Důkazů proti Saddámovi přibývá

Red Zah, Reuters
24. 4. 2006 11:46
Bagdád - Další grafologové potvrdili, že Saddám Husajn přímo podepsal příkazy k zabití 148 šíitů ve vesnici Dudžail.
Saddám Husajn se k popravám nejdříve přiznal, pak svůj souhlas s nimi zpochybnil
Saddám Husajn se k popravám nejdříve přiznal, pak svůj souhlas s nimi zpochybnil | Foto: Reuters

Předseda tribunálu, který bývalého iráckého diktátora soudí, dnes přečetl zprávu rozšířeného pětičlenného týmu grafologů, kteří potvrdili předchozí zjištění.

Saddámovi právníci trvali na tom, že jeho podpisy pod dokumenty jsou falšované, soud si proto vyžádal novou expertizu.

Grafologové však tvrdí, že Saddám Husajn osobně podepsal souhlas se zabitím 148 obyvatel šíitské vesnice Dudžail. Ze strany Husajna šlo o odplatu za pokus o atentát, kterému tam irácký prezident čelil v roce 1982.

"Podpisy na dokumentech odpovídají podpisům Saddáma Husajna na prezidentských dekretech," uvádí zpráva expertů, z níž dnes předseda soudu citoval.

Mezi dokumenty, které obžaloba předkládá jako důkazy proti bývalému iráckému prezidentovi, je nařízení z října 1982, jímž Husajn schválil odměny pro agenty zpravodajské služby, kteří byli do vykonání poprav zapojeni. Dalším je Husajnem podepsaný dokument z roku 1984, který odplatu na šíitech přímo schvaluje.

Obhájci Saddáma považují závěry expertů za nedůvěryhodné, protože podle nich grafologové spolupracují s ministerstvem vnitra, a nejsou proto nestranní.

Stejně jako podpisy Saddáma Husajna shledali experti pravými i podpisy někdejšího šéfa zpravodajské služby a Husajnova nevlastního bratra Barzána Tikrítího.

Saddám Husajn i Barzán Tikrítí odmítli poskytnout soudu vzorky svých rukopisů, původně však přiznali, že příkazy k popravám podepsali, jelikož to byl přiměřený trest pro lidi, kteří se pokusili zabít prezidenta státu. Až později Saddám Husajn zpochybnil autenticitu dokumentů.

Pokud bude Saddám Husajn shledán vinným, hrozí mu trest smrti. V květnu by s ním měl začít další proces, v němž se bude zodpovídat za zplynování Kurdů na konci osmdesátých let.

 

Právě se děje

Další zprávy