Přestože italská média televizní debatou mezi dvěma politickými lídry žila již několik dnů, strhující podívaná se nekonala. Vyplnila se tak slova ministra zahraničí Gianfranca Finiho, že "to bude nuda".
Jistější Prodi nezaváhal...
Narušil ji pouze vůdce opoziční středolevé koalice Prodi, který po desáté hodině večerní dokonce zažertoval.
"Měli bychom tu mluvit o budoucnosti, a nikoliv minulosti. A to přesto, že polovina našich občanů již pravděpodobně spí."
Realisticky tak zhodnotil zájem italských občanů o politické debaty a jejich reálný dopad na výsledek nadcházejících voleb.
Jako vítěz předvolebních debat z roku 1996 a následný vítěz parlamentních voleb se bývalý předseda Evropské komise cítil nepatrně jistější.
Prodi do televize dorazil na rozdíl od současného premiéra již hodinu před přenosem a dodržet dvouapůlminutový limit mu nečinilo žádné problémy.
...nervózní premiér zůstal
Nervózní, rychleji mluvící Berlusconi hned první odpovědí přetáhl vymezený časový interval a na výzvy moderátora Clemente Mimuna nereagoval. Situace z nedělního diskusního pořadu a Berlusconiho útěk ze studia se však nekonal.
Otázky dvou přítomných novinářů - šéfredaktora deníku Il Messaggero Roberta Napoletana a komentátora milánské La Stampy Marcella Sorgiho - se točily kolem tradičních problémů italské a světové politiky.
Přes ekonomickou situaci v zemi a problémy ilegálních imigrantů se politici dostali až k počtu žen v politice a postoji k Íránu a jeho jadernému programu.
Za zmínku tak stojí spíše sterilní prostředí studia italské veřejnoprávní společnosti RAI, kterému dominovalo jedenáct časomír a plastikový nábytek. Kamera se neustále soustředila pouze na tváře politiků a celá debata postrádala tempo i překvapení. Pro italský temperament není v politických předvolebních debatách zkrátka místo.
