Pane ministře, vy jste v souvislosti s děním v Bělorusku mluvil o možnosti samostatné reakce ze strany naší země. Případně o tom, že bychom přispěli k formování evropské reakce. Co přesně chcete, aby naše země udělala? O čem konkrétně budete mluvit k tomuto tématu na úterní Bezpečnostní radě státu?
Rádi bychom se podíleli na formování sankcí vůči osobám, které se podílely na násilí proti demonstrantům v Bělorusku. Chceme také přispět k širší podpoře občanské společnosti a k moderování diskuse mezi tamním režimem a zástupci běloruské veřejnosti.
To je vše? Nebo by Česko udělalo ještě něco dalšího konkrétního?
Neorganizujeme a nechceme organizovat demonstrace, ale chceme napomáhat běloruské veřejnosti v tom, aby si řekla, jaké budoucí Bělorusko chce. Můžeme se také bavit o tom, že bychom měli konkrétně pomoci lidem, kteří by byli vystaveni pronásledování ze strany běloruského režimu. Měli bychom rovněž usilovat o významnější roli dalších organizací, jako je například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Je špatné, že tato organizace nemohla uskutečnit monitorovací misi v průběhu voleb.
Pojďme ještě podrobněji rozebrat českou pomoc. V čem přesně by mohla podle vás spočívat?
Určitě bychom měli dál pomáhat neziskovým organizacím, celkově občanské společnosti v Bělorusku. Musíme pomáhat nezávislým médiím, aby mohla informovat o dění v Bělorusku, aby existovala alternativa k tomu, jak situaci v zemi prezentuje tamní režim.
To je jedna věc. A je ještě něco dalšího, co proberete na Bezpečnostní radě státu?
Probereme možnost pomáhat prostřednictvím stipendií, chceme podpořit běloruské studenty. A v neposlední řadě se musíme připravit na pomoc lidem, kteří by mohli být pronásledovaní. Například bychom jim mohli pomoci tak, že by u nás nalezli azyl. Již nyní žije v Česku celá řada lidí z Běloruska, kteří utekli, protože v Bělorusku nemohli svobodně říkat své názory. Máme u nás silnou tradici působení běloruských organizací. A já bych se chtěl ve čtvrtek mimo jiné se zástupci běloruské občanské společnosti sejít.
S kým konkrétně byste si sedl?
Jedná se o lidi, kteří jsou dlouhodobě v Česku a mají kontakt s občanskou společností v Bělorusku. Často jsou to nezávislí novináři, připomínám, že v Praze sídlí Rádio Svobodná Evropa, které se zaměřuje kromě jiného na dění v Bělorusku. Navíc pan premiér Babiš je v intenzivním kontaktu s premiéry v našem regionu a mluví o tom, jak vyvíjet další tlak na to, aby situace v Bělorusku vedla k zahájení jednání mezi opozicí a tamním režimem. Aby se otevřela cesta ke svobodným demokratickým volbám.
Když například mluvíte o tom, že by Česko mohlo pomoci nezávislým běloruským médiím, tak jak by konkrétně tato pomoc mohla vypadat?
Podporujeme už delší dobu tamní nezávislé novináře, kteří o dění v Bělorusku informují tamní veřejnost například prostřednictvím rozhlasového vysílání. Myslím, že se budeme radit o podpoře internetového zpravodajství. Budeme probírat, jak zlepšit přístup běloruské veřejnosti k pravdivým informacím, a to nejen o jejich zemi, ale také o dění v okolních zemích.
To znamená, že například poskytne naše země peníze na vznik či další rozvoj nějakého webu o dění v Bělorusku?
Většinou se snažíme pomáhat lidem, kteří už za sebou mají nějakou historii a působí v dané oblasti. A svou pomoc neomezuje jen na nezávislá média, ale vůbec podporu občanské společnosti. To znamená, že bychom měli podpořit lidi, kteří chtějí, aby běloruská vláda vnímala kritiku například různých neekologických projektů, podpořili jsme v minulosti například lidi, kteří chtěli zlepšovat kvalitu ovzduší v běloruských městech.
Teď se podívejme na zástupce oficiálního režimu Běloruska. V tomto případě jste vy v kontaktu s někým z těchto představitelů? Nebo někdo jiný ze zástupců české vlády či diplomacie? Nebo v tomto držíte evropský postup?
Samozřejmě můžeme využívat našeho diplomatického zastoupení v Bělorusku, ale jsem přesvědčený, že diplomatický tlak by měl být koordinovaný v rámci Evropské unie. V tomto přispíváme ke společnému úsilí členských zemí EU, aby se situace uklidnila, došlo k propuštění zadržených osob. Několik set jich sice propuštěno bylo, ale tisíce dalších lidí jsou nadále zadržovány. Z jejich výpovědí navíc víme, že zacházení s nimi je brutální. Ale samozřejmě naše ambasáda v Minsku je velmi aktivní, situaci v Bělorusku sleduje, informuje, je v kontaktu s dalšími zastupitelskými úřady. Jsme určitě ve skupině zemí, které se o dění v Bělorusku výrazně zajímají.
Patříme skutečně k těm nejaktivnějším, jak se o tom mluví?
Patříme rozhodně k těm výraznějším členským zemím. Podíleli jsme se na dopisu, který vyzývá k sankcím, pan premiér Babiš je v kontaktu se svými protějšky ve Francii, Německu a dalších zemích. I díky jeho velké snaze vše směřuje k tomu, že by měla být svolána mimořádná Evropská rada. Takže Česká republika rozhodně není k dění v Bělorusku lhostejná.
Nezaznamenal jsem v ČSSD mnoho kritiky
Dá se ale to samé říci o prezidentovi Miloši Zemanovi? Měl by i prezident dát najevo nechuť k tomu, jak se běloruský režim chová ke svým občanům? Snažíte se v tomto nějak jednat s prezidentem a jeho lidmi?
Ministerstvo zahraničí je v kontaktu s kanceláří pana prezidenta, nicméně tato záležitost ohledně dění v Bělorusku je záležitostí české vlády. Stanovisko formuluje česká vláda. S panem premiérem Babišem průběžně komunikujeme.
Ano, ale co říkáte na dosavadní postoj prezidenta Zemana, který fakticky už řadu dní mlčí?
Pan prezident se k situaci v Bělorusku nevyjádřil. A já neměl příležitost o tom s ním hovořit.
Pokud by se prezident Zeman připojil ke kritice chování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, pomohlo by to tomu, aby bylo ještě výrazněji vidět, že Češi chtějí napomoci spravedlnosti a svobodě v Bělorusku?
Jsem přesvědčený, že by to ještě posílilo pozici České republiky. Zejména, když pan prezident Zeman je velmi kritický například k některým komentátorům, kteří zpochybňují rok 1968. Sám byl účastníkem roku 1989. Věřím, že mu není lhostejné, co se v Bělorusku děje.
Nicméně zatím nedal žádný postoj najevo. Je to tak? Nebo jsem si něčeho nevšiml…
Vyjádření pana prezidenta jsem nezaznamenal. A o situaci v Bělorusku jsem s ním nehovořil, a proto nevím, jaký je jeho názor. Je to zahraničněpolitická agenda, ve kterých má kompetence vláda. A ta pozici České republiky jasně vyjádřila.
Rozumím. A co říkáte na vystupování vašeho koaličního partnera Andreje Babiše, který chování Lukašenkova režimu tvrdě odsuzuje? Myslíte si z osobního kontaktu s ním, že ho tamní situace skutečně štve, nebo mají pravdu jeho dlouhodobí kritici, kteří namítají: Slova Babiše jsou i v tomto pouhý marketing, za kterým jsou jeho poradci?
Premiéra skutečně situace v Bělorusku osobně zajímá, jsme kvůli dění v Bělorusku často v kontaktu, vím, že i z jeho iniciativy se schází vzpomínaná Bezpečnostní rada státu. Spolupráce a koordinace s ním je velmi dobrá.
Ještě k vaší sociální demokracii. Jaké máte reakce na své vystupování k Bělorusku od spolustraníků mimo špičky partaje? Například nedávný poslanec a nyní senátní kandidát Antonín Seďa tvrdí, že Česko by mělo hlavně řešit domácí problémy a zamést si před vlastním prahem. Neztratíte Běloruskem některé nynější voliče ČSSD?
ČSSD dnes zahajovala kampaň před krajskými a senátními volbami a jasně se postavila na obranu běloruské veřejnosti. Snažíme se řešit celou řadu domácích problémů, ale to neznamená, že bychom měli být lhostejní k dění v Bělorusku. Už proto, že čeští sociální demokraté v době nesvobody byli pronásledovaní. Musíme jasně podpořit Bělorusy, aby si mohli svobodně rozhodovat o své budoucnosti, aniž by byli vystaveni útlaku.
Ale nepřichází vám z členské základny kritické připomínky? Přece jen voliči ČSSD inklinují dlouhodobě spíše k postojům bývalého předsedy a nyní prezidenta Zemana.
Nezaznamenal jsem mnoho kritických připomínek. Ale to, že se věnujeme dění v Bělorusku, vůbec neznamená, že bychom neřešili domácí problémy, jako je nezaměstnanost, bezpečnost a další důležité věci.
Uvidíme, co se bude odehrávat v Bělorusku v příštích hodinách a dnech. Co si vy osobně myslíte, zvítězí svoboda a demokracie, nebo vše zůstane při starém?
Jsem mírný optimista. Věřím, že ani prezident Lukašenko nemůže nenaslouchat občanům, kteří v mnoha tisících vyjadřují svůj názor k osudu země. Samozřejmě, sledujeme i reakci Ruska. Proto jsem vyzval Josepa Borrella (vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pozn. red.), abychom jako EU vstoupili do jednání se zástupci Ruska. A jasně se vyjádřili, že kroky Ruska budeme velmi bedlivě sledovat.
Jenže stačí "bedlivé sledování"? Má Evropská unie skutečně snahu běloruské demokracii pomoci?
Já to vnímám tak, že dění v Bělorusku vyvolalo skutečně obrovskou pozornost u všech čelných představitelů EU a členských států. My, Poláci i další víme, co se dělo před 30 lety ve střední Evropě, stejně jako co se dělo v roce 1968 u nás či v osmdesátých letech v Polsku. Všichni jsme naladěni k dění v Bělorusku velmi obdobně.
