Nevyzpytatelný člen NATO. Turecko chce podporu proti Kurdům výměnou za obranu Pobaltí

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 3. 12. 2019 16:37
NATO slaví sedmdesát let od svého vzniku. Je v důchodovém věku, místo oslav ale dominují dvoudennímu summitu v Londýně spíše zásadní neshody mezi některými členskými zeměmi. V centru celého sporu je Turecko. Americký prezident Donald Trump dokonce v úterý řekl, že po ofenzivě na severu Sýrie by se mělo diskutovat o členství Turecka v NATO.
Český voják na cvičení sil NATO v Litvě.
Český voják na cvičení sil NATO v Litvě. | Foto: Jakub Plíhal

Aktuální otázkou je, zda se stále mohou všichni členové spolehnout na jeden ze zásadních článků smlouvy o Severoatlantické alianci. Je to článek číslo 5, který říká, že útok na jednu členskou zemi aliance je útokem na všechny a všichni mají povinnost napadený stát bránit.

V praxi na testování platnosti článku číslo 5 došlo jen po útocích 11.září 2001 na USA, k útoku na Afghánistán se ale ke Spojeným státům přidala jen Velká Británie.  Na spadnutí byla několikrát válka mezi Řeckem a Tureckem, což jsou ale členové aliance.

A právě Turecko je středobodem současných sporů mezi spojenci.

Vetuje například plány společné obrany Polska a pobaltských zemí, pokud aliance neuzná oprávněnost turecké ofenzivy v Sýrii a neoznačí armádu syrských Kurdů za teroristy. Turecký prezident Recep Erdogan tvrdí, že podpora NATO proti syrským Kurdům je pro něj zásadní a na summitu v Londýně ji bude požadovat.

Spojené státy zároveň kritizují fakt, že Turecko nakupuje z Ruska systém protiletadlové obrany S-400. Ten nejenže není kompatibilní s výzbrojí aliance, ale zároveň nákup takové techniky může způsobit vyzrazení některých vojenských tajemství Rusku.

Erdogan a ruský prezident Vladimir Putin mají navíc nadstandardní vztahy, které jim umožňují postupovat společně v Sýrii, ačkoliv tam mají odlišné zájmy. Erdogan chce pacifikovat kurdský separatismus, Putin chce zase udržet u moci syrského prezidenta Bašára Asada jako svého chráněnce.

Turecko dál členem NATO?

Ankara si vysloužila kritiku mnoha evropských politiků za to, že před několika měsíci spustila ofenzivu proti Kurdům na severu Sýrie. Kurdové přitom v uplynulých letech tvrdě bojovali proti tzv. Islámskému státu a měli rozhodující podíl na jeho porážce.

"Očekáváme pomoc v boji s terorismem. Pokud NATO neuzná, že náš boj je legitimní, nepodpoříme plány týkající se Pobaltí," prohlásil Erdogan po příletu do Londýna.

Americký ministr obrany Mark Esper řekl agentuře Reuters, že ani Washington se nechystá v tomto směru Ankaru podpořit. "Nikdo tuto hrozbu nevnímá tak jako Turecko a já nebudu podporovat, abychom jednotky syrských Kurdů označili za teroristické," uvedl Esper.

V úterý se pak podobně ostře vyjádřil i sám americký prezident Trump. Na otázku, zda by Turecko mělo zůstat členem NATO i po ofenzivě v Sýrii, šéf Bílého domu odpověděl, že toto téma by se mělo probrat mezi členskými zeměmi aliance.

Bývalý český velvyslanec v USA i Rusku Petr Kolář nicméně řekl serveru Aktuálně.cz, že výzvy k vyloučení Turecka nejsou rozumným řešením. "Turecko je problematický partner, ale musíme ho v NATO udržet. Není v našem zájmu, aby zůstalo mimo, a doufám, že Turci si uvědomují, že i v jejich zájmu je zůstat," uvedl Kolář.

Mozková smrt

Blokování plánů na alianční obranu Polska a Pobaltí (tedy Litvy, Lotyšska a Estonska) je však citlivá záležitost. Pobaltské republiky žijí v obavách, že za určité situace nelze vyloučit ruskou snahu o jejich destabilizaci. Zejména po roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krymský poloostrov a vypukla válka na východě Ukrajiny.

Bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges před pěti lety šokoval v estonském Tallinnu prohlášením, že nemůže ručit za to, jak by se postavil americký prezident Barack Obama k možnosti přímé vojenské konfrontace s Ruskem kvůli napadení Pobaltí. Současný americký prezident Trump se přitom k Rusku vyjadřuje zdrženlivě a je kritický k tomu, že některé země NATO mají nízké výdaje na obranu.

V úterý se Trump na tiskové konferenci v rámci summitu vyjádřil i k nedávným slovům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten řekl o NATO, že je podle něj ve stavu "mozkové smrti". Stejně jako Trump to i Petr Kolář kritizuje.

"To, co řekl Macron, se říkat nesmí. Mělo by to být zakázané. Udělal radost Rusku - když se podíváte, jak o tom informovala ruská média, tak je v nich ta radost vidět. NATO má problémy a horší období, ale není ve stadiu mozkové smrti," uvedl Kolář pro Aktuálně.cz.

Do Macrona se ostatně opřel i Erdogan. V reakci na kritiku turecké ofenzivy v Sýrii prohlásil, že ne NATO, ale Macron osobně je ve fázi mozkové smrti.

Video: Čeští vojáci podporují Kanaďany a Lotyše

Čeští vojáci podporují svými minomety Kanaďany i Lotyše | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy