Peking chce být námořní velmocí. Jeho námořníci cvičí s Ruskem u evropských břehů

Marek Hudema Marek Hudema
21. 7. 2017 19:30
Moderní čínské lodě dopluly do Baltského moře. Zúčastní se tam společného cvičení s ruským námořnictvem. Peking vypravil moderní torpédoborec, raketovou fregatu a zásobovací loď, aby dal Západu najevo, že se stává námořní velmocí. Čína v budoucnu plánuje postavit šest letadlových lodí a konkurovat tak Spojeným státům. Zatím zřejmě ve spojení s Ruskem.
První čínská letadlová loď.
První čínská letadlová loď. | Foto: Reuters

Peking - Čínské námořnictvo podniklo dálkovou plavbu, která má před Západem demonstrovat, že je v případě potřeby schopné jednat a že se jeho mateřská země stává námořní velmocí.

Moderní torpédoborec, raketová fregata a čínská zásobovací loď dorazily do Baltského moře, kde se zúčastní společného cvičení s ruským námořnictvem.

Následovat bude další společné cvičení obou loďstev na Dálném východě nedaleko Japonska, které je spojencem USA.

Čínský státní deník Global Times, určený hlavně čtenářům v zahraničí, v komentáři jednoho z čínských expertů zmiňuje, že v případě Baltu jde o snahu "předvést Západu čínsko-ruskou strategickou koordinaci". 

Nepřímo jde o ukázku podpory ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, který má napjaté vztahy s Evropou a USA.

A navíc, jak deník vyzdvihuje, je to i ukázkou toho, že Peking už má nyní loďstvo, které může operovat na otevřených oceánech.

První čínská námořní základna v zahraničí

Čínské lodě plující na Balt se zastavily i ve východoafrickém Džibutsku, kde byla tento měsíc otevřena první a zatím jediná čínská námořní vojenská základna v zahraničí.

Její stavba byla zahájena oficiálně loni, ale tehdy ještě Peking uváděl, že jde o "logistické zařízení."

Ještě před oznámením o otevření vojenské základny se tam přitom objevili čínští vojáci.

Čína buduje nyní svá logistická zařízení na několika místech v indickém oceánu, například v pákistánském přístavu Gwadar.

V čínském tisku se objevily návrhy, aby námořnictvo zřídilo až 18 zahraničních vojenských základen.

Tiché ponorky jako konkurence Spojeným státům

Peking chce, pokud jde o námořní sílu, konkurovat Spojeným státům. Zatím zřejmě ve spojení s Moskvou, později samostatně.

Plánuje například v následujících letech postavit šest letadlových lodí, které by měly být alespoň částečnou protiváhou jedenácti amerických plavidel.

Doposud má Čína pouze jednu letadlovou loď, která podle odborníků slouží pro získávání zkušeností pro stavbu a provoz dalších. Získala ji úpravou asi 300 metrů dlouhé staré sovětské letadlové lodi, kterou na konci 90. let bez vybavení zakoupila od Ukrajiny.

Nové lodi přitom mají být větší a umožnit snazší a rychlejší start letadel.

"V Číně se dlouho diskutovalo o tom, zda by země měla stavět letadlové lodi nebo ponorky. Tahle debata ale nakonec vyhasla, protože Čína si nyní může dovolit obojí," uvedl pro televizní stanici CNN Tchung Čao z pekingského think-tanku Carnegie-Tsinghua Center for Global Policy.

Čína nyní v snaze se vyrovnat USA staví nové, údajně velmi tiché ponorky s jadernými raketami a také nové útočné ponorky určené k ničení nepřátelských podmořských plavidel.

Čína představila novou letadlovou loď | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Americká vláda se zaměří na platby v kryptoměnách při kyberútocích, uvádí The Wall Street Journal

Americká vláda chce ztížit hackerům možnost využívat kryptoměny k ziskům při kyberútocích. Chystá několik kroků včetně sankcí, píše s odvoláním na zdroje obeznámené se situací deník The Wall Street Journal (WSJ). Platit by tato opatření podle listu mohla začít už příští týden.

Kabinet připravuje nové pokyny ohledně rizik spojených s usnadňováním takových plateb požadovaných jako výkupné při digitálních útocích. V plánu jsou pokuty a další postihy.

před 1 hodinou

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy