Vyhoštění tak velkého počtu diplomatů je v mezinárodních vztazích výjimečné, provoz ambasády teď bude velmi omezen. "Nebudeme moci poskytovat ruské straně některé konzulární služby a podobně. Budeme rádi, když zachováme základní fungování ambasády," říká pro server Aktuálně.cz bývalý generální konzul v Petrohradu Votápek.
Česko by se ale mělo připravit i na možnost, že by se úřad v Rusku zavřel úplně. "Ten velmi nepřátelský a drzý ruský krok teď nemůžeme nechat bez odpovědi. Pokud nezareagujeme na zvýšení sázek, prohrajeme a byl by to naprostý amatérismus ze strany naší zahraniční politiky," myslí si Votápek.
Ruská strana vyhostila 20 českých diplomatů, včetně zástupce velvyslance Luboše Veselého. Takto ostrou reakcí byli překvapeni i čeští politici. Například ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) v neděli pro Radiožurnál řekl, že očekával, že ruská strana zachová reciprocitu. Dodal ale, že za rozhodnutím vyhostit příslušníky ruských tajných služeb stojí.
"Pokud to mám přeložit z diplomatického žargonu do lidské řeči, tak Rusové absolutně odmítají vinu. Tím, že zvýšili počty vypovězených a zvýšili jejich status, chtějí říct, že odmítají naše tvrzení a jsou hluboce uraženi. Jinými slovy tvrdí, že jsme si všechno vymysleli," vysvětluje Votápek.
Podle něj nastal čas začít vyhošťování diplomatů počítat jinak. Nyní je běžné, že se vzájemně vyhošťuje stejný počet lidí. Místo toho by se ale prý mělo srovnávat, kolik diplomatů ve druhé zemi zůstane.
Podobný názor sdílí i předseda hnutí STAN Vít Rakušan, který to v neděli večer napsal na svůj Twitter.
Jestliže nám Rusko vyhostí diplomaty tak, že nám jich v Moskvě zůstane pouze 5, pak jsem pro snížení počtu ruských "diplomatů" v Praze na stejnou úroveň.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 18, 2021
Nemá smysl dál hrát podivnou hru na kamarádství tak vzývanou Hradem a některými vládními činiteli v posledních letech.
Pomoc spojenců
I kdyby situace eskalovala natolik, že by došlo k zavření českého velvyslanectví v Moskvě a naopak, nebyl by to podle Votápka neřešitelný problém. Čeští občané by se mohli obrátit na ambasádu jiného evropského státu, který by nás v Rusku zastupoval, ať už by to bylo Slovensko, nebo třeba Německo.
"Je to běžná praxe. My například zastupujeme zájmy mnoha našich spojenců v Sýrii, protože tam máme fungující ambasádu," říká bývalý generální konzul. Nicméně připouští, že by to nebylo ideální řešení.
"Je to nežádoucí, ale pokud (Rusové) provádějí teroristické činy na našem území, a navíc to odmítají přiznat, nezbývá nám nic jiného než v rámci zachování naší důstojnosti podniknout další kroky."
Nyní bude také důležité, jaké kroky podniknou spojenci. Například Spojené království v roce 2018 po otravě dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém městě Salisbury vyhostilo 23 ruských diplomatů, což bylo vůbec nejvíce od dob studené války. Tehdy také solidárně reagovala celá řada evropských zemí, včetně Česka. Praha vyhostila tři lidi.
Nyní se země Evropské unie nechystají koordinovaně podpořit český postup, protože Praha o to ani nepožádala, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Větší ztráta pro Rusko
Rázný krok by podle Votápka donutil ruskou stranu jednat. Tvrdí, že pro Česko by zavření ambasády nakonec bylo snesitelnější než pro Moskvu. Ta Česko používá jako základnu pro zvláštní operace tajných služeb po celé Evropě, dodává. Ostatně dva muži, které česká policie hledá v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích, jsou stejní muži, které Británie podezřívá z otrávení Skripala.
Velká Británie takto například v roce 1971 vyhostila okolo stovky sovětských diplomatů a zdecimovala sovětské zpravodajství na mnoho dalších let.
"Pokud jim zrušíme ambasádu, budou mít Rusové velký problém s tím, jak pokračovat v těchto aktivitách, a bude to pro ně citlivé. Jinými slovy: velmi brzy by přišli s návrhem, abychom normalizovali vztahy a činnost ambasád obnovili," předpokládá Votápek.
