Anténa má být už nyní schopná vysílat a přijímat rádiové vlny o extrémně nízké frekvenci a varovat například před blížícím se zemětřesením nebo najít pod povrchem nerostné bohatství. Má také větší dosah než její předchůdkyně, a to jak na vzdálenost, tak do hloubky. Údajně bude také těžší přerušit její vysílání.
Odborníci se ale domnívají, že zařízení může mít i vojenské využití. Naznačují to tajnosti, které výstavbu provázely. Anténa označovaná jako Projekt WEM (v překladu "Bezdrátová elektromagnetická metoda") vznikla v oficiálně nezveřejněné lokalitě. Tu neznali dokonce ani někteří vědci, kteří se na projektu podíleli.
"Ačkoliv jsem do projektu zapojený, nemám ponětí, kde se zařízení nachází," řekl čínský výzkumník Čchen Siao-pin hongkongskému deníku South China Morning Post, který zprávu tento týden přinesl.
China's Project WEM will be able to communicate with submarines under the water, reducing need for them to surface https://t.co/a9UERqgNoW pic.twitter.com/7IOmxJG6Em
— Kevin McCauley (@knmccauley1) December 31, 2018
Lokalitu se podařilo utajit i přes obří rozměry zařízení, které se údajně rozkládá na 3700 kilometrech čtverečních. To je jen o něco méně než rozloha celého Zlínského kraje a přibližně sedmapůlkrát tolik, kolik činí rozloha Prahy.
Přesto se čínské vědecké magazíny shodují, že anténa byla vybudována ve vnitrozemí. Přibližně tisíc kilometrů západně od Šanghaje, na území provincií Chu-bej, Chu-nan či Che-nan.
Podle odborníků ale nelze místo ověřit, a to ani prostřednictvím satelitních snímků, protože vysílač vypadá jako běžná elektrická síť. Odhalit by ho mohlo pouze to, kdyby zachytili přímo vysílání, které by ze zařízení vycházelo.
Pokud začne válka
Kromě schopnosti nalézt nerostné suroviny a odhalit zemětřesení se extrémně nízké frekvence vysílané obří anténou používají také ke komunikaci s ponorkami hluboko pod hladinou. Pro tento účel využívají rádiové vlny Rusko a Indie, dříve i Spojené státy.
Čínská ponorková flotila je však jednou z největších na světě, podle aktuálních dat vlastní více plavidel údajně jen Severní Korea.
Podle Čchena je nejen proto nová anténa vojenským strategickým zařízením. "Toto zařízení bude mít důležité využití v armádě, pokud začne válka," uvedl.
Nicméně podle on-line magazínu The Drive nejsou rádiové vlny o extrémně nízké frekvenci pro komunikaci příliš výhodné. Díky nim lze přenést jen krátké textové zprávy.
Ponorka je navíc sice dokáže přijmout, ale odpovědět už nezvládne. Velikost plavidla neumožňuje, aby v sobě mělo vlastní výkonný vysílač. Pokud tedy ponorka dostane zprávu, musí se přiblížit k hladině, aby mohla odpovědět.
Má vliv na rakovinu?
Podle analýzy hongkongského listu je ale projekt kontroverzní také kvůli nejasnému financování a zdravotním rizikům, která mohou rádiové vlny doprovázet. Vlivem extrémně nízké frekvence na zdraví se už v minulosti zabývala Světová zdravotnická organizace (WHO). Z výsledků její studie vyplývá, že dlouhodobé vystavení frekvenci zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny.
Ohrožené jsou především děti. U nich se například kvůli vystavení extrémně nízké frekvenci až dvojnásobně zvyšuje riziko leukemie. Lidem dále hrozí i srdeční poruchy, imunitní a reprodukční poruchy, deprese a s nimi spojené větší riziko sebevražd.
V oblasti, kde je podle odborníků obří vysílač umístěn, žije až 230 milionů lidí.
