Peking - Zatímco ministr obrany Spojených států Chuck Hagel před pár dny představil plán na výrazné zeštíhlení americké armády, druhá největší vojenská mocnost světa - Čína - se ubírá opačným směrem.
Tamní vláda ve středu oznámila, že rozpočet armády se letos opět zvýší, tentokrát o 12,2 procenta na 808,23 miliardy jüanů, což je v přepočtu zhruba 2,6 bilionu korun.
Jedná se o největší skok za poslední tři roky. Tato část rozpočtu navíc veškeré peníze věnované na armádu ani nezobrazuje a vojenské výdaje země středu se dle analytiků ve skutečnosti blíží hranici 200 miliard dolarů (3,98 bilionu Kč).
Co do objemu peněz věnovaných na armádu tak Peking zaostává pouze za USA, které pro fiskální rok 2014 plánují za obranu utratit asi 526,8 miliardy dolarů.
Podle mnohých odborníků tak bude trvat ještě celá desetiletí, než bude moct čínská armáda konkurovat té americké.
Obavy sousedních států
Opětovné zvyšování výdajů vyvolává negativní reakce ostatních států v regionu. Prezident Si Ťin-pching jim podle agentury Reuters dává jasně najevo, že nehodlá ustoupit od rostoucí průbojnosti, se kterou jedná v Asii a zejména pak ve sporných vodách.
Peking se chce zaměřit obzvláště na vývoj moderních technologií a na posílení pobřežní a protivzdušné obrany.
Premiér Li Kche-čchiang na výročním zasedání parlamentu uvedl, že vláda "posílí výzkum v oblasti národní obrany a vývoji nových a vyspělých technologických zbraní a zařízení" a "vylepší hraniční, pobřežní a vzdušnou obranu".
"Budeme komplexně posilovat revoluční charakter čínských ozbrojených sil, dále modernizovat a zvyšovat jejich výkonnost a dále vylepšovat jejich odrazující a bojové schopnosti v informačním věku," řekl Li bez dalšího vysvětlení.
Mír skrze sílu
Peking dlouhodobě tvrdí, že peníze na armádu směřují pouze na obranu a modernizaci zastaralého zařízení.
Mluvčí parlamentního zasedání Fu Jing v úterý zopakovala, že Čína vyhledává cestu k míru skrze "sílu". Čína podle ní bude "účinně reagovat" na provokace těch, kteří chtějí narušovat bezpečnost a pořádek v regionu.
Země přitom výdaje na obranu téměř bez přerušení dvoucifernými skoky zvyšuje už dvacet let.
"Je to znepokojující zpráva pro sousedy Číny, zejména pro Japonsko," uvedl australský bezpečnostní analytik Rory Medcalf.
Dodal, že ti, kteří věřili, že se čínský prezident kvůli zpomalující se ekonomice zaměří raději na vnitrostátní otázky namísto armády, "podcenili čínské odhodlání formovat své strategické prostředí".
Spory o ostrovy
Tchaj-wan a Japonsko krátce po oznámení vyjádřily obavy nad tím, že neznají podrobnosti, za co přesně chce Čína peníze utratit.
Vztahy mezi Čínou a Japonskem v poslední době přiostřuje zápolení o neobydlené skalnaté ostrovy ve Východočínském moři. Čínské bojové i průzkumné letouny nad kontroverzně vyhlášeným vzdušným prostorem rutinně hlídkují a Peking mimo jiné pracuje i na modernizaci námořnictva a testuje technologie, které mají ničit útočné rakety ve vzduchu.
Obě země patří mezi největší regionální spojence USA. Spojené státy přitom samy v rámci takzvaného "obratu k Asii" svoji vojenskou přítomnost v regionu posilují.
Čína si navíc činí nároky na valnou většinu z 3,5 milionu čtverečních kilometrů Jihočínského moře, v němž se údajně nachází bohaté zásoby ropy a plynu. Nároky na něj ale vznášejí i jiné jihoasijské země, například Tchaj-wan, Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej.
Rozpočet na obranu pro letošní rok je pro nového prezidenta Číny, který se netají svými záměry vybudovat z komunistického giganta "silnou a omlazenou" zem, prvotinou.
