Ankara/Praha – Evropská unie potřebuje pro omezení přílivu uprchlíků pomoc Turecka, ale komplikuje se to.
Turci požadují cestování bez víz a perspektivu vstupu do Evropské unie.
Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli v Ankaře slíbila obojí a nyní za to sklízí kritiku. Přijetí Turecka do Unie se zdá některým politikům jako příliš vysoká cena za pomoc s uprchlíky.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
Navíc se po dlouhé době ozval největší kritik Turecka v Evropě, Kypr. Chystá se přístupové rozhovory vetovat, dokud Ankara nezmění svoji politiku na ostrově, stále rozděleném na etnicky řeckou a etnicky tureckou část.
Ministr zahraničí Janis Kasulidis oznámil, že Nikósie je připravena jednání zablokovat.
Optimismus z minulého týdne, kdy lídři EU na summitu slíbili turecké vládě tři miliardy eur na provoz uprchlických táborů a lepší ostrahu pobřeží v Egejském moři, se vytrácí.
Ankara navíc tvrdí, že suma tří miliard není konečná a že nelze s Tureckem jednat ve smyslu "tady máte peníze a starejte se".
"Nemůžeme přijmout dohodu, že nám dají peníze a uprchlíci zůstanou v Turecku. Nejsme koncentrační tábor a nebudeme migranty hostit napořád, abychom uspokojili Evropskou unii," cituje list Hürriyet premiéra Ahmeta Davutoglua.
Komentoval ovšem částku, o které se hovořilo na summitu v Bruselu i na schůzce s Merkelovou v Ankaře: "Mluvili jsme o třech miliardách eur, ale není to fixní suma. Naše potřeby se mohou zvýšit."
Merkelová zachází příliš daleko, zlobí se CSU
Turci podle očekávání za pomoc se zvládnutím vln běženců požadují něco na oplátku. Obnovení rozhovorů o vstupu země do Evropské unie ale naráží na odpor.
Merkelová rozhovory podporuje, přestože ještě před několika měsíci tvrdila, že je proti tureckému členství.
Poslankyně Gerda Hasselfeldtová, poslankyně za bavorskou Křesťanskou sociální unii (CSU - sesterská strana křesťanských demokratů Angely Merkelové), uvedla pro deník Die Welt, že kancléřka zachází příliš daleko. "Neměli bychom dělat příliš mnoho ústupků. Připojení Turecka k Unii není na pořadu dne," tvrdí.
"Jaká je cena za tureckou spolupráci?" pokládá si řečnickou otázku v komentáři německý konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Příliš velké, příliš chudé, příliš kulturně odlišné
S Tureckem by do Unie vstoupila muslimská země se 75 miliony obyvateli, a stala by se tak druhým nejlidnatějším státem v EU.
"Turecko je příliš velké, příliš chudé a příliš kulturně odlišné," argumentoval proti vstupu bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Jeho nástupce Francois Hollande sice pozměnil kurz a připustil, že by Turci měli dostat šanci, ale francouzská pravice je rozhodně proti. Nemluvě už o krajní pravici Marine Le Penové.
Proti je i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Když před rokem nastupoval do funkce, řekl, že Turecko za jeho šéfování Komisi EU nerozšíří, protože se otočilo zády k evropským hodnotám.
Nyní má Turecko na svém území přes dva miliony syrských a iráckých uprchlíků. Obává se, že další statisíce vyžene současná ofenziva armády a ruského letectva na severozápadě Sýrie.
Do Řecka a dál na Balkán odešly přes Egejské moře od začátku roku statisíce lidí a EU potřebuje, aby jim turecké bezpečnostní síly bránily v neorganizovaném průchodu.
