Kodaň, Tripolis - Dánská středopravá vláda chce v co nejkratším čase obnovit kontroly na hranicích a slibuje si od tohoto opatření snížení zločinnosti v zemi a zvýšení bezpečnosti v Dánsku.
„Dohodli jsme, že ustavíme nepřetržité hraniční kontroly, a hodláme je uvést v činnost v nejrychlejším možném čase," řekl ve středu v televizi dánský ministr financí Claus Hjort Frederiksen.
Dánské ministerstvo financí vydalo prohlášení, v němž říká, že nové hraniční kontroly neporuší Schengenskou dohodu zaručující volný pohyb lidí v 25 z 27 členských zemí EU, protože budou pouze celní, nikoli pasové.
Český návrh ke Schengenu
Česko navrhuje, aby Unie zvážila možnost dočasně vyloučit ze Schengenu ty země, které nebudou dostatečně chránit vnější hranici tohoto bloku. Jako o nejproblémovější zemi se hovoří o Řecku a jeho hranici s Tureckem, přes níž se do bloku dostává množství nelegálních přistěhovalců.
"Pokud si Řecko nebude plnit úkoly a nezajistí dostatečně ochranu vnější schengenské hranice, potom je samozřejmě na zváženou, aby tento mechanismus byl použit a Řecko bylo dočasně vyloučeno ze Schengenu," řekl novinářům náměstek ministra vnitra Viktor Čech, který ČR na bruselském jednání o fungování "Schengenu" zastupoval.
Vláda tak vyhověla požadavku Dánské lidové strany, která si nepřeje imigraci lidí s neevropským kulturním zázemím. Liberální kabinet premiéra Larse Lokkeho Rasmussena je menšinový a vládne právě s podporou pravicové Dánské lidové strany.
Dánsko nyní hodlá postavit nové celnice, zvýší počet celníků a začne přísně s pomocí kamerových systémů kontrolovat automobily překračující dánské hranice.
Posílí také policii tak, aby mohla urychleně zasáhnout na hranicích, pokud celníci budou potřebovat pomoc.
Schengen pod tlakem kvůli situaci v severní Africe
Evropská komise v reakci na rozhodnutí premiéra Rasmussena prohlásila, že si od Dánska vyžádá upřesnění těchto informací, aby mohla posoudit, zda jsou v souladu s normami EU.
Komise varovala, že nepřipustí, aby v EU vznikly opět celní bariéry, které by omezovaly volný pohyb osob a zboží.
Dánská opatření však zapadají do vývoje posledních měsíců, během nichž se Schengenská dohoda dostává pod krajní tlak.
Francie, Itálie i Německo kvůli sílícímu proudu uprchlíků ze severní a subsaharské Afriky hrozí také zavedením celních kontrol na hranicích.
Podle statistik OSN dorazilo od března k břehům Malty nebo Itálie na 12 360 nelegálních imigrantů. Jen o víkendu připlulo k italskému ostrovu Lampedusa pět lodí s 2400 běženci.
Itálie si stěžuje, že od začátku roku přišlo na její území už na 25 000 uprchlíků, z nichž většinu tvoří Tunisané.
Ti se pak obvykle snaží dostat do Francie, což je důvodem, proč také Francie usiluje o opětovné ustavení hraničních kontrol uvnitř EU.
Exodus jako zbraň
Situace se navíc výrazně zhoršila kvůli právě probíhajícím bojům v Libyi.
Režim plukovníka Kaddáfího začal dovolovat běžencům ze subsaharské Afriky, aby se po tisících vydávali na přetížených lodích z Libye k evropským, nejčastěji italským břehům. Tripolis tím chtěl zvýšit tlak na NATO a západoevropské země, které podporují libyjské rebely.
Libyjští představitelé ovšem tvrdí, že nemohou bránit nelegální imigraci do Evropy, protože aliance svými leteckými útoky zničila lodě libyjské pobřežní stráže.
Podle OSN ale Kaddáfího vojáci nahánějí pod hrozbou zastřelením migranty po stovkách na stará plavidla, která se sotva drží nad hladinou, a pak je donutí vyplout k Evropě.
Mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Melissa Flemingová řekla, že podle některých zpráv tento exodus organizuje libyjská armáda, jež se neohlíží na lidské životy ani na mezinárodní závazky Libye.
Někteří běženci, kteří přežili plavbu do Evropy, OSN sdělili, že původně odmítali nastoupit na loď, kterou považovali za nebezpečně přeplněnou.
Vládní vojáci ale začali pálit do vzduchu a oni se museli odebrat na palubu. Odhaduje se, že z běženců, kteří vyplují z Libye, zahyne během plavby přibližně každý desátý. Buď se s nimi jejich loď potopí, nebo zemřou žízní, hladem či na úpal.
