Dháka ukázala, jaká je skutečná cena zboží z Asie

Jana Černá
4. 5. 2013 13:00
Velké obchodní řetězce zvažují po bangladéšské tragédii úpravu bezpečnostních norem

Dháka už druhý týden sčítá mrtvé.
Dháka už druhý týden sčítá mrtvé. | Foto: Reuters

Dháka - Tragédie v bangladéšské metropoli Dháce, kde zřícená budova továrny na textil pohřbila minulý týden nejméně 500 lidí, ve světě znovu rozdmýchala debatu o skutečné ceně levného zboží z Asie.

Výrobci jsou pod velkým tlakem. Kromě velkých prvomájových demonstrací v Bangladéši, Indonésii a Kambodži čelí náporu mnoha západních lidskoprávních organizací.

Celosvětové řetězce s oblečením jako Benetton, C&A, Gap, H&M, Primark nebo Children's Place se tak rozhodují, zda, nebo jak upravit podmínky, které musí splňovat jejich smluvní partneři z rozvojových zemí.

Veřejnost také čeká, jestli budou některé další firmy následovat Walt Disney Company. Ta učinila rázný krok, když z Bangladéše na jaře zcela odešla. Důvodem byl listopadový požár v jedné z továren na předměstí hlavního města, který usmrtil více než stovku lidí.

Odejít se nevyplatí 

Zřícená budova v Dháce
Zřícená budova v Dháce | Foto: Reuters

Rozmýšlení dalších kroků ale nemusí být pro firmy snadné.

V případě společnosti Walt Disney pocházelo z Bangladéše pouze necelé jedno procento jejích výrobků, píše deník The New York Times. Ručička na pomyslných vahách "pověst versus zisky" se tak snadno vychýlila ve prospěch zachování dobrého jména firmy.

Podíl některých dalších západních společností na místním trhu je ale několikanásobně vyšší. Bangladéš, jehož občané pracují za minimální mzdu stanovenou v přepočtu na zhruba 720 korun za měsíc, je po Číně druhým největším vývozcem textilních výrobků na světě.

Vzhledem k extrémně levné pracovní síle tak úplný odchod plánuje jen málokterá firma. V prohlášení z března tohoto roku ostatně konstatoval i Walt Disney, že od dubna 2014 se na místní trh vrátí, pokud dodavatelé splní nové, rozšířené podmínky bezpečnosti práce.

Opatření se přitom podle deníku týká i smluvních partnerů v Pákistánu, Bělorusku, Ekvádoru a Venezuele, ze kterých se firma letos rovněž stáhla.

Za tento přístup získává Walt Disney od lidskoprávních organizací chválu. Místo prostého odchodu ze země je totiž podle nich zodpovědnější snažit se problémy s bezpečností práce aktivně řešit.

Hledání přeživších. Šlo o minuty:

Inspekce nařídila evakuaci

Jak ukazuje poslední případ zřícené budovy na dháckém předměstí Savaru, zaručit bezpečné podmínky je ale za současných zvyklostí spolupráce dodavatelů a velkých obchodních řetězců prakticky nemožné.

"Mnoho rozvojových zemí má zákony, které splňují mezinárodní standardy, problémem ale zůstává jejich vymahatelnost," uvedla specialistka se zaměřením na pracovní standardy Kimberly Ann Elliottová v rozhovoru pro The Washington Post.

Foto: Reuters

"V tomto konkrétním případě byla tak špatná, že inspekce tam sice přišla a řekla: 'Tato budova je nebezpečná, musíte provést evakuaci.' Některé firmy to uposlechly a provedly, ale majitelé textilního závodu řekli: 'Ale to je v pořádku, jděte do práce,'" dodala.

V budově Rana Plaza, která zkolabovala minulý týden ve středu, fungovalo několik textilních dílen a nákupní středisko. Ačkoli její výstavba byla zpočátku legální, poradce majitele budovy schválil ilegální přístavbu dalších tří pater k původně pětipodlažnímu objektu.

Den před neštěstím se ve zdech objevily praskliny a zmiňovaný inženýr byl přivolán na inspekci. Jeho doporučení pro evakuaci budovy ale někteří zaměstnavatelé neuposlechli a v kritickém okamžiku se v budově pohybovaly asi tři tisíce lidí.

Monitoringová společnost budovu schválila

Foto: Reuters

Aby se podobným případům předešlo, velké korporace by musely dohlížet na zevrubný stav všech budov svých smluvních partnerů. Kontrolovaly by tak vlastně práci místních úřadů. Tímto se doposud téměř nezabývaly.

I dva z podniků v objektu, jehož sutiny vydaly již více než 500 obětí, kdysi podle The New York Times schválila významná monitoringová organizace Business Social Compliance Iniciative se sídlem v Bruselu. Ta se ale rovněž zabývala pouze bezpečností práce uvnitř těchto firem, nikoli celkovým stavem budovy.

Při počtu zhruba čtyř tisíc textilních továren jen v Bangladéši by začlenění takto zevrubných kontrol externích dodavatelů pro firmy znamenalo velkou změnu obchodní filozofie, pro zákazníky pak zřejmě dražší nákupy.

 

Právě se děje

Další zprávy