíra.
Do pátečního pokusu o převrat v Turecku, za jehož strůjce považuje Erdogan právě Gülena, byly podle prezidenta zapojeny i jiné země. Erdogan ale odmítl nějakou konkrétně jmenovat. Odmítl také tvrzení, že je autoritářský a že se stal v minulosti hrozbou pro demokracii.
"Zůstaneme systémem parlamentní demokracie, nikdy tento systém neopustíme," prohlásil Erdogan. Jeho vláda bývá v posledních dnech obviňována, že neúspěšný pokus o puč využila k upevnění moci a k dalšímu pronásledování svých kritiků. Podle některých teorií dokonce převrat zinscenovala, aby mohla proti svým odpůrcům tvrdě zakročit.
Erdogan v rozhovoru také uvedl, že bude pokračovat zatýkání a boj proti Gülenově hnutí, které označuje za teroristickou organizaci.
Pětasedmdesátiletý Gülen, který žije od roku 1999 v americké Pensylvánii a v Turecku má miliony příznivců, odmítá, že by stál za pokusem o převrat.
USA odmítají Gülena vydat, dokud Ankara nepředloží důkazy o jeho vině. Erdogan řekl, že bude velká chyba, když Američané duchovního nevydají.
Vztahy s Washingtonem ale musí podle Erdogana zůstat pozitivní. "Vztahy mezi našimi zeměmi jsou založeny na zájmech, nikoli na pocitech. Jsme strategickými partnery," uvedl turecký prezident. Podle něj nesmí roztržka kvůli Gülenovi ovlivnit vztah ohledně turecké letecké základny Inçirlik. Z ní startují letadla mezinárodní koalice, vedené USA, do boje proti organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku.
Erdogan se v rozhovoru vyjádřil i ke kritice Evropské unie stran jeho připravenosti obnovit v zemi trest smrti, který tam byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do EU. "Svět není jen Evropská unie," řekl pro al-Džazíru Erdogan. A dodal, že USA, Rusko, Čína a další země trest smrti oficiálně také mají.
"Již 53 let klepeme na dveře EU a oni nás už 53 let odmítají," postěžoval si Erdogan. Odkázal tak na rok 1963, kdy Evropské společenství, předchůdce EU, uzavřelo s Ankarou asociační dohodu. Erdogan zopakoval, že pokud turecký parlament obnovení trestu smrti odhlasuje, on ho rovněž schválí. Brusel již Turecko varoval, že trest smrti je s členstvím v EU neslučitelný.
