Silné deště a následné záplavy překvapily Německo, Belgii, Švýcarsko i Nizozemsko. Nejhůře dopadla spolková republika, voda tu brala celé domy a připravila o život minimálně 180 lidí, dalších 150 se stále pohřešuje.
Povodně jen o pár dní později zasáhly také čínskou provincii Che-nan a její metropoli Čeng-čou, kde za tři dny spadlo tolik vody, jako jindy za celou sezonu. "Nikdy v životě jsem neviděl tolik deště," řekl britskému serveru BBC sedmadvacetiletý obyvatel provincie Liou. "V jednu chvíli na nás padalo z nebe tolik vody, až všechno bylo bílé," dodal. Město hlásí zatím 99 obětí, někteří z nich přišli o život v zaplaveném metru.
Jak navíc ukazuje nová studie, se zvyšujícími se teplotami bude množství záplav stále větší. Do konce století by tak tyto přírodní katastrofy mohly být až čtrnáctkrát častější. "Simulace naznačila, že mohou přijít ještě horší věci," uvedl vedoucí studie Abdullah Kahraman z univerzity v Newcastlu.
Evropská města bez aut
Silniční doprava je v Evropě zodpovědná za 71 procent emisí skleníkových plynů přispívajících ke změnám klimatu. Přestože jednotlivé státy vlastní plány, jak jejich produkci snížit, do boje se pustila i jednotlivá města. Paříž například snížila povolenou rychlost ve městě na 30 kilometrů v hodině a také chce zmenšit počet parkovacích míst ze 140 tisíc na 60 tisíc. Oba kroky, které prosazuje starostka metropole Anne Hidalgová, mají snížit emise z dopravy a pomoc s bojem proti klimatické změně. Stará parkovací místa nahradí zeleň a zároveň vzniknou nové cyklopruhy, které by měly do tří let doprovázet každou silnici pro automobily.
Nižšího počtu aut ve městě chce dosáhnout i Berlín. Obyvatelům, kteří přestanou používat svůj vůz, plánuje ročně nabídnout 1100 eur, tedy asi 28 tisíc korun. Peníze chce vzít z výběru uhlíkové daně a od opatření si německé hlavní město slibuje úbytek 60 tisíc aut.
Letadla na baterie
Americká letecká společnost United Airlines se také pokouší snížit emise, které produkují její letouny. Spojila síly se švédským start-upem Heart Aerospace, který vyrábí elektrická letadla poháněná bateriemi, a dohodla se na nákupu sta malých devatenáctimístných strojů s označením ES-19. Jsou schopné uletět 400 kilometrů a firma je začne ke krátkým letům používat v roce 2026, píše agentura Reuters.
"Nechceme čekat na 50, 75 nebo 125místné stroje. Chceme se zapojit rovnou tím, že budeme investovat do firmy, o které si myslíme, že má velký technologický náskok, a doufáme, že časem se s nimi dopracujeme na letadla většího měřítka," uvádí prezident společnosti Mike Leskinen.
It's electric! ⚡️
— United Airlines (@united) July 13, 2021
Together with @Breakthrough and @MesaAirlines, we're working with @heartaerospace to decarbonize regional air travel. We plan to acquire the ES-19 electric aircraft, set to take flight in 2026. https://t.co/3HpnhLZ1lZ pic.twitter.com/TdxHEqlT51
Jizerskohorské bučiny v UNESCO
V červenci se také rozšířil počet přírodních oblastí zapsaných na seznamu dědictví UNESCO. První zápis má také Česko, odborníci ocenili Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. "Rozšířená oblast představuje výjimečný příklad relativně nenarušeného komplexu mírných lesů a ukazuje široké spektrum obsáhlých ekologických vzorců a procesů bukových a smíšených lesů napříč rozdílnými přírodními podmínkami," píše k rozhodnutí UNESCO.
Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Nejcennější vnitřní část má zhruba deset kilometrů čtverečních a kolem je ochranné, zhruba 17kilometrové pásmo. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory.
[CORRIGENDUM]
— UNESCO 🏛️ #Education #Sciences #Culture 🇺🇳😷 (@UNESCO) July 29, 2021
The official list of countries related to this #WorldHeritage site extension is the following:
Bosnia and Herzegovina🇧🇦, Czechia🇨🇿, France🇫🇷, Italy🇮🇹, North Macedonia🇲🇰, Poland🇵🇱, Slovakia🇸🇰 and Switzerland🇨🇭.
📰 https://t.co/CzLr37J5FX #44WHC pic.twitter.com/hR2dv1fFg8
Co se děje uvnitř ptačí budky?
Další krásy přírody, které mohli lidé nejen v červenci obdivovat, pochází z ptačí budky v anglickém Loughborough, kde se usídlily sýkorky. Jejich život od stavění hnízda přes krmení mláďat až po útok predátorů sledoval přes kameru John Chadwick. "Nevěděl jsem, co se děje v ptačí budce, tak jsem se rozhodl dát tam kameru," popisuje britské stanici BBC. Živý přenos pak vysílal na YouTube, kde jeho videa nasbírala už 41 milionů zhlédnutí.
"Sledovat je každý den po dobu tří měsíců a nakonec vidět dvě mláďata vylétnout bylo něco speciálního," dodal. Na sestřih videa se můžete podívat.