Čínská jednostupňová raketa patřila k největšímu vesmírnému odpadu, jaký vstoupil do zemské atmosféry za poslední desetiletí. K incidentu podobných rozměrů přitom došlo naposledy před rokem a jednalo se rovněž o část rakety Dlouhý pochod 5B. Některé její části tehdy dopadly do Pobřeží slonoviny, kde podle médií poničily několik domů. Nikdo však nepřišel k újmě.
Raketa tvořená základním stupněm a čtyřmi přídavnými posilujícími motory (boostery), jejíž zbytky v neděli dopadly na Zem, měla podle serveru Space.com hmotnost 23 tun. Z čínského kosmického střediska Wen-čchang odstartovala na konci dubna a do vesmíru vynesla základní modul budoucí čínské orbitální stanice. Namísto sestupu do atmosféry však základ rakety zůstal na oběžné dráze a oblétal Zemi rychlostí téměř 7,7 kilometru za vteřinu. Postupně přitom ztrácel výšku.
Vědci po celém světě se snažili předpovědět, kdy raketa vstoupí do atmosféry a kam její pozůstatky asi dopadnou. Kvůli velkému množství různých proměnných však i nejlepší odhady počítaly s odchylkou až několik dní, predikce se začaly zpřesňovat teprve pár hodin před předpokládaným dopadem. Agentura Reuters poukázala na to, že rozdíl jedné minuty při vstupu do atmosféry ovlivní místo dopadu trosek o stovky kilometrů.
Vzhledem k tomu, že 70 procent povrchu Země tvoří oceány, byla největší pravděpodobnost, že zbytky rakety skončí ve vodě. Astrofyzik Jonathan McDowell z Harvardovy univerzity nicméně upozorňoval na to, že trosky by mohly spadnout od New Yorku, Madridu a Pekingu na severní polokouli až po jižní Chile a novozélandskou metropoli Wellington na jižní polokouli.
Experti ze západních zemí kvůli nekontrolovatelnému sestupu rakety Čínu kritizovali za nezodpovědný přístup. Čínský státní bulvární list The Global Times však tvrzení o tom, že se raketa vymkla kontrole a mohla by způsobit škody, označil za "západní (mediální) humbuk".
Podle McDowella se doposud na Zemi nekontrolovaně zřítily jen tři lidmi vyrobené objekty s větší hmotností, než měl v neděli padající Dlouhý pochod 5B. V červenci 1979 to byla 83tunová americká stanice Skylab, jejíž trosky částečně skončily v Indickém oceánu a částečně na území Západní Austrálie. Předtím, v lednu 1975, spadly do Atlantského oceánu zbytky 50tunového horního stupně mohutné rakety Atlas V, která vynesla Skylab na oběžnou dráhu. Třetím případem byl zánik sovětské orbitální stanice Saljut 7 s připojeným modulem Kosmos-1686, jež měly společnou hmotnost přibližně 43 tun a jejichž pozůstatky, které neshořely při žhavém průletu atmosférou, dopadly v Argentině.
Podle Space.com lze k tomuto seznamu připsat i smutný konec amerického raketoplánu Columbia. Tento vesmírný stroj o hmotnosti 117 tun se při návratu na Zemi v dubnu 2003 rozpadl, přičemž přišlo o život všech sedm členů posádky.
