* Chorvatsko se v pondělí 1. července stane osmadvacátou členskou zemí EU * V Záhřebu se uskuteční oslavy za účasti evropských státníků * Zemí trápí ekonomická krize a vysoká nezaměstnanost
Záhřeb - Země, ve které byl na dovolené alespoň jednou v životě snad úplně každý Čech, nám teď bude ještě bližší.
4,4 milionu Chorvatů budou s úderem pondělní půlnoci občany Evropské unie. V době války v devadesátých letech i později během složitých přístupových rozhovorů by tuto chvíli brali, ale pro mnoho z nich nakonec příchod do EU vypadá jinak, než si představovali.
Hlavně proto, že se odehrává v době, kdy se hospodářsky nedaří ani Chorvatsku, ani Unii. A kdy dřívější optimistická očekávání Chorvatů, související s EU, poněkud zvadla.
Hospodářská krize
Chorvatská ekonomika prochází těžkou krizí. Propadá se už čtvrtý rok po sobě, nezaměstnanost se pohybuje kolem dvaceti procent a rozpočtový deficit země má příští rok vystoupat na 5,6 procent HDP. Tedy vysoko nad Bruselem požadovaným stropem tří procent HDP.
Žádný div, že nálada na oslavy a ohňostroje v Chorvatsku moc nepanuje. Podle výzkumu agentury Ipsos souhlasí s oslavami, které zorganizovala na pondělí v Záhřebu vláda za účasti zástupců všech ostatních sedmadvaceti členských zemí EU, jen sedm procent Chorvatů.
"Chorvatsko je ve velmi špatné ekonomické kondici a vstupuje do seskupení, které na tom také není dobře. Tato fakta nikomu nepřidají na optimismu," říká chorvatský politolog Davor Gjenero. Chorvatsko tedy trochu připomíná pacienta, který jde do nemocnice, ale tam mají sami problémy a moc mu nepomohou.
Předsedkyně českého krajanského sdružení v Chorvatsku Eleonora Janotová řekla Aktuálně.cz, že znepokojující je především velká nezaměstnanost.
"V posledních letech zkrachovalo mnoho podniků, mnoho dalších propouštělo. Mladí lidé vidí ve vstupu do EU naději alespoň v tom, že se mohou pokusit sehnat práci v zahraničí," říká.
Příliš brzy po vyhlášení nezávislosti
Rozhovory o vstupu Chorvatska začaly před deseti lety, tehdy podporovalo připojení 85 procent obyvatel. Nyní je to kolem 60 procent, ale jen 49 procent Chorvatů věří, že je čeká nějaké zlepšení životní úrovně.
"Představa, že členství v Evropské unii přinese větší prosperitu, se proměnila ve velkou iluzi," napsal deník Jutarnji List.
"Část chorvatské společnosti pochybuje o tom, že je rozumné vstupovat do velkého nadstátního útvaru tak brzy poté, co země získala nezávislost," řekl na přednášce v pražském lichtenštejnském paláci chorvatský velvyslanec v České republice Frane Krnič. (Chorvatsko vyhlásilo nezávislost v roce 1991 a pak následovala válka, která skončila v roce 1995 - pozn. red.)
Ani přijetí Evropou není jednoznačné. Německý bulvární, leč vlivný deník Bild už na adresu Chorvatska v Unii poznamenal, že tato země je dalším kandidátem na to stát se "dalším hřbitovem pro peníze německých daňových poplatníků".
Evropská komise Záhřebu vytýká kromě příliš vysokého státního dluhu a vysokého rozpočtového deficitu především špatnou právní ochranu investorů a korupci. Transparency International dokonce nedávno zařadila Chorvatsko v žebříčku korupce například až za Jordánsko nebo Rwandu.
Ztělesněním tohoto nelichotivého stavu je bývalý premiér Ivo Sanader. Loni odsouzený za úplatky, které dostával v hotovosti v přepravkách na maso.
Pro cizince z jiných zemí Evropské unie velké změny od pondělí nenastanou. Už nyní například mohli v Chorvatsku kupovat nemovitosti i půdu (dům v Zadaru vlastní například známý český lobbista Roman Janoušek).
Rychlejší přesun k moři
Pro turisty, včetně těch českých, je pozitivní zprávou, že by měly odpadnout celní kontroly na hranici se Slovinskem a cesta na Jadran se tím o něco urychlí. Nebude také nijak omezen dovoz potravin pro vlastní spotřebu. Jelikož ale Chorvatsko zatím není součástí Schengenu, stále bude třeba mít u sebe občanský průkaz nebo pas.
Na turistice bude chorvatská ekonomika závislá i po vstupu do Unie. Ročně turisté do země přinesou v letní sezóně téměř sedm miliard eur.
