Washington - Salva na uvítanou z jednadvaceti děl čeká čínského prezidenta Chu Ťin-Tchaa při jeho návštěvě Spojených států označované za událost roku. A samozřejmě také státní bankety a nesčetné pečlivě narežírované úsměvy.
To bude vnější projev jeho čtyřdenní návštěvy USA, která bude trvat od úterý do pátku.
Po oficialitami se však skrývá velká oboustranná nedůvěra a jednání, na nichž už nebude místo pro nekonkrétní řeči, budou zřejmě velmi tvrdá.
Čína sílí a s tím síli i její sebevědomí. Spojené státy už nejsou suverénním vůdcem planety s největšími zdroji, bezkonkurenční ekonomikou a nezpochybnitelnou hospodářskou mocí, které se všichni musejí přizpůsobovat.
Staré problémy zůstávají, nové přibývají
K věčným problémům, které kalí vzájemné vztahy již od dob předsedy Mao Ce-tunga, tedy otázce Tchaj-wanu, Tibetu, lidských práv, Severní Koreje, čínsko-indických vztahů a roli USA v nich, přibyly za čtyřicet let, jež uplynuly od opětného navázání diplomatických vztahů, další.
Patří k nim jaderné ambice Íránu, stejně jako obchodní spory způsobené obrovským ekonomickým rozvojem Číny, který z někdejší Řiše středu definitivně učinil druhou největší ekonomiku světa.
Obrovské obchodní přebytky v obchodě s USA činí Washingtonu oprávněné starosti. Jen za rok 2010 to bylo přes 252 miliard dolarů. Američany zneklidňuje i podhodnocený jüan a rostoucí vzájemná nedůvěra ve vojenské oblasti.
Čína vyvíjí zbrojní systémy, které mají zabránit americkým letadlovým lodím zasáhnout v oblastech případného konfliktu v Pacifiku. Například v jejím případném střetu s Tchaj-wanem, který Peking považuje za své území.
Nová čínská torpéda, rakety s plochou dráhou letu a balistické střely určené k ničení letadlových lodí silně znervózňují americkou administrativu a armádní špičky. Právě na těchto systémech zakládají Spojené státy svou vojenskou strategii při zásazích ve vzdálených částech světa.
Hospodářská expanze
Sílící ekonomická moc Číny začíná vytlačovat Spojené státy z jejich pozic. Peking má obrovské rezervy v zahraničních valutách - odhadem ve výši dvou bilionů dolarů.
Těch využívá k prosazovaní svých hospodářských zájmů. Státem kontrolované čínské banky půjčují na takové projekty, které jsou podle tamějšího komunistického vedení v zájmu Číny.
BBC uvádí, že dva čínské finanční domy - Čínská rozvojová banka a Čínská exportní a importní banka půjčily dohromady vládám a firmám v rozvojových zemích za poslední dva roky 110 miliard dolarů.
Světová banka poskytla za stejné období úvěry ve výši jen 100 miliard. Peking si touto "sametovou mocí" buduje pozice na všech kontinentech. Protože na otázku lidských práv nehledí, má mnohem volnější ruce než Washington.
"Upadající" Spojené státy
Čínské úspěchy vedou vládní nomenklaturu, akademické kruhy i běžné Číňany k názoru, že USA jsou definitivně za zenitem. Jistý čínský politolog napsal v této souvislosti v čínském tisku, že moc USA dosáhla svého vrcholu v roce 2000.
Prezident Barack Obama a jeho administrativa budou muset ukázat, že takový pohled by byl tragickým omylem. Obama byl opakovaně kritizován za přílišnou vstřícnost k Pekingu a absenci skutečné strategie, nahrazované umírněnou kritikou a zdůrazňováním potřeby spolupráce.
Dá se proto očekávat, že Bílý dům bude chtít ukázat mnohem větší sebevědomí než při návštěvě prezidenta Obamy v Číně v listopadu roku 2009.
