Eileen Ku se narodila v San Franciscu, a tak získala americké občanství. Její matka je ale rodilou Číňankou, která přijela koncem 80. let minulého století do USA kvůli vzdělání. Vystudovaná inženýrka pocházející z rodiny čínského politika učila na poloviční úvazek lyžování a přivedla k němu i svou dceru. Otec lyžařky je Američan, na výchově dcery se ale nepodílel a ona sama o něm nemluví.
S rodinou žije také čínská babička Eileen, neboli Aj-ling, jak zní čínské jméno sportovkyně. Odmala byla v kontaktu s oběma kulturami - jak tou americkou, tak čínskou.
Bylo to také v Číně, kde si lyžařského talentu všiml v jejích devíti letech Lu Ťien, ekonom a bývalý čínský politik, který v zemi postavil vůbec první lyžařský areál. Ten se stal i jejím prvním sponzorem, a když se v roce 2015 rozhodlo, že budoucí zimní olympiádu bude hostit Peking, navrhl, aby zemi reprezentovala, píše týdeník Economist.
Ku nejprve začala závodit pod americkou vlajkou a s americkými trenéry a brzy zaznamenala první úspěchy. Když v lednu 2019 získala jednu ze svých zlatých medailí, na stupních vítězů zpívala americkou hymnu. Už o několik týdnů později ale stála jen pár metrů od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, zatímco byla oblečená do kombinézy v čínských barvách, a zanedlouho poté oznámila, že bude reprezentovat nejlidnatější zemi světa.
"Bylo to pro mě velmi těžké rozhodnutí. Jsem hrdá na svůj původ a stejně hrdá na svou americkou výchovu," napsala k rozhodnutí.
Téměř okamžitě následovala reakce amerických fanoušků, kteří jí začali posílat nenávistné komentáře nebo dokonce výhrůžky smrtí. "Je hezké, že sis odvezla všechny úspěchy z USA do Číny a nereprezentuješ místo, kde ses narodila a kde jsi byla vychována," stojí například v jednom komentáři na sociální síti Instagram.
Čínská reakce byla podle očekávání opačná. Ku se objevila na titulkách časopisů nebo v upoutávce na olympiádu, na billboardech nyní propaguje čínské značky a vznikl o ní i filmový dokument. Ten však podle týdeníku Economist začala čínská televize natáčet mnohem dříve, v době, kdy bylo Ku dvanáct let. Je v něm vyobrazená jako patriotka se znalostí čínštiny i čínské kultury.
Čínští fanoušci jí přezdívají "sněhová princezna" a mluví o ní jako o geniální lyžařce.
Svou formu ukazuje Eileen Ku i na právě probíhající olympiádě, kde vyhrála zlatou medaili. Další dvě disciplíny má ještě před sebou. "Rádi slyšíme, že pekingská atletka Ku Aj-ling vyhrála prestižní zlatou medaili pro čínskou sportovní delegaci a uctila zemi svým perfektním výkonem ve finále akrobatického lyžování na pekingských olympijských hrách," cituje americká stanice CNN čínskou vládu.
Mezi Čínou a USA
Po sezóně se ale Ku pravděpodobně vrátí zase do Spojených států, kde by měla nastoupit na Stanfordskou univerzitu. Mnoho lidí se proto ptá, jaká je její skutečná národnost a jestli jí rozkročení mezi zeměmi, jejichž vztahy jsou v posledních letech napjaté, nedělá problémy.
Spojené státy dokonce vyhlásily diplomatický bojkot pekingské olympiády pro porušování lidských práv a označily čínské počínání v provincii Sin-ťiang, kde jsou Ujgurové posíláni do převýchovných táborů, za genocidu.
Ku otázky na své vlastenecké cítění při tiskových konferencích přeskakuje. "Když jsem v Číně, jsem Číňanka. Když jsem ve Spojených státech, jsem Američanka," řekla podle britské stanice BBC před dvěma lety.
"Všechno, co dělám, je o inkluzivitě. Všichni by měli být tak propojeni, jak jen je to možné," dodala. Zároveň uvedla, že její vystoupení na olympijských hrách by mohlo motivovat ke sportu Číňany "stejným způsobem, jako američtí sportovci inspirovali mě".
Aby mohla Čínu reprezentovat, musí mít i čínské občanství. Tamní zákony však nedovolují, aby lidé drželi pasy dvou odlišných zemí. Odbornice na čínský sport Susan Brownellová se proto domnívá, že Ku má zřejmě výjimku a může jít o "pokus čínského vedení, které takto posoudí reakci veřejnosti dříve, než tuto praktiku případně rozšíří a dovolí i dalším atletům získat dvojí občanství," líčí pro CNN.
"Dříve to bývalo tak, že lidé chtěli být Američané, tak proč nepřijmout, že nyní chtějí být lidé Číňané?" cituje čínskou vládou kontrolovaný deník Global Times jednoho z fanoušků akrobatické lyžařky.
Bez kritiky
Odborníci ale také upozorňují na to, že obliba Eileen Ku v Číně nemusí trvat dlouho. Jak ukázal příklad čínské krasobruslařky narozené ve Spojených státech Ču I, která kvůli pádu skončila poslední, stačí, aby se jeden závod nepovedl, a sportovkyně se stane terčem ostré kritiky.
Kromě toho si podle nich musí dávat pozor na to, co řekne jak v čínských, tak v zahraničních médiích, aby ani jeden ze svých domovských států neurazila. "Pokud se Eileen bude podílet na článku, kde budou dva odstavce o kritice Číny ohledně lidských práv, tak ji to ohrozí. Stačí jedna věc a má zkaženou kariéru," odpověděl na žádost o rozhovor s týdeníkem Economist přímo její americký agent Tom Yaps.
Obavu potvrzuje i Čao Ma, profesor čínské moderní historie na Washingtonské univerzitě. "Je to pro ni těžká a citlivá situace. Nemá moc prostoru pro chyby," vysvětlil deníku New York Times. Ten žádal o rozhovor i matku lyžařky, která svou dceru všude doprovází. Stanovila si však podmínky, pod kterými s médii bude mluvit - budou se v rozhovoru vyhýbat politickým tématům a před uveřejněním jí novináři pošlou článek na kontrolu. Důvodem prý byla obava z toho, jak by si text vykládali Číňané. Deník její podmínky odmítl.
