Káhira - Před patnácti měsíci Egypťané povstali, aby po 30 letech svrhli diktátorský režim Husního Mubaraka. Teď jdou k volbám, v nichž mohou poprvé za pět tisíc let volit hlavu státu.

První den je o (dvoudenní) volby obrovský zájem, před hlasovacími místnostmi se tvoří fronty, ale vše zatím probíhá v poklidu. Žádné výtržnosti ani násilí hlášeny nejsou.

Oprávněných voličů je 50 milionů, kandidátů dvanáct, přičemž pět z nich má šanci volby vyhrát.

A v tom je podle komentátorů, kteří už teď mluví o promarněném arabském jaru a "ztracené revoluci", právě ten problém.

Egypťané totiž mají v zásadě na výběr tři cesty: mohou se stát sekulární demokratickou zemí, nechat vládnout islamisty, nebo povolat zpět lidi spojené s Mubarakem a posadit je do čela země spolu s tradičně silnou armádou.

Fakticky ale zbývají už jen islamisté a Mubarakovci, protože sekularisté, kteří revoluci vedli a za myšlenky demokracie bojovali, nedokázali postavit dostatečně silného kandidáta.

Podle reportéra BBC ve druhém největším městě Alexandrii se ale zdá, že řadovým občanům nejde o rozdíl mezi islamisty a sekularisty, ale o to, kdo jim zajistí růst životní úrovně.

Za nejžhavější kandidáty jsou považováni poslední premiér Mubarakova režimu Ahmad Šafík a bývalý ministr zahraničí Amr Muhammad Músá.

Tomu sice původně volební komise, stejně jako deseti dalším mužům, kandidaturu zakázala, protože vláda prosadila zákon zakazující kandidaturu bývalým vrcholným představitelům Mubarakova režimu, později ale komisaři uznali Músovo odvolání a do voleb ho pustili s tím, že je zákon pravděpodobně protiústavní.

Liberální kandidát to vzdal

Favorizovanou pětku doplňují: šéf strany Svoboda a spravedlnost Muslimského bratrstva, které vyhrálo první lednové parlamentní volby, Muhammad Mursí, nezávislý islamista Abdal Munajn Abúl Futúh, jehož po oznámení kandidatury z bratrstva vyhodili, a arabský nacionalista Hamdín Sabbáhí.

Právník Muhammad Fauzí Ísá, bývalý policista a kandidát liberální Demokratické generační strany, se kandidatury vzdal a podpořil Amra Músu.

Paradoxní je to, že jelikož Egypt stále nemá novou ústavu, nevědí občané, jaké bude mít jimi volený prezident vlastně pravomoci. Není jasné, zda bude vrchním velitelem mocné armády ani zda bude moci rozpustit parlament. 

Západ ztratí spojence

Pro Egypt to znamená, že se prodemokratické změny buď zpomalí, nebo úplně zastaví, což může ovlivnit dění v celém regionu. Pro Spojené státy a Izrael (potažmo Západ) zase ztrátu jednoho z nejbližších spojenců v arabském světě.

Volí se ve středu a ve čtvrtek, výsledky jsou očekávány 29. května. Pokud vítěz nevzejde z prvního kola, což je pravděpodobné, budou Egypťané 16. a 17. června ve druhém kole volit mez dvěma nejúspěšnějšími kandidáty. Vítěz by pak měl být oznámen 21. června.