Lhasa - Čínský soud dnes poslal 30 lidí do vězení za účast na pouličních nepokojích, které minulý měsíc otřásly správním střediskem Tibetské autonomní oblasti Lhasou.
Jak uvedla čínská agentura Sin-chua, udělené tresty se pohybují v rozmezí tři roky až doživotí.
Zbytek života má za mřížemi strávit dvacetiletý řidič realitní kanceláře ve Lhase Sojnam Norbu, třicetiletý podnikatel Cche-žing z venkovské oblasti asi 70 kilometrů od Lhasy a mnich Basang z jednoho z tamních klášterů. Jeho věk agentura nespecifikovala.
Sojnam Norbu se měl podle soudu dne 14. března podílet na zapalování vozidel na náměstí před klášterem Džochang, na kamenování policejních stanic a hasičských vozů a na fyzickém napadení zasahujících hasičů.
Cche-žing byl usvědčen z nabádání ostatních ke žhářským útokům a rabování, k nimž došlo v okolí Lhasy ve dnech 15 a 16.března.
Mnich Basang pak podle soudního prohlášení vedl skupinu deseti lidí čítající pět dalších mnichů v útoku na místní vládní úřad, zdemolování a vyrabování 11 obchodů a útocích na sloužící policisty.
Z pěti mnichů v Basangově skupině byli dva odsouzeni ke 20 letům odnětí svobody a zbývající tři k 15 letům za mřížemi.
Agentura Sin-chua uvádí, že při násilnostech ve Lhase bylo vypáleno sedm škol, pět nemocnic a 120 domácností a celkem 908 obchodů bylo vyrabováno. Celkové škody podle čínských úřadů přesáhly 244 miliónů jüanů.
O život přišlo 18 civilistů a jeden policista, zranění utrpělo 382 civilistů a 241 policistů, uvádí Sin-chua.
Podle exilových tibetských skupin byl ale skutečný počet obětí několikanásobně vyšší a z větší části jej údajně tvořit oběti represí ze strany čínské státní moci, která Tibet od začátku 50.let minulého století okupuje.
Nepokojům ve Lhase, které jsou označovány za největší protičínské protesty v Tibetu za posledních bezmála 20 let, předcházel pokojný protest buddhistických mnichů, kteří si 10.března připomněli výročí potlačeného tibetského povstání proti čínské anexi z roku 1959.
Březnové události ve Lhase také přiživily celosvětové protesty proti porušování lidských práv v Tibetu během následné cesty pochodně s olympijským ohněm přes několik kontinentů.
Podmínkou udělení pořadatelství nadcházejících olympijských her v Pekingu byl i příslib čínské strany zlepšit dodržování lidských práv v zemi.
Čína nicméně trvá na tom, že protesty nejsou ničím jiným než cíleným pokusem zdiskreditovat komunistickou zemi těsně před olympiádou a z jejich organizování stejně jako z vyprovokování násilností ve Lhase obviňuje tibetskou exilovou vládu v čele s nejvyšším duchovním představitelem Tibeťanů Dalajlámou.
