Dva mrtví a 31 zraněných. To je bilance po útoku v Turecku

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 8. 2015 17:07
Sebevražedný útok přichází v době stupňování násilí mezi vládou a kurdskými rebely.
Turečtí vojáci. Ilustrační foto.
Turečtí vojáci. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Ankara - Dva turečtí vojáci zahynuli a 31 dalších utrpělo zranění při sebevražedném atentátu, který podle místních úřadů spáchali kurdští povstalci na východě země. Informovala o tom agentura AP.

Další voják přišel o život v provincii Mardin na jihovýchodě Turecka při výbuchu miny, na kterou najelo vojenské vozidlo. Osm dalších vojáků podle médií vyvázlo se zraněním.

Úřad guvernéra provincie Agri uvedl, že za útokem stojí bojovníci Strany kurdských pracujících (PKK). Ti prý v neděli časně ráno zaútočili na stanici vojenské policie traktorem napěchovaným výbušninami.

Čtyři ze zraněných vojáků jsou ve velmi vážném stavu. Podle agentury AFP šlo o první sebevražedný útok od nového vystupňování násilí mezi vládou a kurdskými rebely. Turecká armáda takřka denně podniká nálety na základny PKK v severním Iráku a povstalci útočí na bezpečnostní složky. Při obnovené vlně násilí přišlo v Turecku o život asi 24 lidí, převážně vojáků, uvedla agentura AP.

Turecká armáda dnes také popřela tvrzení, že by při svých náletech v obci v autonomním iráckém Kurdistánu zasáhla civilisty. Cílem podle ní bylo útočiště bojovníků PKK. "Cíle v severním Iráku a uvnitř Turecka jsou určovány kvalifikovanými osobami, na základě potvrzených obrazových dat, a jsou výsledkem velmi pečlivé a detailní studie," citovala agentura Reuters prohlášení armády. Průzkum týkající se dotčené vesnice podle armády ukázal, že v oblasti, která byla cílem bombardování, nežije civilní obyvatelstvo.

Při náletech v severním Iráku bylo podle Ankary zabito okolo 260 povstalců a čtyři stovky dalších utrpěly zranění. PKK však své ztráty neuvedla a podle iráckých úřadů jsou mezi oběťmi náletů i civilisté. Na počátku nových bojů mezi tureckou vládou a PKK stál útok z 20. července, při němž zahynulo v tureckém pohraničním Suruçu 32 lidí, hlavně Kurdů. Přihlásil se k němu Islámský stát. PKK v reakci na údajnou nečinnost Ankary pak spáchala několik atentátů na turecké vojáky a policisty, což vedlo k vypovězení mírového procesu.

Od roku 1984 bylo v bojích proti povstalcům z PKK zabito na 40 000 lidí, než bylo v březnu 2013 vyhlášeno křehké příměří.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Nizozemský soud poslal do vězení zloděje obrazů van Gogha a Franse Halse

Devětapadesátiletého Nizozemce v pátek poslal na osm let za mříže soud v Lelystadu severovýchodně od Amsterodamu za krádež dvou cenných obrazů. Obraz Vincenta van Gogha Farní zahrada v Nuenenu z roku 1884 zmizel loni v březnu z muzea Singer Laren ve městě Laren. Loni v srpnu pak podle soudu tentýž zloděj ukradl i Halsovo plátno Dva smějící se chlapci (1627) z malého muzea Hofje van Mevrouw van Aerden v Leerdamu, asi 60 kilometrů jižně od nizozemského hlavního města.

Obě díla zmizela beze stopy. Jenom hodnotu Halsovy malby soud odhadl na 16 milionů eur (přes 400 milionů korun). "Tyto obrazy jsou součástí národního kulturního dědictví, mají význam pro dnešní i budoucí generace," konstatoval soud podle agentury DPA.

Na obou místech činu se našla DNA odsouzeného muže, který byl už v minulosti trestán za krádež umění. Obvinění z posledních krádeží popíral.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 15 minutami

Katalánský expremiér Puigdemont na Sardinii vyšel z vězení, může volně cestovat

Katalánský expremiér a europoslanec Carles Puigdemont v pátek vyšel na Sardinii z vězení. Soud mu přitom dovolil cestovat i mimo území Itálie do 4. října, na kdy je naplánováno stání ohledně jeho vydání do Španělska. Tam je stíhaný v souvislosti s uspořádáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Italské úřady Puigdemonta zadržely ve čtvrtek večer na základě španělského zatykače, ohledně jehož platnosti však panují nejasnosti.

"Všechno je v pořádku," řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. "Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat," dodal.

Puigdemont přiletěl na Sardinii ve čtvrtek, aby se tam zúčastnil folklórního festivalu a jednal s místními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii.

Italský soud se podle Puigdemontova právníka katalánského lídra zeptal, zda si přeje být navrácen do Španělska, s čímž Puigdemont nesouhlasil. Nyní se bude italská justice zabývat tím, zda je žádost o vydání Katalánce oprávněná. Proces bude podle jednoho ze soudců trvat několik týdnů.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy