Peking - Opravdu velká čínská zeď. Tak některá zahraniční média nazývají nástroj Pekingu na kontrolu a cenzuru internetu. Sofistikovaný systém s názvem The Great Firewall, vyvinutý čínským režimem, blokuje aplikace i nejpopulárnější internetový vyhledávač Google.
Čína je díky tomu v současnosti nejmocnějším cenzorem internetu, ukázala poslední výroční zpráva americké organizace Freedom House. Z ní mimo jiné vyplývá, že svoboda šíření informací na síti, která má spojovat celý svět, se globálně už osmým rokem v kuse horší.
NEW REPORT: The rise of digital authoritarianism leads to a decline in internet freedom for the 8th consecutive year. #FreedomOnTheNet https://t.co/4ZwvGk7RQn pic.twitter.com/isV9Cc6YXH
— Freedom House (@freedomhouse) November 1, 2018
Čínský umělec a kritik režimu Badiucao tento nástroj přirovnal k Trumpově zdi na hranicích s Mexikem. V sobotu se v Hongkongu měla otevřít výstava děl, ve kterých slavný karikaturista žijící v Austrálii kritizuje způsob, jakým Peking ničí svobodný přístup k informacím v zemi.
Na sobotní slavnostní zahájení byla přizvaná i ruská kapela Pussy Riot a také čínští lidskoprávní aktivisté. V pátek ji ale pořadatelé, mezi které patřila například i hongkongská kancelář Amnesty International, z bezpečnostních důvodů zrušili.
"Rozhodli jsme se tak po hrozbách, které čínské úřady směřovaly směrem k umělci. Sice si ceníme svobody projevu, ale bezpečí našich partnerů je naším hlavním zájmem," stojí v oficiálním prohlášení organizátorů.
Badiucao například na jedné karikatuře zobrazuje čínského prezidenta Si Ťin-pchinga jako lovce s puškou v ruce a s uloveným medvídkem Pú. Jeho obrázek čínské úřady zablokovaly na všech sociálních sítích, protože se v minulosti objevila koláž srovnávající medvídka a vzhled hlavy státu. Výkonného ředitele Googlu Sundara Pichaie zase nakreslil s červenou čepicí s nápisem Make Wall Great Again (Udělejme zeď zase velkou).
The fact that an artist is threatened due to a simple art exhibition which celebrates freedom of expression is an outrage, and I condemn any and all efforts made by the Chinese authorities to threaten and harm freedom fighters and democracy defenders in Hong Kong. @badiucao pic.twitter.com/7nfineOUVJ
— Joshua Wong 黃之鋒 (@joshuawongcf) November 2, 2018
Digitální autoritářství ve světě
Čína navíc své know-how - systém The Great Firewall - rozváží do světa. Podle analytika americké televizní stanice CNN Jamese Griffithse spolupracují čínští cenzoři se svými protějšky v Rusku, Ugandě i dalších zemích, kde pomáhají vybudovat kontroly internetu a umlčovat hlasy nechtěných politických oponentů.
"Celá skupina zemí směřuje k digitálnímu autoritářství tím, že přejímají čínský model rozsáhlé cenzury a automatizovaných systémů dohledu," cituje ze zprávy Freedom House. Podle Griffithse zpráva v podstatě dokazuje, že místo aby internet šířil princip demokracie do celého světa, je ve skutečnosti ideálním nástrojem pro kontrolu veřejnosti v takovém měřítku, jaké před lety ještě nebylo myslitelné.
Některé autoritářské vlády určitou kontrolu internetu schovávají za boj proti takzvaným fake news, tedy šíření dezinformací a falešných zpráv. Země jako Írán nebo Egypt upravily zákony a úplně zablokovaly zahraniční sociální sítě.
Podle Freedom House Peking školí zahraniční cenzory, poskytuje technologie sledování uživatelů a hlavně tlačí na mezinárodní společnosti, se kterými spolupracuje, aby dodržovaly čínské normy, i když působí za čínskými hranicemi. "Tyto kroky představují existenční hrozbu pro budoucnost internetu a vyhlídky na silnější demokracii ve světě," uvádí zpráva.
Čína navíc buduje největší a nejsofistikovanější kamerový systém na světě. Po celé zemi je už nainstalováno zhruba 170 milionů CCTV kamer a do tří let jich přibude dalších 400 milionů.
Některé kamery na sledování veřejného prostoru jsou navíc opatřené umělou inteligencí včetně technologie rozpoznávání obličeje. Dokážou tak odhadnout věk, pohlaví i etnickou skupinu sledované osoby.
Díky tomu může Peking sbírat o svých obyvatel dostatečné množství informací k tomu, aby v roce 2020 mohl spustit systém takzvaného sociálního kreditu. Jde o systém hodnotící důvěryhodnost občanů. Bude sledovat, co a kde Číňané nakupují, jak platí, kam se chodí bavit nebo s kým tráví čas. To všechno pak určí jejich způsobilost ke konkrétní práci, kam budou jejich děti chodit do školy a podobně.
Beznadějný boj s režimem
Pod palbu kritiky za podporu cenzury čínského internetu se dříve dostal i největší světový vyhledávač Google. Začal tam fungovat v roce 2006, ale o čtyři roky později se z důvodů hackerských útoků na vlastní firemní síť ze země stáhl. Nyní ale v rámci projektu Dragonfly testuje nový a omezený vyhledávač, kterým by se vrátil na čínský trh. Ten totiž od té doby narostl o téměř 70 procent na 772 milionů uživatelů.
"Když se Google stáhl, každý tomu tleskal," zavzpomínal Badiucao v rozhovoru před plánovanou výstavou pro server Motheboard. "Lidi to povzbudilo v tom, aby si řekli, že čínské vládě je možné říct 'ne'. Dragonfly tento sen zničil. Je to jako kdyby Google říkal Číňanům 'Je to beznadějné,'" myslí si umělec.
Bojovat proti blokovacímu nástroji Firewall, který Peking vyvinul před čtyřmi roky, není vůbec jednoduché. Své o tom ví čtyřiačtyřicetiletý Cou Čcheng-feng, který vymyslel nástroj, jak ho obejít. Před dvěma lety zveřejnil a dál šířil návod, který využily desítky tisíc lidí. Vysloužil si za to několik policejních výslechů a domovní prohlídku. "Nejdřív se mě snažili podplatit, ale pak mi začali vyhrožovat," vylíčil v rozhovoru pro australský zpravodajskou stanici ABC News.
Před čtyřmi měsíci s rodinou utekl do USA, kde žádá o azyl.
