Co může EU udělat Lukašenkovi: Sankce jsou pro Bělorusy důležitý symbol

Helena Truchlá Helena Truchlá
18. 8. 2020 20:05
Evropská unie chce zavést nové sankce proti prominentům režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve středu kvůli tomu budou prostřednictvím videokonference jednat lídři vlád a států evropské sedmadvacítky. "Je to důležitý signál solidarity s běloruským lidem," shodují se experti oslovení v analýze.
Běloruské protesty (ilustrační foto).
Běloruské protesty (ilustrační foto). | Foto: Reuters

"Lidé v Bělorusku mají právo rozhodnout o své budoucnosti a svobodně si zvolit vůdce," napsal v pondělí na Twitter Charles Michel, předseda Evropské rady, který schůzky vrcholných evropských představitelů svolává a řídí. Podle něj nebyly běloruské prezidentské volby, které se konaly 9. srpna, "svobodné ani férové".

Prezident Lukašenko v nich podle oficiálních výsledků zvítězil s 80 procenty hlasů, a popáté tak obhájil post v čele země. Jak volby dopadly ve skutečnosti, není jasné, někteří analytici odhadují, že ve skutečnosti má Lukašenko podporu jen asi desetiny voličů. 

Jak si všiml německý server Deutsche Welle, dvěma státy, které svolání středečního summitu podpořily nejvíce, byly Polsko a Česko. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svých vyjádřeních mluvil o "sametové revoluci" v Bělorusku.

"To bylo z mého pohledu trochu překvapivé, protože premiér se o ten region v minulosti příliš nezajímal. Hodnotím to ale rozhodně kladně, protože ještě předtím analytici nevěřili, že by se summit mohl uskutečnit," hodnotí českou pozici Pavel Havlíček, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky v Praze. 

Podobně jako Babiš se posléze vyjádřili také představitelé německé vlády. "Cílem je uvalit sankce na osoby, které se podílely na zločinech proti mírumilovným protestům," řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Násilné potlačení protestů, které v Bělorusku propukly po volbách, Maas označil za "zcela nepřijatelné". 

Německo nyní v Radě EU zodpovídá za všechna unijní jednání. Hraje proto klíčovou roli v koordinaci reakce Bruselu na situaci v Bělorusku a kancléřka Angela Merkelová kvůli tomu během víkendu jednala se svými evropskými protějšky. V úterý pak požadavky na běloruský režim tlumočila v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Protesty proti Lukašenkovi provázejí obavy, že autoritářskému vládci by mohla Moskva poslat na pomoc armádu.

Na koho budou sankce mířit?

Rozsah plánovaných opatření ani jména konkrétních lidí, kterých by se protiběloruské sankce měly týkat, zatím nejsou jasné. Návrh seznamu podle Michela připravují pracovníci unijní diplomacie už od minulého pátku, kdy o situaci jednali ministři zahraničí členských zemí. Ty budou muset každého jednotlivce nebo firmu schválit jednomyslně. Dodržovat sankce slíbila i Velká Británie, která není členem EU od letošního února.

"Věřím, že tyhle osobní sankce budou určitě schváleny," hodnotí unijní postoj analytik Havlíček. Podle něj také není pochyb o tom, že pravděpodobné omezení cestování nebo přístupu k finančním prostředkům zasáhne představitele běloruského režimu. Mimo jiné proto, že často mají své příbuzné nebo peníze na Západě.

"Dokážu si představit, že by mohly být zavedeny proti šéfce volební komise, ministrům vnitra nebo obrany," vyjmenovává.

A zmiňuje příklad Ruska, kterému se EU postavila v souvislosti s válkou na Ukrajině. "Tam bylo velmi účinné zavedení sankcí na bankovní sektor a finančnictví. Rusko to stálo až 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Pocítilo to i ruské obyvatelstvo, ale především klíčoví lidé kolem Vladimira Putina," říká. Mezi návrhy, kterými se budou zabývat lídři členských zemí ve středu, ale například omezení přístupu k půjčkám není.  

Jasné není ani to, jestli se budou sankce týkat přímo Lukašenka. "Samozřejmě zvažujeme možnost je rozšířit na vedoucí politické postavy," řekl k tomu mluvčí německé vlády Steffen Seibert. "Zásadní je ale především to, že EU postupuje jednotně a relativně silně. Varuje, že kdokoliv by brutálně potlačoval opozici, bude postihován," doplňuje Havlíček. 

Propusťte vězně

Požadavky Bruselu zformuloval Josep Borrell, místopředseda Evropské komise, který fakticky šéfuje unijní diplomacii a účastní se i zasedání summitů lídrů členských zemí. Běloruské úřady unie vyzvala k okamžitému propuštění zadržených protestujících a vyšetření a potrestání násilí, kterého se na nich dopustily státní represivní složky.

Od začátku protestů úřady zadržely tisíce lidí, desítky jich utrpěly vážná zranění a dva protestující zemřeli. První zadržené režim propustil minulý pátek, ve stejný den, kdy Brusel začal s přípravou sankčního seznamu. 

Česká republika, za kterou se na přípravách na evropský summit podílí kromě premiéra Babiše také resorty zahraničí a průmyslu a obchodu, vyzývá podobně jako pobaltské státy k dialogu mezi Lukašenkem a opozicí. Ten v pondělí připustil také do té doby striktně odmítanou možnost uspořádat nové volby. "Musíme přijmout novou ústavu. Tu byste museli schválit v referendu a pak, pokud chcete, můžete mít nové volby," řekl v projevu vysílaném státní televizí Belarus 24. 

Podle Havlíčka se tím ale autoritářský prezident jen snaží získat víc času na uklidnění situace. S tím souhlasí také Aliaksandr Papko, běloruský analytik z think-tanku EAST Center. Nevěří však, že by sankce mohly mít velký efekt. "V minulých letech fungovaly, protože vytvářely nějakou pozici pro vyjednávání: EU řekla 'propusťte vězně a my výměnou za to zrušíme sankce'," připomíná situaci před rokem 2016. 

Tehdy Brusel odvolal sankce uvalené na vybrané běloruské občany a podniky. "Ta opatření vznikla v reakci na celou sérii záhadných zmizení a vražd," vysvětluje analytik Havlíček. Poté co Lukašenko propustil vězněné odpůrce, zůstalo v platnosti jen několik omezení, která měla platit do února 2021. Týkají se čtyř bývalých představitelů režimu zapojených do neobjasněných zmizení. Do země se také stále nesmí vyvážet zbrojní a jiný materiál, u kterého hrozí vojenské využití.

Probíhá tu revoluce

Podle politologa Papka je ale nyní situace zásadně jiná. "Vyvíjí se velmi rychle, probíhá tu revoluce. Státní aparát úplně ztratil kontakt se stávkující a protestující společností, je pořád loajální Lukašenkovi. Nejsem si jistý, jestli tohle sankce zvládnou změnit," míní.

Podle něj je ale zcela zásadní, že unie sankcemi dává najevo solidaritu s protestujícími. "Největší nebezpečí totiž spočívá v tom, že se lidé unaví," je přesvědčen. 

Symbolická úloha sankcí je důležitá i podle ekonomů a zdůrazňuje ji také Joerg Forbrig, analytik z think-tanku German Marshall Fund. Ten nevěří, že se Lukašenko udrží u moci ani tak dlouho, aby se ho sankce dotkly. "Je to ale důležitý signál solidarity s běloruským lidem," řekl Forbrig serveru Deutsche Welle. 

A právě podpořit běloruskou opozici, nezávislá média nebo akademiky chce unie kromě nátlaku v podobě sankcí také. "Ještě v květnu nebo červnu se uvažovalo o tom, že by Lukašenko mohl přijet do Bruselu. Teď je to úplně jiné, musíme si uvědomit naše hodnoty a na jejich základě přijít s konkrétními nápady," říká Havlíček.

"V Bělorusku funguje Evropská nadace pro demokracii, Polsko má svůj program na podporu vyučujících a studentů, kteří už v minulosti přišli o možnost studovat nebo pracovat kvůli odporu k režimu. Dnes se to týká taky státních zaměstnanců, diplomatů, doktorů, ale i dělníků, kterým hrozí, že ztratí práci a obživu. Těmto lidem bude muset někdo pomoci," vyjmenovává. 

Litva mezitím nabídla poskytnutí lékařské péče pro zbité demonstranty, Česko chce podle slov ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nabídnout stipendijní programy studentům, podobně jako Polsko. Ministr v rozhovoru pro server Aktuálně.cz navíc zmínil, že Česko musí být připraveno nabídnout možnost azylu pronásledovaným opozičním představitelům.

"A také musíme otevřeně nebo i během uzavřených jednání varovat Rusy. Nastavit rétoriku tak, aby Moskva věděla, že pokud zasáhne, přijde protireakce. Na Ukrajině to trvalo moc dlouho, to bychom měli mít na paměti a být připraveni," dodává Havlíček další z úkolů pro diplomaty v Bruselu.

Unie zatím v žádném z vyjádření nevyzvala Lukašenka přímo k odstoupení. Vítězkou prezidentských voleb se prohlásila Svjatlana Cichanouská, manželka jednoho z původních lídrů opozice. Věří, že získala 60 až 70 procent hlasů, a z exilu v Litvě požádala mezinárodní společenství k tomu, aby ji uznalo lídryní Běloruska.

Video: Bojím se krveprolití, není legální cesta ke změně režimu, říká Jandjuk

U protestů vidím zrod národu, nikdy se nic takového nestalo, snad to povede k tomu, že se národ osvobodí, říká Vladislav Jandjuk o situaci v Bělorusku | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Při nehodě auta a malotraktoru zemřel na Domažlicku starší muž

Jednu oběť má nehoda osobního auta a malotraktoru u Záhořan na Domažlicku. Auto zezadu narazilo do malého traktoru a jeho řidiče náraz vymrštil do příkopu, na místě zemřel. ČTK o tom informovala krajská policejní mluvčí Dagmar Jiroušková.

Nehoda se stala okolo 16:45 na silnici III/1836 u obce Záhořany. Řidič vozu Volvo ve věku 22 let jel ve směru od Záhořan na Spáňov. "Z dosavadního šetření vyplývá, ze řidič osobního vozidla zezadu narazil do vpředu jedoucího malotraktoru značky Vari, které řídil 77letý řidič. Po střetu byl řidič z malotraktoru vymrštěn do silničního příkopu. Při nehodě došlo k jeho zranění, kterému na místě podlehl," popsala Jiroušková.

Požití alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek u řidiče osobního vozidla policisté na místě vyloučili. Okolnosti tragické nehody nyní policie vyšetřuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy