Víza opět platí, sdělily USA občanům sedmi muslimských zemí. Podle Trumpa je rozhodnutí soudu směšné

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 2. 2017 21:09
Výnos amerického prezidenta, který zakazuje občanům sedmi muslimských zemí vstup do Spojených států, zablokoval federální soud v americkém Seatlu. Opatření platí po celých USA a lidé ze zmiňovaných zemí mohou nyní opět žádat o vstup do USA. Pozastavení má trvat dokud justice neprozkoumá stížnost, kterou proti dekretu podal generální prokurátor státu Washington. Prezident na Twitteru rozhodnutí označil za směšné. "Názor takzvaného soudce, který v podstatě odnímá naší zemi vymáhání práva, je směšný a bude zrušen!" napsal. Některé aerolinky již začaly brát na cesty do USA držitele víz i ze zemí, kterých se Trumpův dekret týká.
Titulní stránka sobotního vydání týdeníku Spiegel, na níž Trump setnul hlavu sochy Svobody a jež vyvolala kontroverze. "Setnul hlavu demokracii," vysvětlil autor karikatury Edel Rodriguez.
Titulní stránka sobotního vydání týdeníku Spiegel, na níž Trump setnul hlavu sochy Svobody a jež vyvolala kontroverze. "Setnul hlavu demokracii," vysvětlil autor karikatury Edel Rodriguez. | Foto: Reuters

Seattle – Federální soud v americkém Seattlu v pátek dočasně zablokoval dekret amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zakazuje občanům sedmi muslimských zemí vstup do Spojených států. Opatření soudce Jamese Robarta má platnost na celém území USA a některé aerolinky již začaly brát na cesty do USA držitele víz i ze zemí, kterých se Trumpův dekret týká. Také americké ministerstvo zahraničí podle AP potvrdilo, že občané těchto zemí s platnými vízy opět mohou do USA cestovat.

"Odvolali jsme dočasné zrušení platnosti víz," informovalo ministerstvo zahraničí. "Jednotlivci s vízy, která nebyla fyzicky zrušena, mohou nyní (do USA) přicestovat, pokud jsou víza jinak platná," píše se dále v prohlášení americké diplomacie.

Bílý dům se proti rozhodnutí soudu ohradil s tím, že Trump má ústavní právo i zodpovědnost chránit obyvatele Spojených států. Prezident pak na Twitteru rozhodnutí označil za směšné. "Názor takzvaného soudce, který v podstatě odnímá naší zemi vymáhání práva, je směšný a bude zrušen!" napsal. "Je zajímavé, že jisté blízkovýchodní země s tímto zákazem souhlasí," doplnil Trump, aniž by konkrétně nějaký stát jmenoval.

"Účelem prezidentova výnosu je chránit vlast a prezident má ústavní právo a zodpovědnost chránit americký lid," uvedl předtím v prohlášení Bílý dům. Jeho mluvčí Sean Spicer uvedl, že se proti rozhodnutí o zablokování Trumpova dekretu prezident okamžitě odvolá. Ministerstvo spravedlnosti podle agentury Reuters ale okamžité odvolání nechystá.

Pozastavení platnosti Trumpova výnosu má trvat dokud justice neprozkoumá stížnost, kterou proti dekretu podal Bob Ferguson, generální prokurátor státu Washington.

"Ústava zvítězila"

Proti Trumpovu týden starému zákazu už vystoupili soudci v několika dalších státech USA, včetně Kalifornie a New Yorku, ale Robartovo rozhodnutí má podle agentury AFP největší dosah.

Ferguson ve své pondělní stížnosti zpochybnil klíčové body prezidentského dekretu, který uzavírá americké hranice uprchlíkům na čtyři měsíce a státním příslušníkům sedmi zemí s muslimskou většinou (Iránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu) na dobu tří měsíců. U Syřanů je dovětek, že opatření je na dobu neurčitou.

"Ústava zvítězila," reagoval Ferguson na nynější rozhodnutí soudu. "Nikdo není nad zákonem, dokonce ani prezident," dodal.

Ferguson také v pátek uvedl, že opatření soudce Robarta má okamžitou platnost a lidé ze zmiňovaných zemí mohou nyní opět žádat o vstup do USA. Také na ministerstvu vnitřní bezpečnosti podle agentury AP začal již kolovat email, který úředníkům dává pokyn, aby se okamžitě začali chovat v souladu se soudcovým rozhodnutí.

Aerolinky už nabírají Trumpem zakázané pasažéry

Společnost Qatar Airways již oznámila, že začíná brát na palubu svých strojů pasažéry, kteří by podle předchozího Trumpova výnosu do USA nesměli. Učinila tak na doporučení amerického Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP). Posléze oznámily i aerolinky Air France, že začínají do USA brát všechny cestující s platnými vízy.

Guvernér státu Washington Jay Inslee označil krok justice za "ohromující vítězství", ale varoval, že boj za zrušení Trumpova dekretu zdaleka ještě neskončil.

Ferguson uvedl ve své stížnosti, že zákaz zasahuje proti ústavou zaručeným právům přistěhovalců a jejich rodin, protože je namířen proti muslimům. Trumpovi poradci naopak od počátku argumentují tím, že proti muslimům opatření namířeno není. Rovněž se domnívají, že prezident má dostatečně širokou pravomoc, aby prosadil výnos "na ochranu Američanů".

Obálka týdeníku Der Spiegel vyvolala kontroverze

Především na Trumpovo nařízení, které zakazuje vstup občanům sedmi muslimským zemí, reaguje obálka německého týdeníku Der Spiegel. Na ní je karikatura amerického prezidenta Donalda Trumpa. Drží v jedné ruce zkrvavený nůž a ve druhé useknutou hlavu sochy Svobody. U obrázku je titulek "America First" (Amerika na prvním místě).

"Setnul hlavu demokracii, připravil o hlavu posvátný symbol," vysvětlil význam karikatury její autor Edel Rodriguez, kubánský imigrant, který do USA přišel v 80. letech.

Titulní strana týdeníku Der Spiegel se setkala s bouřlivými reakcemi na sociálních sítích. Například německý europoslanec Alexander Lambsdorff karikaturu označil za "nechutnou".

Proti Trumpovi demonstrovaly v Londýně tisíce lidí

Proti nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na přechodnou dobu uzavřel hranice USA pro uprchlíky i pro občany některých muslimských zemí, demonstrovalo v sobotu v Londýně několik tisíc lidí. Účastníci akce se shromáždili poblíž americké ambasády v britské metropoli a svůj pochod ukončili před sídlem britských předsedů vlády v Downing Street číslo deset. Nesli transparenty s hesly "Ne Trumpovi. Ne válce.", "Nedělejte z muslimů obětní beránky!" nebo "Solidaritu, ne rasismus!". Podle organizátorů se demonstrace zúčastnilo 40 000 lidí.

"Jsem tady kvůli mým právům i kvůli právům všech muslimů, Mexičanů a Palestinců... Ať je jasné, že se dokážeme sjednotit jako země a postavit se bigotnímu rasistovi, který nenávidí ženy," citoval list The Guardian jednoho z účastníků dnešní londýnské demonstrace.

Kromě aktuálního sporného dekretu protestovali podle agentury DPA lidé také proti "škodlivé" spolupráci premiérky Theresy Mayové s prezidentem Trumpem. Požadovali, aby předsedkyně vlády stáhla oficiální pozvání do Británie, které Trump během její nedávné návštěvy ve Washingtonu obdržel.

Už od minulého víkendu Britové kvůli Trumpově antiimigrační politice podepisují petici proti návštěvě amerického prezidenta v Británii. Dosud svůj podpis připojilo přes 1,8 milionu lidí.

Obdobné, i když méně početné akce jako v Londýně se dnes konaly také ve skotském Edinburghu a severoirském Belfastu.

Zhruba 1200 lidí se sešlo na demonstraci proti Trumpovi také v německé metropoli. Shromáždili se před americkou ambasádou, která stojí v bezprostředním sousedství symbolu Berlína – Braniborské brány. Také oni požadovali, aby americký prezident své protiimigrační nařízení zrušil.

 

Právě se děje

Další zprávy