Pasadena - Lidstvo obdrželo první vzkaz z jiné planety. Sice si ho odeslalo samo, i tak se ale jedná o úspěch.
"Zdravím, tady je administrátor NASA Charles Bolden. Mluvím k vám prostřednictvím vysílače Curiosity, který se právě teď nachází na Marsu," zahájil bývalý astronaut předem nahrané poselství k "ženám a mužům z rodiny NASA" i celému lidstvu.
"Nebylo to lehké, ostatní to zkusili, jen Amerika to dokázala," pokračoval hrdě Bolden a všem zúčastněným poděkoval.
Pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to znamená symbolické potvrzení úspěšného zahájení mise pohyblivé laboratoře, která na Rudé planetě přistála 6. srpna.
U široké veřejnosti by zase poselství z Marsu mělo znovu probudit touhu po dobývání vesmíru.
První týden na rudé planetě:
Kromě nahrávky poslalo vozítko na Zem také barevné fotografie, jež ve vysokém rozlišení zachycují pohled Curiosity na spodní části pět kilometrů vysoké hory zdvihající se z Galeova kráteru.
"Zatímco Curiosity bude pokračovat ve své práci, doufáme, že poselství, které poslala zpět na Zemi, inspiruje někoho, kdo už je na světě, aby se pokusil stát se první člověkem, jenž stane na povrchu Marsu a - stejně jako kdysi Neil Armstrong na Měsíci - oznámí překonání další mety lidského poznání," vysvětlil výkonný ředitel programu Marťanské vědecké laboratoře (MSL) Dave Lavery.
Krom toho, že MSL - neboli Curiosity - posílá prostřednictvím satelitů domů předem nahrané vzkazy, už zahájila vědeckou práci.
Zatím sleduje marťanskou atmosféru, odebírá geologické vzorky a chystá se na přesun k místu určení - pahorkatině Sharp. Tam by mohla nalézt odpověď na tu nejdůležitější otázku - zda na Marsu byl, nebo dokonce stále je život.
Vědci odhadují, že Curiosity bude trvat asi rok, než se fyzicky dostane na úpatí hory, která je asi deset kilometrů od místa přistání.
Snímky vědce překvapily
Snímky pořízené z velké vzdálenosti od hlavního cíle zkoumání již nyní přinesly vědcům nové poznatky o struktuře hory Mount Sharp. To, co Curiosity vyfotila, vědce překvapilo.
"Například ve Velkém kaňonu je typické, že v důsledku tektonických pohybů jsou starší vrstvy víc zdeformované, než ty nad nimi. V tomto případě ale máte rovné vrstvy a nad nimi zdeformované vrstvy," vysvětlil podle ČTK vědecký vedoucí projektu John Grotzinger.
"Náš vědecký tým samozřejmě zvažuje, co to znamená. Je to velmi odlišné od toho, co jsme očekávali," dodal.
