Problémy s dodávkami preparátu britsko-švédské společnosti byly od začátku roku hlavní příčinou pomalého rozjezdu očkování v zemích Evropské unie. Firma v prvním čtvrtletí dodala státům zhruba 30 milionů dávek, slíbila ovšem téměř čtyřikrát tolik. Od dubna do června pak plánuje doručit 70 milionů místo očekávaných 180.
Společnost tvrdí, že nemá dost výrobních kapacit a nejprve musí naplnit podmínky kontraktu s Británií, který Londýn uzavřel dříve než Brusel. Komise však s vysvětleními není spokojena a již před měsícem odeslala firmě dopis se žádostí o nápravu. Uspokojivou odpověď však ve stanovené lhůtě nedostala. Proto podle mluvčího Stefana De Keersmaeckera v pátek podala žalobu.
#BREAKING EU starts legal action against AstraZeneca over vaccine delivery: commission pic.twitter.com/beC6S25pwD
— AFP News Agency (@AFP) April 26, 2021
"Důvodem je, že některé části smlouvy nebyly dodrženy a společnost nedokázala přijít se spolehlivou strategií, která by zajistila včasné doručení vakcín," prohlásil mluvčí. Pro komisi je podle něj zásadní, aby firma zrychlila dodávání vakcín, k čemuž ji chce přimět i prostřednictvím žaloby.
Podle mluvčího ji podpořily všechny členské státy evropského bloku. Některé země přitom minulý týden dávaly najevo obavy, aby se žaloba neminula účinkem a dále nezkomplikovala postup společného očkování v EU, které od začátku roku provázela řada problémů.
Někteří diplomaté se obávají, že bude velmi složité si u soudu urychlení dodávek vynutit, pokud je firma nebude mít fyzicky k dispozici. Kontrakt, jehož část EK koncem ledna zveřejnila, navíc hovoří o tom, že firma musí vyvinout "maximální rozumné úsilí", aby poskytla kapacitu svých závodů k produkci vakcín nasmlouvaných EU. Tato formulace může podle některých právníků komplikovat vynutitelnost včasného dodání vakcín.
"Tento spor podle nás nemá opodstatnění a my vítáme tuto příležitost, abychom jej co nejrychleji vyřešili," komentovala v pondělí zprávu o žalobě firma.