Diplomat Šedivý povede Evropskou obrannou agenturu. Jako první Středoevropan

Helena Truchlá Helena Truchlá
5. 3. 2020 18:03
Ministři obrany členských států Evropské unie zvolili ve čtvrtek do svého čela Jiřího Šedivého, bývalého českého velvyslance při NATO. Šestapadesátiletý Šedivý podle informací Aktuálně.cz povede agenturu zodpovědnou za zprostředkování spolupráce obranného průmyslu mezi členskými zeměmi EU.
Jiří Šedivý
Jiří Šedivý | Foto: Martin Kovář

Evropská obranná agentura (EDA), která sídlí v Bruselu, pomáhá koordinovat  rozvoj společné obrany EU. Šedivý bude prvním šéfem agentury, který pochází ze země střední a východní Evropy. V minulých letech patřila vedoucí pozice Británii, Německu, Francii nebo Španělsku, Šedivý porazil kandidáta z Itálie. 

"Díky tomu, že se problematikou obranného plánování zabývám již nějakých patnáct let, mám ve většině evropských zemí dobré kontakty a přátele, kteří jsou dnes vesměs na rozhodujících místech," řekl Šedivý o svém úspěchu v rozhovoru pro HN, které o jeho zvolení také informovaly.

"Takže v posledních měsících jsem objížděl hlavní města, vysvětloval své představy o řízení EDA a jejích prioritách. Rozhodující bylo získat na svou stranu Francii a Německo," uvedl.

Podle Petra Boháčka, analytika z Asociace pro mezinárodní otázky, je zvolení Šedivého důležité pro českou pozici v unii. "Mít Čecha v takové pozici je sám o sobě hezký úspěch na poli evropské politiky, ve které jinak Česko stále hledá, co vlastně chce," uvedl Boháček pro Aktuálně.cz. 

Agentura se zabývá také revizemi vojenské techniky jednotlivých členských zemí a pořizováním nové. Určuje, o co by unie jako celek měla usilovat. Podílí se na podpoře projektů, na kterých spolupracují evropští zbrojaři a technologové.

"Je například důležité, aby finanční podpora neskončila u velkých západních gigantů na úkor menších a slabších východoevropských firem. Některé státy na východě, které vnímají zejména Rusko jako hlavní bezpečnostní hrozbu, jsou skeptické k obranné integraci vedené některými západoevropskými zeměmi, jež naopak Rusko vnímají jako partnera," vysvětluje Boháček. Podle něj může Šedivý ve své nové pozici tyto rozdíly sjednotit. 

Šedivý bude zastupovat zájmy celé EU, respektive 25 států, které se na fungování EDA podílí. "Může to mít i nepřímý přínos pro Česko v rovině vlivu, kontaktů a informací," dodává analytik. 

Jiří Šedivý (56)

Jiří Šedivý vystudoval vojenství na londýnské King’s College a politologii na Univerzitě Karlově v Praze, kde později také vyučoval.

Od poloviny 90. let působil jako poradce tehdejšího prezidenta Václava Havla. V první vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS) zastával půl roku funkci ministra obrany.

V letech 2007 až 2010 byl náměstkem generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování. Jako velvyslanec České republiky při NATO působil v letech 2012 až 2019, minulý rok ho vystřídal Jakub Landovský. Od loňského září působí Jiří Šedivý na ministerstvu zahraničí na nově vzniklé pozici zvláštního zmocněnce pro odolnost a nové hrozby. 

Oblast bezpečnostní a zahraniční politiky zůstává podle evropského práva stále výsostnou záležitostí jednotlivých členských zemí. Ty se na případném společném postupu musí vždy shodnout jednomyslně. Unii se proto nepodařilo odsoudit například loňský turecký útok na Sýrii nebo zaujmout jednoznačné stanovisko k plánu na řešení palestinsko-izraelského konfliktu, který navrhl americký prezident Donald Trump

Šedivý bude mít jen omezenou možnost toto ovlivnit. "Jeho zkušenosti můžou přispět k tomu, že unie bude v co největším souladu s NATO. Hlavní bezpečnostní překážku EU, tedy chybějící politickou vůli členských zemí být geopoliticky a strategicky aktivní, ale EDA řešit nemůže," uzavírá Boháček. 

Video: Americkou základnu v Česku tady neřešíme, říká nový velvyslanec při NATO Landovský

S Alexandrem Vondrou jsem o americké letecké základně v Ostravě mluvil, ale o spolupráci by muselo projevit zájem ministerstvo obrany a spojenci. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 32 minutami

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy