V Íránu došlo ke dvěma explozím u hrobu generála Solejmáního. Zemřelo 95 lidí

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 1. 2024 21:58
Při dvou dnešních výbuších u hřbitova v íránském městě Kermán zahynulo 95 lidí a dalších 211 lidí bylo zraněno. Upřesněnou bilanci podle agentury DPA oznámil íránský ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí poté, co státní média už hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát.
Zranění lidé po dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásem Solejmání.
Zranění lidé po dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásem Solejmání. | Foto: ČTK / AP / Mahdi Karbakhsh Ravari

K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Exploze otřásly okolím hřbitova, na němž je pochován generál Kásem Solejmání, který zemřel při americkém atentátu v Bagdádu přesně před čtyřmi roky.

Íránská státní televize informovala nejprve o první a následně o druhé explozi během pietního ceremoniálu ve městě Kermán na jihovýchodě Íránu. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví. Podle úřadů byli lidé zraněni také při útěku z místa explozí.

Íránská polooficiální agentura Tasním s odvoláním na informované zdroje napsala, že dvojice bomb, které vybuchly poblíž hrobu Solejmáního, byla odpálena na dálku. Podle agentury, která má blízko k íránským revolučním gardám, byly na místě odpáleny bomby umístěné ve dvou taškách. Agentura Irna s odvoláním na starostu Kermánu Saída Tabrízího uvedla, že mezi oběma explozemi bylo rozmezí deseti minut. Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí řekl, že většina lidí přišla o život při druhé explozi.

Stav 30 raněných je podle ministra zdravotnictví Ejnolláhího kritický a panují obavy, že počet obětí dále poroste. Média uvedla, že více než stovka pacientů byla po útoku v nemocnicích operována. Mezi mrtvými jsou podle íránského ministerstva zdravotnictví i záchranáři.

Odpověď na výbuchy

Vahídí slíbil rozhodnou odpověď na atentát. "Naše policejní síly jsou bdělé a ty, kteří tento zločin spáchali, poženou k odpovědnosti," prohlásil. Írán rovněž vyhlásil na čtvrtek jednodenní státní smutek. Atentát odsoudil také íránský prezident Ebráhím Raísí.

"Není pochyb o tom, že pachatelé tohoto zbabělého činu budou brzy identifikováni a za svůj ohavný čin příslušnými bezpečnostními a donucovacími složkami potrestáni," ujistila hlava státu. Raísí kvůli útoku zrušil plánovanou čtvrteční návštěvu Turecka.

Také nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbil tvrdou reakci. "Měli byste vědět, že po tomto katastrofálním činu bude následovat tvrdá odpověď," uvedl Chameneí v prohlášení, které zveřejnila státní média.

Čtyřiaosmdesátiletý vůdce vyjádřil obětem a jejich příbuzným soustrast. "Ďábelští a zločinní nepřátelé íránského národa znovu vyvolali katastrofu a učinili v Kermánu z velkého počtu lidí mučedníky," uvedl nejvyšší vůdce islámské revoluce.

Náměstek guvernéra provincie Kermán Rahmán Džalálí incident označil za teroristický útok. Bližší podrobnosti nesdělil. Agentura AP v této souvislosti píše, že Írán má řadu nepřátel, kteří by mohli být strůjci útoku, včetně exilových skupin, militantních organizací a státních aktérů. Írán vyjádřil podporu palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, které nyní vede válku s Izraelem v Pásmu Gazy, libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh či jemenským šíitským povstalcům Húsíům.

Kondolence ze zahraničí

Útok odsoudil i ruský prezident Vladimir Putin, který podle agentury RIA Novosti zaslal kondolence vedení Íránu, který je blízkým spojencem Ruska. Šéf Kremlu odsoudil "terorismus ve všech formách" a řekl, že útok na pokojné lidi je "šokující ve své krutosti a cynismu".

Útoky odsoudily i další země, včetně Německa či Turecka, ale také generální tajemník OSN António Guterres. "Generální tajemník vyzývá, aby byli odpovědní předvedeni" před soud, uvedla Guterresova mluvčí.

Evropská unie odsoudila "co nejostřeji teroristický čin" a vyjádřila "solidaritu s íránským lidem", uvedl mluvčí diplomatické služby EU a pozastavil se nad "šokujícím počtem" civilních obětí. Také podle EU pachatelé útoku "musí skládat účty".

Spojené státy se prostřednictvím mluvčího ministerstva zahraničí Matthewa Millera ohradily proti tvrzení, že za útokem mohly stát ony nebo Izrael a označily je za absurdní, neboť žádná země podle nich nemá "zájem na eskalaci v regionu".

Írán v minulosti vinil Izrael z útoků na jednotlivce nebo místa na svém území, což Izrael nikdy nepotvrdil, ani nepopřel. Nic však nenasvědčuje tomu, že by byl do dnešního útoku jakkoli zapojen cizí stát, zdůrazňuje agentura Reuters a stejně se vyjádřil i mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Ze záběrů íránské televize je přitom patrné, že davy dnes u kermánského hřbitova provolávaly "Smrt Izraeli" a "Smrt Americe".

Druhý nejtragičtější útok v historii země

Středeční útok je druhým nejtragičtějším teroristickým útokem v dějinách Íránu. Při požáru kina v jihoíránském Abadánu v srpnu 1978 zahynuly více než čtyři stovky lidí. Dodnes se přitom jen spekuluje o tom, kdo za tragickým žhářským činem stál. Režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího, známý svou krutostí k opozici, přičítal vinu islamistickým teroristům, zatímco jeho odpůrci obviňovali tajnou policii SAVAK. Požár se stal jedním ze spouštěčů islámské revoluce, která v zemi o zhruba půl roku později zvítězila.

Íránská státní televize odvysílala záběry, na kterých zraněným pomáhají zdravotníci. "Naše týmy evakuují zraněné… Ale silnice blokují davy lidí," řekl státní televizi šéf Červeného půlměsíce v provincii Kermán Rezá Falláh.

Velitel elitních íránských jednotek Kuds Solejmání byl zabit 3. ledna 2020 při útoku amerického bezpilotního letounu u letiště v Bagdádu. Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.

Na Solejmáního pohřbu v roce 2020 vznikla tlačenice, při které zahynulo nejméně 56 lidí a více než 200 dalších bylo zraněno, připomíná AP.

 

Právě se děje

Další zprávy