Právě tam to všechno začalo. V kosmopolitním a progresivním městě ve státě Minnesota na severu Spojených států před dvěma týdny zabil policista během zatýkání černocha George Floyda. Brutalita policejního zákroku Ameriku šokovala a s nebývalou silou znovu oživila hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), ke kterému se tentokrát přidaly davy bez ohledu na barvu pleti.
"Problém je v tom, že případ George Floyda není výjimečný," vysvětluje Madeline, sama mladá běloška, která se doposud podobných akcí nikdy neúčastnila. Tentokrát ale jako mnoho dalších lidí, kterých se policejní násilí osobně netýká, měla pocit, že nepřidat se na stranu protestujících by znamenalo tiše souhlasit s rasismem, který je podle ní hluboko zakořeněný v americké společnosti.
"Černoši v Americe žijí ve strachu z policie a mají k tomu dobrý důvod. Jsou zatýkáni, souzeni, zneužíváni a vražděni policií neúměrně častěji," vysvětluje čerstvá absolventka Kalifornské univerzity.
Statistiky jí dávají za pravdu: černoch má ve Spojených státech třikrát větší šanci než běloch, že zemře při policejním zásahu. Loni v USA zemřelo rukou policistů 1099 lidí. Celých 24 procent z nich byli lidé tmavé pleti, ačkoliv tvoří jen 13 procent populace.
Možná je to tím videem
Hnutí Black Lives Matter upozorňuje na nepřiměřenou policejní brutalitu k černošskému obyvatelstvu už sedm let, tak velký ohlas ale dosud nikdy nemělo.
"Možná je to tím videem, které je extrémně názorné," myslí si třicetiletý Newyorčan Wyatt. Upozorňuje na záběry policejního zákroku, při kterém policista skoro devět minut klečel na krku Georgi Floydovi, který si stěžoval, že nemůže dýchat. "Ale osobně si myslím, že už toho bylo prostě moc a lidé toho mají plné zuby," dodává.
Sám se po pár dnech k protestům v New Yorku přidal, ačkoliv jako běloch se doposud podobných akcí nikdy neúčastnil. "Rozhodl jsem se protestovat, protože mám pocit, že ačkoliv jsem součástí problému, dlouho jsem jej ignoroval. A to dělat nemůžu," vysvětluje.
George Floyd není jediný
Současná vlna nepokojů odhaluje, jak hluboko a dlouho problém rasismu doutná pod povrchem americké společnosti. Dokazují to desítky protestů proti policejnímu násilí na černoších, které v USA proběhly během posledních několika let. Lidi do ulic většinou vyhnalo to, že v mnoha případech policisté vyvázli bez obvinění z trestného činu.
Floydova smrt nepřišla jako rána z čistého nebe. V ten samý den, kdy zemřel, například pozornost médií upoutal případ, kdy žena v newyorském Central Parku zavolala policii na muže, který ji požádal, aby si přivázala psa na vodítko. Operátorovi na telefonní lince tvrdila, že ji ohrožuje na životě, a opakovaně zdůrazňovala, že jde o černocha.
Rest in Power, Beautiful. @BlkLivesMatter honors those we have lost to police violence. #BlackLivesMatter #JusticeforGeorgeFloyd pic.twitter.com/AtqA0YtEOK
— Black Lives Matter (@Blklivesmatter) May 29, 2020
Na jaře šokoval případ pětadvacetiletého Ahmauda Arberyho, kterého při odpoledním běhu postřelili dva běloši, protože měli podezření, že jde o několikanásobného lupiče z jejich čtvrti. Arbery zemřel po převozu do nemocnice a oba muže policie zadržela a obvinila z vraždy až po dvou měsících.
Tuhle bitvu už jsme bojovali
Množící se případy rasismu přiměly jít protestovat i Edwarda T., jednadvacetiletého černocha žijícího ve Filadelfii, největším městě Pensylvánie na východním pobřeží USA. Je to jedno z míst, kde se demonstrace velmi rychle zvrhly v nepokoje. Mezi protestujícími se jako i na jiných místech objevovaly rabující skupinky a policie neváhala tvrdě zasáhnout. Národní garda proti davům několikrát použila slzný plyn a střílela gumové projektily.
"Nebojím se ničeho, obzvlášť ne nějakých policajtů. Zapojil jsem se do protestů, protože jsem mladý černoch v Americe a tohle zabíjení se mě hodně dotýká," vysvětlil Edward deníku Aktuálně.cz. "Příště se to může klidně stát mně, mému bratrovi nebo mému otci. Mí prarodiče tyhle bitvy už jednou bojovali a nic se nezměnilo. Musíme to zkusit znovu pro naše budoucí děti," popisuje své odhodlání.
Podle jeho vyprávění se s rasismem u policie setkal už mnohokrát. Má pocit, že ho policisté častěji zastavují a kontrolují. Několikrát ho údajně bez jakéhokoliv opodstatnění podezřívali z prodeje drog, krádeží a podobně.
"Mnozí z nás se nebojí ani gumových projektilů, slzného plynu, ani armády. Chceme jen nějakou formu rovnosti v Americe," dodává.
A většina amerických obyvatel hnutí fandí. Průzkum agentury Reuters a Ipsos z minulého týdne ukázal, že většina Američanů, konkrétně 64 procent, s protestujícími lidmi sympatizuje, i když se aktivně nezapojuje.
Protesty schvalují i politici a starostové desítek měst, ve kterých k demonstracím dochází. Ti jen žádají, aby probíhaly pokojně a bez násilí. Stejný průzkum dále ukazuje, že 55 procent Američanů nesouhlasí s tvrdým postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Násilí odsuzuji, ale chápu
Madeline, která v Minneapolisu pomáhá opravovat vymlácené výlohy sousedům a oblíbeným kavárnám ve své čtvrti, s násilím nesouhlasí, ale má pro něj pochopení. "Nesouhlasím s ničením cizího majetku, ale je to zanedbatelné ve srovnání se zabíjením občanů těmi, kdo je mají chránit a sloužit jim. Myslím, že ten hněv je oprávněný," myslí si. "Přála bych si, aby ho lidé vyjadřovali jinak, ale chápu to," říká.
S pochopením se o výtržnictví vyjadřuje i Wyatt, který sám v New Yorku vlastní malý podnik. "Podle mě spousta lidí neví, co dělat, a tak jednoduše dávají najevo svůj hněv a emoce," myslí si.
Vlna nepokojů ale není jen o rabování, výtržnictví a násilí, upozorňuje Edward. "Mnozí z nás chtějí mír, už dlouho jsme byli mírumilovní. Ale násilí upoutává pozornost, kterou se snažíme získat už roky," říká.
