reklama
 
 

Chorvatská opozice vyhrála slibem tvrdšího postoje k uprchlíkům. Trumfy ale drží jiní

9. 11. 2015 20:49
Vítězství v chorvatských parlamentních volbách si připsala středopravicová Vlastenecká koalice vedená Tomislavem Karamarkem. Nezískala ale většinu. Dosavadní premiér Zoran Milanović, který vedl středolevicovou alianci Chorvatsko roste, skončil ve volbách na druhém místě. Klíč ke složení vlády má uskupení Most, které skončilo třetí. To ale požaduje rázné reformy.

Záhřeb - Chorvatsko čekají náročné týdny.

V nedělních parlamentních volbách si vítězství připsala středopravicová Vlastenecká koalice (Domoljubna koalicija) vedená Tomislavem Karamarkem, která ve 151členém parlamentu obsadí celkem 59 křesel.

Karamarko má ale ještě k oslavám daleko. Podařilo se mu sice vyhrát volby, nezískal ale většinu.

Proto musí hledat koaličního partnera. To ale nebude příliš snadné. Experti očekávají, že jednání o vládnoucí koalici se potáhne týdny. Klíčovou roli sehraje liberální uskupení Most, které si vedlo nečekaně dobře a celkově skončilo třetí.

Klíč k vytvoření vlády drží nováček

Dosavadní premiér Zoran Milanović, který vedl středolevicovou alianci Chorvatsko roste (Hrvatska raste), skončil ve volbách na druhém místě. Koalici vedené jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP) připadlo 56 mandátů.

Někdejší amatérský boxer Milanović se ale nehodlá jen tak vzdát. Přestože skončil až na druhém místě, pozval už k rozhovorům o možné spolupráci další strany, které se do chorvatského Saboru dostaly. Vůbec nejvíce spoléhá na Most.

Právě úspěch liberální strany Most je bezesporu největším překvapením nedělních voleb. Partaj vznikla teprve před třemi lety a vede ji šestatřicetiletý Božo Petrov. Ten nyní působí jako starosta města Metković, jež leží u hranic s Bosnou.

Most získal ve volbách 19 mandátů. A to dalo do rukou Petrova mocnou zbraň. Právě on může rozhodnout o tom, kdo vytvoří novou vládu.

Petrov je přitom podle svých prohlášení nekompromisní. Už před volbami se nechal slyšet, že do koalice nepůjde zadarmo.

Vyžaduje, aby se budoucí vláda pevně zavázala k nutným reformám, jako jsou například reforma justice či státní správy. Zlepšit hodlá také podnikatelské prostředí. "Most nebude nikdy na prodej," slíbil před volbami.

Ani po volebním úspěchu nemíní slevit ze svých požadavků. "Nedokážu si představit, že by Vlastenecká koalice nebo aliance Chorvatsko roste souhlasila s našimi reformními návrhy. Nové volby jsou levnější než neschopná vláda," uvedl po zveřejnění výsledků pro chorvatská média.

"Most je ale připraven zasednout k rozhovorům se všemi, kteří jsou ochotni podpořit naše reformy. My rozhodneme o tom, kdo bude budoucí premiér," citoval server Večernji list slova muže číslo dva Mostu Draga Prgometa.

Jednání o budoucí koalici se zřejmě potáhne týdny. Na zdlouhavá jednání ale nemá Chorvatsko čas, protože země urgentně potřebuje reformy pracovního trhu či důchodového systému.

Dění v Chorvatsku také s napětím sledují trhy. Kvůli politické nejistotě hrozí, že Chorvatsku vzrostou náklady na obsluhu dluhu. Timothy Ash, analytik z Nomury, volební výsledek už označil "z tržního hlediska za nejhorší možný".

Kampani dominovali uprchlíci a ekonomika

Předvolební kampani dominovala dvě témata, a sice současná uprchlická krize a hospodářská situace v zemi.

Zhruba v polovině září Maďarsko na svých hranicích se Srbskem postavilo plot. Tím se hlavní balkánská uprchlická trasa přesunula do Chorvatska.

Nyní každý den tisíce utečenců převážně ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu směřují přes Srbsko do Chorvatska. Odtud je chorvatské úřady převážely vlaky a autobusy na hranice se Slovinskem. Od začátku uprchlické krize přes území Chorvatska přešlo přes 342 tisíc lidí.

Krize na několik dnů rozvířila napětí mezi Záhřebem a Bělehradem. Na několik dnů si oba státy dokonce zablokovaly dopravu a mezi oběma státy opět létala ostrá slova.

Minulý týden ale zástupci obou zemí zasedli za jednací stůl a dohodli se, že výrazně urychlí průchod uprchlíků. Nyní je převážejí přímým vlakem ze Srbska až do uprchlického tábora v chorvatském městě Slavonski Brod.

Vlastenecká koalice, která nyní vyhrála volby, se už před volbami nechala slyšet, že by země měla k utečencům zaujmout tvrdší postoj.

Pro se vyslovila také prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová, která byla donedávna členkou Chorvatského demokratického společenství (HDZ), jež je hlavní silou ve Vlastenecké koalici.

Několikrát zopakovala, že by Chorvatsko mělo na svých hranicích podobně jako Maďarsko postavit plot. To by pak ale podle expertů výrazně zhoršilo situaci například v sousedním Srbsku nebo Makedonii, přes které vede uprchlická trasa.

Co se týká hospodářské situace, tak Chorvatsko se postupně probírá ze šestileté recese. Evropská komise odhaduje, že letos vzroste chorvatská ekonomika o 1,1 procenta a příští rok zrychlí na 1,4 procenta.

Chorvaty dlouhodobě trápí také vysoká nezaměstnanost, která překračuje 15 procent, odchod mladých talentů do zahraničí nebo přebujelá byrokracie.

autor: Simone Radačičová | 9. 11. 2015 20:49

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama