Minulý týden přišel o místo generál Li Jü-čchao, který vedl jednotku raketových sil a jehož na místo dosadil sám Si Ťin-pching. Spolu s ním skončil i jeho zástupce Liou Kuang-pin. Ani jeden z nich se už měsíce neukázal na veřejnosti a Peking žádné vysvětlení neposkytl. Magazín Foreign Policy tvrdí, že byli již v červnu zatčeni, zatím ale není jasné za co.
Britská stanice BBC hovoří o největším neplánovaném otřesu uvnitř armády za posledních deset let. Výměna velitelů přichází jen pár týdnů poté, co za podobných nevyjasněných okolností zmizel a byl nahrazen čínský ministr zahraničí Čchin Kang.
Nejčastěji opakovaná teorie zmiňuje možné odčerpávání peněz z raketových jednotek, v jejichž čele stáli. "V čínské armádě vždycky musíte sledovat peníze. Korupce je pokaždé tam, kde něco budují. Kde jsou peníze teď? V masivním rozšiřování jejich nukleárního programu," vysvětluje pro americký deník New York Times možný důvod personálních změn bývalý analytik CIA Christopher K. Johnson.
Jednotku raketových sil v roce 2015 osobně založil prezident Si Ťin-pching. Odborník na čínské letectví Brendan Mulvaney uvádí, že do ní hlava státu "investovala mnoho času, prostředků a politické podpory". Kromě raket má na starosti i všech 400 čínských jaderných hlavic. Atomový program Pekingu je považovaný za největší a nejrozmanitější na světě.
"Si mluví o armádních raketových silách jako o něčem, co bude mít v budoucích konfliktech zásadní vliv," dodává Mulvaney.
Možné pochybení, které vedlo k výměně dvou velitelů, povede podle deníku New York Times k ještě přísnějším pravidlům. Už nyní vojáci čelí neustálým kontrolám inspekce a přijali nová pravidla, která mají vést k posílení loajality vojáků k vládnoucí komunistické straně a Si Ťin-pchingovi.
"Zpráva pro jednotku bude: 'Pokud dojde k porušení disciplíny, tak nikdo, ani vysoké hodnosti, není mimo dosah strany'," myslí si David Finkelstein zabývající se bezpečnostními otázkami Číny a Indo-Pacifiku.
Siho reforma armády
Reforma armády a vymýcení korupce v jejích řadách byly jedním ze zásadních cílů Si Ťin-pchinga po jeho nástupu do role prezidenta v roce 2012. Vojsko bylo dlouho známé pro úplatkářství. Často prý docházelo k povyšování výměnou za peníze nebo prodávání státních tajemství.
To se projevilo i na stavu čínské armády. Kromě logistických problémů a nedostatečného vedení měly některé jednotky jenom pár fungujících střel, které ukazovaly inspektorům. Zbytek nebyl ve stavu, kdy by se dal použít, prozradil v roce 2014 médiím americký zdroj. Sám Si označil situaci v armádě jako "hnijící zevnitř" a upozornil, že by to mohlo vést až ke konci ozbrojených sil.
Přišel proto s plánem na reorganizaci a vyšetřování korupce. V důsledku toho byly odsouzeny desítky velitelů a klesl počet povýšení, která si vojáci kupovali. Zároveň prezident do armády obsadil své bývalé spolupracovníky nebo jemu nakloněné straníky. Sám sebe pak jmenoval předsedou Ústřední vojenské komise a vrchním velitelem.
