Asijské závody ve zbrojení. Čína vyprovokovala Japonsko

Martin Novák Martin Novák
18. 12. 2013 5:30
Japonská armáda chce posílit schopnost svých sil na moži a ve vzduchu.
Příslušníci japonských obranných sil na základně Asaka nedaleko Tokia.
Příslušníci japonských obranných sil na základně Asaka nedaleko Tokia. | Foto: Reuters

Praha - Japonsko bude zbrojit. Kvůli Číně. Rozhodnutí Pekingu vytvořit kolem souostroví Senkaku/Ťiao-jü zónu, ve které se letadla mají při průletu hlásit čínským úřadům, vyprovokovalo japonskou vládu k reakci.

Zvýší v příštích letech výdaje na zbrojení o 2,6 procenta a peníze použije na nákup techniky, která jednoznačně souvisí s obranou ostrovů. Bezpilotní průzkumné letouny, letadla určená k přepravě vojáků, obojživelná vozidla pro vylodění na pevnině.

Čínsko-japonský konflikt o ostrovy, které si nárokují pro sebe obě země, tak vstupuje do nové fáze. Závodů ve zbrojení. Za novou techniku a výzbroj dá Tokio do roku 2019 skoro 24 miliard jenů (skoro pět miliard korun).

Cílem je zlepšit obranyschopnost na vodě a ve vzduchu, naopak početní stav tanků se bude snižovat. Nadále však platí status quo, že základem japonské obranyschopnosti je spolupráce se Spojenými státy.

Japonský premiér Šinzó Abe také chce prolomit další tabu a uvažuje o vývozu japonských zbraní do zahraničí a o větším zapojování japonských vojáků do akcí v zahraničí. Například při ohrožení některého z japonských spojenců (Japonci se historicky poprvé zúčastnili mise OSN v Iráku v roce 2004).

Sporné souostroví Senkaku.
Sporné souostroví Senkaku. | Foto: Reuters

Tokio vyzývá ostatní asijské státy, které mají s Čínou teritoriální spory - například o Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři - aby se spojily a čelily "čínské hrozbě" společně.

"Čínský postoj o statním zemím a její vojenské kroky jsou pro Japonsko a širší mezinárodní společenství zdrojem obav," uvedl japonský kabinet v oficiálním komuniké.

Ministerstvo zahraničí Číny naopak obvinilo Japonsko, že jeho prohlášení má "skryté politické motivy."

S jednotným postupem Japonska a jeho asijských spojenců proti Číně ale zřejmě bude problém. Japonsko totiž těch asijských spojenců zase tak moc nemá.

Vztahy s Jižní Koreou zatěžuje nevyřešené dědictví japonské okupace Koreje za druhé světové války. Japonci se dodnes neomluvili a premiér Abe naopak zastává v tomto směru odmítavé stanovisko.

V říjnu na summitu G20 na Bali z tohoto důvodu jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje japonského premiéra okázale ignorovala.

Americký ministr zahraničí John Kerry varoval v úterý během návštěvy Filipín varoval pekingské vedení, aby letovou zónu, kde se letadla musí hlásí čínské kontrole, nezřizovalo také v Jihočínském moři u Spratlyho ostrovů.

Čínská armáda.
Čínská armáda. | Foto: Reuters

Tyto ostrovy jsou pravděpodobných bohaté na naleziště ropy a plynu. Za součást svého území je považuje šest zemí: Čína, Vietnam, Filipíny, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan.

Kerry v Manile dojednával možnost podle potřeby na Filipínách dislokovat americké vojáky. Neznamená to ale podle něj zřízení trvalých základen, které zde USA zrušily v roce 1992 po výbuchu sopky Pinatubo.

Čínská média zase obvinila Spojené státy z toho, že "zastrašují" jejich lodě v Tichém oceánu. List Global Times narážel na nedávný incident, při kterém se málem srazilo americké plavidlo USS Cowpen s čínskou letadlovou lodí Liao-ning.

Aby toho nebylo málo, do bojové pohotovosti uvedla armádu své země jihokorejská prezidentka. Ne však kvůli Číně a její zóně, ale kvůli událostem v Severní Koreji.

V Soulu se obávají, že poprava Kim Čong-unova strýce Čang Song-tcheka, donedávna muže číslo dvě v mocenské hierarchii severokorejského režimu, vyvolá v Pchjongjangu potřebu ukázat tvrdost a odhodlanost. Což se může projevit napadením jihokorejského území.

Armáda KLDR shodila na jihokorejský ostrov Baengnyeongdo letáky, ve kterých varuje, že ho bude bombardovat a změní ho ve velký hřbitov.

V listopadu 2010 Severokorejci ostřelovali ostrov Jonpchjong a zabili čtyři lidi.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Biker Stošek získal bronz na mistrovství světa v maratonu

Biker Martin Stošek vybojoval bronz na mistrovství světa v maratonu a v historii šampionátů je třetím českým medailistou mezi muži. V Turecku šestadvacetiletý cyklista navázal na Jaroslava Kulhavého a Kristiána Hynka, který dnes dojel při obhajobě stříbra šestý. Titul získal stejně jako loni Héctor Leonardo Páez z Kolumbie.

Stošek přijel do tureckého města Sakarya nedaleko Istanbulu s výbornou formou. Předminulý víkend vyhrál prestižní maraton na italském ostrově Elba a k favoritům patřil i dnes. Na vítězného Páeze ztratil dvě a půl minuty, souboj o stříbro prohrál po téměř čtyřech a půl hodinách v sedle o 15 sekund s Portugalcem Tiagem Ferreirou.

Závod žen ovládla Švýcarka Ramona Forchiniová, nejlepší z Češek byla jedenáctá Karla Štěpánová. Muži absolvovali 110 kilometrů, ženy 80,9.

Z předchozích českých medailistů získal Kulhavý, olympijský vítěz v cross country z Londýna, maratonské zlato v roce 2014 a předtím byl druhý, Hynek má stříbro a dva bronzy. Třetí skončila před šesti lety i Tereza Huříková.

Další zprávy