Stávka ve Francii zasáhla školy i nemocnice, demonstrují desítky tisíc lidí

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 12. 2019 17:45
Železničáři, zaměstnanci městských dopravních podniků, zdravotníci nebo učitelé ve čtvrtek ve Francii ve velkém stávkují na protest proti plánu prezidenta Emmanuela Macrona reformovat penzijní systém. Od časného rána působí stávka značné komplikace v dopravě, které se v důsledku protestu pracovníků aerolinky Air France dotkly také leteckého spojení mezi Paříží a Prahou.
Nádraží ve čtvrtek ráno.
Nádraží ve čtvrtek ráno. | Foto: ČTK

V ulicích měst demonstrují desetitisíce lidí. Železničáři chtějí v tlaku na vládu pokračovat i v pátek, zaměstnanci pařížského dopravního podniku dokonce až do neděle.

Macronův plán na reformu "štědrého" a "těžkopádného" důchodového systému podle agentury Reuters vyvolal jednu z největších stávek státních zaměstnanců za poslední desetiletí. Francouzská média hovoří o "černém čtvrtku" nebo "černém dni v dopravě". Podle listu Le Monde nastala pro Macrona "hodina pravdy".

Státní dráhy SNCF vypravily jen desetinu spojů oproti běžnému provozu, neboť do práce nepřišlo 85 procent vlakvedoucích. Pařížská nádraží ráno zela prázdnotou. Kromě pařížského dopravního podniku RATP se stávka v hromadné dopravě týká i dalších měst včetně Marseille, kde nejezdí metro ani příměstské vlaky, Lyonu, Toulouse, Štrasburku, Bordeaux či Nice.

Řada obyvatel velkých měst přesedlala na jízdní kola a elektrokoloběžky, aby se dostala do práce, napsal Reuters. V Paříži bude mimořádný režim pokračovat i v dalších dnech, neboť hlavní odborové sdružení zastupující personál RATP oznámilo, že stávkovat se bude i celý víkend. Pracovníci státních železnic zatím odhlasovali prodloužení protestu o jeden den. Očekává se tak, že vyjede například jen jeden z deseti rychlovlaků TGV.

V letecké dopravě se počítalo se zrušením 20 procent letů. Omezení se projevila i na spojení francouzské metropole s Prahou. Zrušen byl let v 09:10 z Francie do Česka a odlet z Prahy do Paříže plánovaný původně na 10:00 SEČ, další spoje nabíraly velká zpoždění.

Nepracují ani zaměstnanci některých nemocnic, justice či hasiči. Učitelů se podle stanice BFMTV zapojilo do stávky více než 50 procent, v Paříži až 78 procent. Kvůli stávce zůstala uzavřena Eiffelova věž. "Doporučujeme vám návštěvu odložit," vyzývají turisty webové stránky světoznámé památky. Před problémy návštěvníky varovali i provozovatelé dalších památek, včetně muzea Louvre.

V celé Francii bylo podle Le Monde nahlášeno skoro 250 demonstrací. Policie uvedla, že v poledne ve třicítce měst dohromady demonstrovalo kolem 180 tisíc lidí. Podle agentury AP jsou mezi nimi i příznivci hnutí žlutých vest, kteří začali před více než rokem protestovat proti Macronově vládě.

Agentura AFP s odvoláním na oficiální údaje odpoledne psala o 285 000 protestujících mimo francouzskou metropoli.

"To, co musíme udělat, je ochromit ekonomiku," uvedl jeden z předních představitelů odborového svazu Force Ouvrière ("dělnická síla") Christian Grolier. Demonstranti na dnešních akcích podle Reuters nesli transparenty s hesly jako "Macrone, vypadni" nebo "nesahejte na naše důchody".

Prezident Macron chce v rámci reformy zjednodušit komplikovaný francouzský systém, který se skládá ze 42 různých důchodových plánů. Podle něj není jen finančně náročný, ale i nespravedlivý. Konkrétní plány na reformu hodlá Macron zveřejnit v polovině prosince. Už nyní ale podle několika průzkumů veřejného mínění s reformou nesouhlasí téměř polovina Francouzů. Většina jich navzdory problémům, které jí způsobí, dnešní rozsáhlou stávku podporuje.

"Pět týdnů placené dovolené, státní systém zdravotní péče - všeho jsme dosáhli díky sociálnímu boji lidí, kteří se finančně obětovali, aby toho pro nás dosáhli," řekl agentuře AP 41letý dělník Gilles Pierre, který se zúčastnil dnešních protestů. Pierre, který má nyní nárok na odchod do důchodu v 52 letech, přiznává, že francouzský systém je štědrý. "Co ale chceme v důchodu? Užívat si nebo být důchodce v nemocnici a v posteli, který si nemůže života užívat?" dodává.

Reuters připomíná, že pokusy o důchodovou reformu v minulosti vícekrát ve Francii ztroskotaly. V roce 1995 konzervativní vláda tehdejšího prezidenta Jacquese Chiraka ustoupila požadavkům odborů po týdnech dramatických protestů.

Pochod v Paříži provázejí výtržnosti

Tisíce lidí se ve čtvrtek odpoledne vydaly na pochod centrem Paříže. Manifestaci podle médií provází výtržnosti a policie mimo jiné slzným plynem zakročila proti skupince maskovaných demonstrantů.

Hlavní pařížský pochod měl u nádraží Gare du Nord začít ve 14:00, start se ale zpozdil a situace poté začala být značně nepřehledná. První incidenty začala francouzská média hlásit krátce po půl čtvrté. Demonstranti převrhli a zapálili přívěs na staveništi v jedné z ulic u náměstí Republiky a rozbili několik výloh obchodů. Reportéři agentury AP byli také svědky poničení autobusové zastávky, psali však o "jinak klidném protestu".

Policie odpověděla slzným plynem. Vypjatou situaci ve východní části Paříže zachycuje i video reportéra deníku Le Monde.

Na pořádek v ulicích metropole dnes dohlíží 6000 policistů. Demonstranti mají zakázaný vstup na třídu Champs-Élysées, kde sídlí prezidentský palác, ke katedrále Notre-Dame i k parlamentu. Pařížská prefektura uvedla, že do 17:00 strážci zákona v hlavním městě zadrželi 87 lidí.

Přesné údaje o rozsahu hlavního pařížského pochodu nebyly ihned po jeho začátku k dispozici. AFP informovala o tisících účastníků, odborový svaz CGT následně oznámil, že do protestů se dnes v metropoli zapojilo 250 000 lidí.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šahový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy