Praha - Japonsko bude zbrojit. Kvůli Číně. Rozhodnutí Pekingu vytvořit kolem souostroví Senkaku/Ťiao-jü zónu, ve které se letadla mají při průletu hlásit čínským úřadům, vyprovokovalo japonskou vládu k reakci.
Zvýší v příštích letech výdaje na zbrojení o 2,6 procenta a peníze použije na nákup techniky, která jednoznačně souvisí s obranou ostrovů. Bezpilotní průzkumné letouny, letadla určená k přepravě vojáků, obojživelná vozidla pro vylodění na pevnině.
Čínsko-japonský konflikt o ostrovy, které si nárokují pro sebe obě země, tak vstupuje do nové fáze. Závodů ve zbrojení. Za novou techniku a výzbroj dá Tokio do roku 2019 skoro 24 miliard jenů (skoro pět miliard korun).
Cílem je zlepšit obranyschopnost na vodě a ve vzduchu, naopak početní stav tanků se bude snižovat. Nadále však platí status quo, že základem japonské obranyschopnosti je spolupráce se Spojenými státy.
Japonský premiér Šinzó Abe také chce prolomit další tabu a uvažuje o vývozu japonských zbraní do zahraničí a o větším zapojování japonských vojáků do akcí v zahraničí. Například při ohrožení některého z japonských spojenců (Japonci se historicky poprvé zúčastnili mise OSN v Iráku v roce 2004).
Tokio vyzývá ostatní asijské státy, které mají s Čínou teritoriální spory - například o Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři - aby se spojily a čelily "čínské hrozbě" společně.
"Čínský postoj o statním zemím a její vojenské kroky jsou pro Japonsko a širší mezinárodní společenství zdrojem obav," uvedl japonský kabinet v oficiálním komuniké.
Ministerstvo zahraničí Číny naopak obvinilo Japonsko, že jeho prohlášení má "skryté politické motivy."
S jednotným postupem Japonska a jeho asijských spojenců proti Číně ale zřejmě bude problém. Japonsko totiž těch asijských spojenců zase tak moc nemá.
Vztahy s Jižní Koreou zatěžuje nevyřešené dědictví japonské okupace Koreje za druhé světové války. Japonci se dodnes neomluvili a premiér Abe naopak zastává v tomto směru odmítavé stanovisko.
V říjnu na summitu G20 na Bali z tohoto důvodu jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje japonského premiéra okázale ignorovala.
Americký ministr zahraničí John Kerry varoval v úterý během návštěvy Filipín varoval pekingské vedení, aby letovou zónu, kde se letadla musí hlásí čínské kontrole, nezřizovalo také v Jihočínském moři u Spratlyho ostrovů.
Tyto ostrovy jsou pravděpodobných bohaté na naleziště ropy a plynu. Za součást svého území je považuje šest zemí: Čína, Vietnam, Filipíny, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan.
Kerry v Manile dojednával možnost podle potřeby na Filipínách dislokovat americké vojáky. Neznamená to ale podle něj zřízení trvalých základen, které zde USA zrušily v roce 1992 po výbuchu sopky Pinatubo.
Čínská média zase obvinila Spojené státy z toho, že "zastrašují" jejich lodě v Tichém oceánu. List Global Times narážel na nedávný incident, při kterém se málem srazilo americké plavidlo USS Cowpen s čínskou letadlovou lodí Liao-ning.
Aby toho nebylo málo, do bojové pohotovosti uvedla armádu své země jihokorejská prezidentka. Ne však kvůli Číně a její zóně, ale kvůli událostem v Severní Koreji.
V Soulu se obávají, že poprava Kim Čong-unova strýce Čang Song-tcheka, donedávna muže číslo dvě v mocenské hierarchii severokorejského režimu, vyvolá v Pchjongjangu potřebu ukázat tvrdost a odhodlanost. Což se může projevit napadením jihokorejského území.
Armáda KLDR shodila na jihokorejský ostrov Baengnyeongdo letáky, ve kterých varuje, že ho bude bombardovat a změní ho ve velký hřbitov.
V listopadu 2010 Severokorejci ostřelovali ostrov Jonpchjong a zabili čtyři lidi.
