Co může EU udělat Lukašenkovi: Sankce jsou pro Bělorusy důležitý symbol

Helena Truchlá Helena Truchlá
18. 8. 2020 20:05
Evropská unie chce zavést nové sankce proti prominentům režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve středu kvůli tomu budou prostřednictvím videokonference jednat lídři vlád a států evropské sedmadvacítky. "Je to důležitý signál solidarity s běloruským lidem," shodují se experti oslovení v analýze.
Běloruské protesty (ilustrační foto).
Běloruské protesty (ilustrační foto). | Foto: Reuters

"Lidé v Bělorusku mají právo rozhodnout o své budoucnosti a svobodně si zvolit vůdce," napsal v pondělí na Twitter Charles Michel, předseda Evropské rady, který schůzky vrcholných evropských představitelů svolává a řídí. Podle něj nebyly běloruské prezidentské volby, které se konaly 9. srpna, "svobodné ani férové".

Prezident Lukašenko v nich podle oficiálních výsledků zvítězil s 80 procenty hlasů, a popáté tak obhájil post v čele země. Jak volby dopadly ve skutečnosti, není jasné, někteří analytici odhadují, že ve skutečnosti má Lukašenko podporu jen asi desetiny voličů. 

Jak si všiml německý server Deutsche Welle, dvěma státy, které svolání středečního summitu podpořily nejvíce, byly Polsko a Česko. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svých vyjádřeních mluvil o "sametové revoluci" v Bělorusku.

"To bylo z mého pohledu trochu překvapivé, protože premiér se o ten region v minulosti příliš nezajímal. Hodnotím to ale rozhodně kladně, protože ještě předtím analytici nevěřili, že by se summit mohl uskutečnit," hodnotí českou pozici Pavel Havlíček, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky v Praze. 

Podobně jako Babiš se posléze vyjádřili také představitelé německé vlády. "Cílem je uvalit sankce na osoby, které se podílely na zločinech proti mírumilovným protestům," řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Násilné potlačení protestů, které v Bělorusku propukly po volbách, Maas označil za "zcela nepřijatelné". 

Německo nyní v Radě EU zodpovídá za všechna unijní jednání. Hraje proto klíčovou roli v koordinaci reakce Bruselu na situaci v Bělorusku a kancléřka Angela Merkelová kvůli tomu během víkendu jednala se svými evropskými protějšky. V úterý pak požadavky na běloruský režim tlumočila v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Protesty proti Lukašenkovi provázejí obavy, že autoritářskému vládci by mohla Moskva poslat na pomoc armádu.

Na koho budou sankce mířit?

Rozsah plánovaných opatření ani jména konkrétních lidí, kterých by se protiběloruské sankce měly týkat, zatím nejsou jasné. Návrh seznamu podle Michela připravují pracovníci unijní diplomacie už od minulého pátku, kdy o situaci jednali ministři zahraničí členských zemí. Ty budou muset každého jednotlivce nebo firmu schválit jednomyslně. Dodržovat sankce slíbila i Velká Británie, která není členem EU od letošního února.

"Věřím, že tyhle osobní sankce budou určitě schváleny," hodnotí unijní postoj analytik Havlíček. Podle něj také není pochyb o tom, že pravděpodobné omezení cestování nebo přístupu k finančním prostředkům zasáhne představitele běloruského režimu. Mimo jiné proto, že často mají své příbuzné nebo peníze na Západě.

"Dokážu si představit, že by mohly být zavedeny proti šéfce volební komise, ministrům vnitra nebo obrany," vyjmenovává.

A zmiňuje příklad Ruska, kterému se EU postavila v souvislosti s válkou na Ukrajině. "Tam bylo velmi účinné zavedení sankcí na bankovní sektor a finančnictví. Rusko to stálo až 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Pocítilo to i ruské obyvatelstvo, ale především klíčoví lidé kolem Vladimira Putina," říká. Mezi návrhy, kterými se budou zabývat lídři členských zemí ve středu, ale například omezení přístupu k půjčkám není.  

Jasné není ani to, jestli se budou sankce týkat přímo Lukašenka. "Samozřejmě zvažujeme možnost je rozšířit na vedoucí politické postavy," řekl k tomu mluvčí německé vlády Steffen Seibert. "Zásadní je ale především to, že EU postupuje jednotně a relativně silně. Varuje, že kdokoliv by brutálně potlačoval opozici, bude postihován," doplňuje Havlíček. 

Propusťte vězně

Požadavky Bruselu zformuloval Josep Borrell, místopředseda Evropské komise, který fakticky šéfuje unijní diplomacii a účastní se i zasedání summitů lídrů členských zemí. Běloruské úřady unie vyzvala k okamžitému propuštění zadržených protestujících a vyšetření a potrestání násilí, kterého se na nich dopustily státní represivní složky.

Od začátku protestů úřady zadržely tisíce lidí, desítky jich utrpěly vážná zranění a dva protestující zemřeli. První zadržené režim propustil minulý pátek, ve stejný den, kdy Brusel začal s přípravou sankčního seznamu. 

Česká republika, za kterou se na přípravách na evropský summit podílí kromě premiéra Babiše také resorty zahraničí a průmyslu a obchodu, vyzývá podobně jako pobaltské státy k dialogu mezi Lukašenkem a opozicí. Ten v pondělí připustil také do té doby striktně odmítanou možnost uspořádat nové volby. "Musíme přijmout novou ústavu. Tu byste museli schválit v referendu a pak, pokud chcete, můžete mít nové volby," řekl v projevu vysílaném státní televizí Belarus 24. 

Podle Havlíčka se tím ale autoritářský prezident jen snaží získat víc času na uklidnění situace. S tím souhlasí také Aliaksandr Papko, běloruský analytik z think-tanku EAST Center. Nevěří však, že by sankce mohly mít velký efekt. "V minulých letech fungovaly, protože vytvářely nějakou pozici pro vyjednávání: EU řekla 'propusťte vězně a my výměnou za to zrušíme sankce'," připomíná situaci před rokem 2016. 

Tehdy Brusel odvolal sankce uvalené na vybrané běloruské občany a podniky. "Ta opatření vznikla v reakci na celou sérii záhadných zmizení a vražd," vysvětluje analytik Havlíček. Poté co Lukašenko propustil vězněné odpůrce, zůstalo v platnosti jen několik omezení, která měla platit do února 2021. Týkají se čtyř bývalých představitelů režimu zapojených do neobjasněných zmizení. Do země se také stále nesmí vyvážet zbrojní a jiný materiál, u kterého hrozí vojenské využití.

Probíhá tu revoluce

Podle politologa Papka je ale nyní situace zásadně jiná. "Vyvíjí se velmi rychle, probíhá tu revoluce. Státní aparát úplně ztratil kontakt se stávkující a protestující společností, je pořád loajální Lukašenkovi. Nejsem si jistý, jestli tohle sankce zvládnou změnit," míní.

Podle něj je ale zcela zásadní, že unie sankcemi dává najevo solidaritu s protestujícími. "Největší nebezpečí totiž spočívá v tom, že se lidé unaví," je přesvědčen. 

Symbolická úloha sankcí je důležitá i podle ekonomů a zdůrazňuje ji také Joerg Forbrig, analytik z think-tanku German Marshall Fund. Ten nevěří, že se Lukašenko udrží u moci ani tak dlouho, aby se ho sankce dotkly. "Je to ale důležitý signál solidarity s běloruským lidem," řekl Forbrig serveru Deutsche Welle. 

A právě podpořit běloruskou opozici, nezávislá média nebo akademiky chce unie kromě nátlaku v podobě sankcí také. "Ještě v květnu nebo červnu se uvažovalo o tom, že by Lukašenko mohl přijet do Bruselu. Teď je to úplně jiné, musíme si uvědomit naše hodnoty a na jejich základě přijít s konkrétními nápady," říká Havlíček.

"V Bělorusku funguje Evropská nadace pro demokracii, Polsko má svůj program na podporu vyučujících a studentů, kteří už v minulosti přišli o možnost studovat nebo pracovat kvůli odporu k režimu. Dnes se to týká taky státních zaměstnanců, diplomatů, doktorů, ale i dělníků, kterým hrozí, že ztratí práci a obživu. Těmto lidem bude muset někdo pomoci," vyjmenovává. 

Litva mezitím nabídla poskytnutí lékařské péče pro zbité demonstranty, Česko chce podle slov ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nabídnout stipendijní programy studentům, podobně jako Polsko. Ministr v rozhovoru pro server Aktuálně.cz navíc zmínil, že Česko musí být připraveno nabídnout možnost azylu pronásledovaným opozičním představitelům.

"A také musíme otevřeně nebo i během uzavřených jednání varovat Rusy. Nastavit rétoriku tak, aby Moskva věděla, že pokud zasáhne, přijde protireakce. Na Ukrajině to trvalo moc dlouho, to bychom měli mít na paměti a být připraveni," dodává Havlíček další z úkolů pro diplomaty v Bruselu.

Unie zatím v žádném z vyjádření nevyzvala Lukašenka přímo k odstoupení. Vítězkou prezidentských voleb se prohlásila Svjatlana Cichanouská, manželka jednoho z původních lídrů opozice. Věří, že získala 60 až 70 procent hlasů, a z exilu v Litvě požádala mezinárodní společenství k tomu, aby ji uznalo lídryní Běloruska.

Video: Bojím se krveprolití, není legální cesta ke změně režimu, říká Jandjuk

U protestů vidím zrod národu, nikdy se nic takového nestalo, snad to povede k tomu, že se národ osvobodí, říká Vladislav Jandjuk o situaci v Bělorusku | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 7 minutami

AC Milán vyhrál v Parmě navzdory vyloučení Ibrahimovice

Fotbalisté AC Milán zvítězili v italské lize 3:1 na hřišti Parmy, přestože hráli od 60. minuty bez vyloučeného útočníka Zlatana Ibrahimovice. O čtvrté venkovní výhře v řadě rozhodli dvěma brankami v prvním poločase.

Hvězdný Ibrahimovic se v lize podruhé za sebou neprosadil, to ale "Rossoneri" mrzet nemuselo. Švédského kanonýra střelecky zastoupili Ante Rebič a Franck Kessié, Ibrahimovic si alespoň připsal asistenci na úvodní branku. Kessié dal desátý gól v aktuálním ročníku Serie A, což se v této fázi sezony naposledy ze záložníků AC Milán povedlo Brazilci Kaká v sezoně 2008/09.

V 60. minutě dostal Ibrahimovic červenou kartu za nesportovní chování v přerušené hře po diskuzi s rozhodčím. Záhy snížil Riccardo Gagliolo, favorit už ale v oslabení výhru udržel. V nastavení navíc přidal pojistku střídající Rafael Leao.

AC Milán má jistotu, že i po odehrání kompletního programu 30. kola zůstane na druhé příčce. Na městského rivala Inter ztrácí osm bodů, má ale o jeden odehraný zápas více. Parma je předposlední.

Na chvostu tabulky je nadále Crotone, které přišlo v závěru o body na hřišti Spezie. Crotone ještě v 89. minutě vedlo 2:1, po trefách Maggioreho a Erliče ale nakonec prohrálo 2:3.

Italská fotbalová liga - 30. kolo:

Spezia - Crotone 3:2 (63. Verde, 90. Maggiore, 90.+2 Erlič - 40. Djidji, 78. Simy), Parma - AC Milán 1:3 (66. Gagliolo - 8. Rebič, 44. Kessié, 90.+4 Leao),

20:45 Udine - FC Turín.

Tabulka:

1. Inter Milán 29 22 5 2 68:27 71
2. AC Milán 30 19 6 5 57:35 63
3. Juventus Turín 29 17 8 4 58:26 59
4. Bergamo 29 17 7 5 68:36 58
5. Neapol 29 18 2 9 63:34 56
6. Lazio Řím 28 16 4 8 45:38 52
7. AS Řím 29 15 6 8 53:44 51
8. Hellas Verona 29 11 8 10 38:34 41
9. Sassuolo 29 10 10 9 48:48 40
10. Sampdoria Janov 29 10 6 13 39:43 36
11. Boloňa 29 9 7 13 39:45 34
12. Udine 29 8 9 12 32:39 33
13. FC Janov 29 7 11 11 31:41 32
14. Spezia 30 8 8 14 40:55 32
15. Fiorentina 29 7 9 13 36:46 30
16. Benevento 29 7 9 13 30:54 30
17. FC Turín 28 4 12 12 41:52 24
18. Cagliari 29 5 7 17 31:50 22
19. Parma 30 3 11 16 29:59 20
20. Crotone 30 4 3 23 37:77 15
Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Karibský ostrov Svatý Vincenc čeká další erupci sopky, tisíce lidí se již evakuovaly

Východokaribský ostrov Svatý Vincenc čeká další erupci sopky. Vulkán La Soufrière chrlí popel a v okolí se šíří silný zápach síry. Tisíce lidí z okolí se na příkaz vlády evakuovaly už v pátek po první explozi sopky a sousední státy posílají zasaženému ostrovu pomoc. Informují o tom světové agentury.

Okolní státy včetně Antiguy a Guyany nabídly zemi pomoc a vyslaly buď humanitární zásilky, nebo přechodně otevřely hranice pro zhruba 16 000 utečenců, kteří narychlo opustili své domovy zasypané popelem jen s tolika věcmi, kolik se jim vešlo do tašek a batohů. Sopka, která naposledy silně vybuchla v roce 1979, stále duní a odborníci varují, že exploze by mohly pokračovat další dny až týdny.

"První výbuch nemusí být nutně největší, jakého je vulkán schopen," citovala agentura AP geologa Richarda Robertsona ze seismického výzkumného střediska University of the West Indies. "Špatně se dýchá," řekl místní rozhlasové stanici NBC Radio premiér státu Svatý Vincenc a Grenadina Ralph Gonsalves. "Co vystoupalo nahoru, musí padnout dolů," dodal k přetrvávajícím oblakům popela a kouře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy