Děje se tak v době, kdy mezi oběma stranami dochází k pokusům o usmíření a obnovu diplomatických vztahů, přerušených před 55 lety po nástupu čínských komunistů k moci.
Jak informuje agentura Reuters, kardinál Joseph Zen, který je nejvýše postaveným římskokatolickým duchovním na čínské půdě, v pátečním rozhovoru pro britskou rozhlasovou a televizní společnost BBC ostře kritizoval loňské vysvěcení tří čínských kněží na biskupy. Stalo se tak totiž bez svolení Vatikánu.
"Tato tři nelegitimní vysvěcení... představují válečný akt proti církvi," prohlásil Zen, který je papežovým poradcem pro čínské záležitosti a v lednu navštívil Vatikán právě za účelem vyladění jeho strategie pro Čínu. "Vedou proti nám válku, chtějí naši církev zničit."
Spor o biskupy
To, že Peking loni nechal vysvětit tři nové čínské biskupy bez souhlasu Vatikánu, znamená rozchod s předchozí praxí, kdy se o podobných věcech vedla s Římem alespoň neoficiální jednání.
Záležitost má zjevný mocenský rozměr - čínská státem podporovaná katolická církev, která má asi čtyři miliony členů, sice respektuje papeže coby nejvyššího duchovního představitele, odmítá ale a priori uznat jeho svrchovanou autoritu ve všech záležitostech.
Dalších šest milionů čínských katolíků věrných Vatikánu praktikuje víru ilegálně mimo státní organizaci, často pod hrozbou perzekucí.
Kardinál Zen v rozhovoru pro BBC vyjádřil přesvědčení, že Peking svéhlavým postupem při vysvěcení biskupů zmařil dvě desetiletí trvající snahy o nalezení kompromisu
Není to poprvé, co Zen kritizuje Peking za to, že se snaží církev ovládat. V hledáčku čínských úřadů se tento klerik ocitl už dříve také pro své vazby na prodemokratické hnutí v Hongkongu.
Podaná ruka
Eskalace sporu je o to překvapivější, že jí předcházely zjevné snahy o zakopání válečné skery mezi oběma stranami. V březnu loňského roku adresoval Vatikán Číně smířlivou výzvu s cílem prolomit pětapadesát let trvající nepřátelství.
Vatikánský ministr zahraničí Giovanni Lajolo tehdy prohlásil, že nastal čas překonat rozdíly a zahájit dialog. Dokonce se objevily zprávy, že Benedikt XVI. by rád Čínu navštívil.
Čína snahy Vatikánu o obnovu diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi počátkem letošního roku přivítala, zároveň však jmenovala předběžné podmínky.
Podle Pekingu musí Vatikán nejprve přerušit veškeré vztahy s Tchaj-wanem a nevměšovat se do vnitřních záležitostí Číny. Peking považuje Tchaj-wan za svou odpadlickou provincii a hrozí ostrovu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil samostatnost.
Vztahy mezi Čínou a Vatikánem byly přerušeny v 50. letech, krátce poté, co se v Číně dostali k moci komunisté.
Od svého nástupu do funkce v dubnu 2005 ovšem papež Benedikt XVI. označil normalizaci vztahů s Čínou za jednu ze svých priorit.