Maskat - Omán je proslulý tím, jaký důraz klade na udržování čistoty a pořádku. Jeho hlavnímu městu se někdy přezdívá Ženeva Blízkého východu. Na příkaz tamního panovníka, sultána Kábúse, se tu denně zametají dokonce i silnice.
Nyní má tato země na jihovýchodním cípu Arabského poloostrova více "smetí" k odklízení, než si kdokoli z jejích obyvatel dokázal představit.
Poté, co se tudy tento týden přehnal cyklón Gonu, leží Maskat a jeho okolí pod vrstvou bahna, kamení, vyvrácených palem i automobilových vraků.
Nejsilnější bouře od roku 1945
Řádění živlu doprovázené větrem o rychlosti přes 100 kilometrů v hodině si vyžádalo 35 obětí na životech. Třicet dalších lidí se stále pohřešuje.
Gonu je nejsilnější bouře, která zasáhla Arabský poloostrov od roku 1945, kdy se v této oblasti začalo s přesnou evidencí meteorologických jevů.
Tisíce lidí z ománských měst byly evakuovány do výše položených oblastí. Bouře zasáhla také sousední Spojené arabské emiráty a Írán ležící na druhé straně Perského zálivu.
Ceny ropy se nepohnuly
S krajním znepokojením ale pohromu sledoval doslova celý svět. V sázce totiž byl i osud ropných zařízení v zálivu a s tím spojené ceny klíčové energetické suroviny na světových trzích.
Cena ropy na první zprávy o blížícím se cyklónu Gonu skutečně zareagovala mírným zvýšením, když se ale ukázalo, že klíčová ropná zařízení leží mimo nebezpečí, panika se rozplynula.
"Bouře je pryč, všechno se uklidnilo. Největší dopad jsme cítili při prvních zprávách o cyklónu. Teď už na to lidé zapomněli," shrnul situaci pro agenturu AP analytik londýnského Střediska pro globální energetická studia Manúčehr Takín.
Denně vyjíždí na lodích z Perského zálivu přibližně dvacet miliónů barelů ropy.
