Pokud půjde všechno podle plánu, přistane v největším a nejméně probádaném impaktním kráteru v naší sluneční soustavě. Nazývá se South Pole-Aitken, v průměru měří přibližně 2500 kilometrů a je 13 kilometrů hluboký.
"Jde o místo, které je pro lunární vědu opravdu mimořádné," vysvětlila pro britský deník The Guardian vědkyně Katherine Joyová z Manchesterské univerzity. "Impaktní kráter vyhloubil obrovskou díru do měsíční kůry a možná i do pláště. To by mohlo odhalit horniny, které bychom normálně na povrchu Měsíce nenašli," dodala s tím, že čínský vesmírný program na výzkum Měsíce je nesmírně ambiciózní.
Projekt Čchang-e vesmírné agentury CNSA je pojmenován podle čínské mytologické bohyně žijící na Měsíci a byl zahájen v roce 2007 vysláním první lunární družice. Už na začátku příštího roku by sonda s pořadovým číslem čtyři mohla přistát jako vůbec první člověkem sestrojený objekt na odvrácené straně Měsíce. Následovat ji má sonda pět a šest, které budou mít za úkol přivézt vzorky z Měsíce zpět na Zemi. Další Čchang-e by mohla odstartovat ještě do konce příštího roku.
O tom, jak sonda, přistávací modul a vozítko, které se po povrchu Měsíce bude pohybovat, vypadají, neposkytl Peking moc detailů, píše Guardian. Misi ale čeká řada překážek. Bude se pohybovat na neustále odvrácené straně od Země a nebude moci komunikovat s vesmírnou lodí přímo. Veškeré zprávy z Měsíce bude zprostředkovávat speciální satelit.
Ze studie týkající se této mise, kterou letos v létě vydal čínský Institut planetárních věd, ale vyplývá, že přístroje na palubě vozítka budou schopné zkoumat měsíční povrch stejně jako horniny pod povrchem a také sluneční vítr. Mise má dále mimo jiné za úkol otestovat, jak by se ve slabé měsíční gravitaci daly pěstovat některé rostliny.
O odvrácené straně Měsíce toho vědci dodnes moc nevědí. Nedá se zkoumat ze Země. Měsíc kolem ní obíhá tak blízko, že je uzamčen v jejím gravitačním poli. Obíhá stejně rychle, jako se otáčí kolem své osy, a proto je ze zemského povrchu vidět vždy jen jedna strana. Jedním z tajemství, které si odborníci zatím neumí vysvětlit, je otázka, proč má povrch vzdálenější strany jiné chemické složení než ten na nám známé straně. Čínská mise by mohla přijít s odpovědí.
Závody o Měsíc
První cestu k Měsíci uskutečnil člověk před padesáti lety. Mise Apollo 8 americké NASA znamenala na Štědrý den roku 1968 historicky první pilotovaný let mimo oběžnou dráhu Země. Rok nato v rámci mise Apollo 11 na povrch Měsíce poprvé vstoupila lidská noha - americký astronaut Neil Armstrong. Od té doby se po Měsíci prošlo celkem 12 astronautů, ten poslední v roce 1972. Až v poslední době zájem o Měsíc znovu roste.
Američané byli doposud jediní astronauti, kteří se po Měsíci prošli, a americká NASA se k tomu chce po více než čtyřicetileté odmlce zase vrátit.
Také vesmírné agentury Kanady, Ruska a Japonska se zaměřily na cíl vybudovat obydlenou stanici, která bude obíhat kolem Měsíce, tedy jediné přirozené družice Země. Mohla by sloužit jako základní tábor pro astronauty zkoumající měsíční povrch.
Odvrácená strana bude přitom zajímat hlavně odborníky na radioastronomii. Není tam totiž žádný hluk z pozemského vysílání rádiových vln a šumění.
