Peking chce být námořní velmocí. Jeho námořníci cvičí s Ruskem u evropských břehů

Marek Hudema Marek Hudema
21. 7. 2017 19:30
Moderní čínské lodě dopluly do Baltského moře. Zúčastní se tam společného cvičení s ruským námořnictvem. Peking vypravil moderní torpédoborec, raketovou fregatu a zásobovací loď, aby dal Západu najevo, že se stává námořní velmocí. Čína v budoucnu plánuje postavit šest letadlových lodí a konkurovat tak Spojeným státům. Zatím zřejmě ve spojení s Ruskem.
První čínská letadlová loď.
První čínská letadlová loď. | Foto: Reuters

Peking - Čínské námořnictvo podniklo dálkovou plavbu, která má před Západem demonstrovat, že je v případě potřeby schopné jednat a že se jeho mateřská země stává námořní velmocí.

Moderní torpédoborec, raketová fregata a čínská zásobovací loď dorazily do Baltského moře, kde se zúčastní společného cvičení s ruským námořnictvem.

Následovat bude další společné cvičení obou loďstev na Dálném východě nedaleko Japonska, které je spojencem USA.

Čínský státní deník Global Times, určený hlavně čtenářům v zahraničí, v komentáři jednoho z čínských expertů zmiňuje, že v případě Baltu jde o snahu "předvést Západu čínsko-ruskou strategickou koordinaci". 

Nepřímo jde o ukázku podpory ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, který má napjaté vztahy s Evropou a USA.

A navíc, jak deník vyzdvihuje, je to i ukázkou toho, že Peking už má nyní loďstvo, které může operovat na otevřených oceánech.

První čínská námořní základna v zahraničí

Čínské lodě plující na Balt se zastavily i ve východoafrickém Džibutsku, kde byla tento měsíc otevřena první a zatím jediná čínská námořní vojenská základna v zahraničí.

Její stavba byla zahájena oficiálně loni, ale tehdy ještě Peking uváděl, že jde o "logistické zařízení."

Ještě před oznámením o otevření vojenské základny se tam přitom objevili čínští vojáci.

Čína buduje nyní svá logistická zařízení na několika místech v indickém oceánu, například v pákistánském přístavu Gwadar.

V čínském tisku se objevily návrhy, aby námořnictvo zřídilo až 18 zahraničních vojenských základen.

Tiché ponorky jako konkurence Spojeným státům

Peking chce, pokud jde o námořní sílu, konkurovat Spojeným státům. Zatím zřejmě ve spojení s Moskvou, později samostatně.

Plánuje například v následujících letech postavit šest letadlových lodí, které by měly být alespoň částečnou protiváhou jedenácti amerických plavidel.

Doposud má Čína pouze jednu letadlovou loď, která podle odborníků slouží pro získávání zkušeností pro stavbu a provoz dalších. Získala ji úpravou asi 300 metrů dlouhé staré sovětské letadlové lodi, kterou na konci 90. let bez vybavení zakoupila od Ukrajiny.

Nové lodi přitom mají být větší a umožnit snazší a rychlejší start letadel.

"V Číně se dlouho diskutovalo o tom, zda by země měla stavět letadlové lodi nebo ponorky. Tahle debata ale nakonec vyhasla, protože Čína si nyní může dovolit obojí," uvedl pro televizní stanici CNN Tchung Čao z pekingského think-tanku Carnegie-Tsinghua Center for Global Policy.

Čína nyní v snaze se vyrovnat USA staví nové, údajně velmi tiché ponorky s jadernými raketami a také nové útočné ponorky určené k ničení nepřátelských podmořských plavidel.

Čína představila novou letadlovou loď | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Státní zástupce znovu podal obžalobu kvůli úniku odposlechů Béma s Janouškem

Státní zástupce znovu podal žalobu na bývalého předsedu Věcí veřejných Víta Bártu a policistu Jana Petržílka kvůli úniku odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Žalobce viní Bártu s Petržílkem ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace. O znovupodání žaloby informovala pondělní Mladá fronta Dnes (MfD).

Nově podaná obžaloba už v utajeném režimu není. "Jediná odstraněná vada je, že obžaloba již není utajována. Spis je i přes výhrady městského soudu a vrchního soudu utajován stále stejně," řekl MfD Petržílkův advokát Václav Němec. Důkazně se podle něj spis vůbec nikam neposunul.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Venezuelský opoziční předák López, který je blízkým spolupracovníkem Guaidóa, uprchl do Španělska

Venezuelský opoziční předák Leopoldo López v neděli dorazil do Španělska poté, co se rok a půl ukrýval v rezidenci španělského velvyslance ve venezuelské metropoli Caracasu. Lópezovi se nejprve podařilo utéci do Kolumbie, odkud odletěl do Madridu, kde se znovu shledal se svou rodinou. López je blízkým spolupracovníkem šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož uznává na šest desítek zemí prozatímním prezidentem Venezuely. Guaidó se snaží přimět k demisi autoritářskou vládu Nicoláse Madura s cílem uspořádat v zemi svobodné volby.

López slíbil, že i z exilu bude podporovat politickou opozici v její snaze sesadit Madura. "Venezuelci, toto rozhodnutí nebylo jednoduché. Ujišťuji vás ale, že můžete počítat s tím, že budu bojovat odkudkoli. Nebudeme odpočívat a budeme pokračovat dnem i nocí ve snaze dosáhnout svobody, kterou si všichni Venezuelci zasluhují," uvedl López.

Zdroj: ČTK
Další zprávy