Divoké přecházení hranic musí skončit. Evropa má nový plán, jak zastavit desetitisíce běženců

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
26. 10. 2015 7:05
EU a země Balkánu zkouší dostat pod kontrolu migrační vlnu. Členské státy Unie na takzvané balkánské trase uprchlíků a tři země, které v EU nejsou, se v noci dohodly na novém plánu. "Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí," řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Foto: Reuters

Brusel - Dosavadní způsob řešení migrační krize, kdy země na takzvané balkánské migrační trase uprchlíky přes své území jen posílaly dál na západ Evropy, musí skončit. Po několikahodinovém jednání lídrů států zasažených migrací to krátce po půlnoci na tiskové konferenci prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Uvedl také, že Slovinsko do týdne dostane na pomoc 400 policistů.

Základem dohody mezi krizí nejvíce zasaženými členy EU a třemi zeměmi, které v Unii nejsou, je snaha dostat pod kontrolu živelný pohyb desetitisíců lidí v oblasti. "Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí," zdůraznil šéf Komise.

Řekové zvýší přijímací kapacity

Podle německé kancléřky Angely Merkelové má ke zvládnutí situace přispívat i přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi Unie.

Už při příchodu na jednání v neděli odpoledne politici upozorňovali na zhoršující se humanitární situaci lidí na cestě, kterou dál vyostří blížící se zima. "Je třeba zajistit, aby se s uprchlíky zacházelo humánně. Není možné, aby v roce 2015 byli lidé ponecháni na holičkách a museli v mrazu spát na poli," podotkl v noci Juncker.

Do konce roku Řecko zvýší své přijímací kapacity na 30 tisíc míst, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí poté s finanční podporou zemí EU dalších 20 tisíc míst. Stejný počet, tedy 50 tisíc míst, by měl být vytvořen také na balkánské trase jako takové.

Kontakt do 24 hodin

Významným bodem nové dohody je vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států - a to už do 24 hodin. To má umožnit, aby si země na balkánské trase - ať už členové EU, či státy mimo Unii - mohly velmi rychle, každý týden, vyměňovat potřebné informace jak mezi sebou, tak směrem k Evropské komisi.

"Musí přestat divoké přecházení hranic. Země se budou informovat například o intenzitě migračního proudu," vysvětlil Juncker novinářům.

Jeden z bodů plánu uvádí, že země budou migranty od pohybu směrem k dalším hranicím přímo odrazovat, pokud o přesunu nebude informována vláda následujícího státu.

Mimořádná doba, mimořádné řešení

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres věc na noční tiskové konferenci spojil s předpokládanou redistribucí uprchlíků mezi členské země Evropské unie, kterou by prý rád viděl jako trvalý mechanismus. "Cílem je vytvořit takový systém, aby ti, kdo mají nárok na ochranu v Evropě, se nemuseli vydávat do rukou pašeráků," podotkl.

"Neobvyklá doba si vyžaduje neobvyklý formát jednání," komentovala schůzku deseti členů EU a tří zemí mimo Unii před novináři Merkelová. Také ona podotkla, že řecký závazek zvýšit přijímací kapacity umožní reálný start přerozdělování dohodnutých 160 000 uprchlíků podle kvót napříč EU.

Česko a některé další země tento postup odmítaly, v září však byly přehlasovány. "Bude to významný krok směrem ke zvládnutí situace a také spravedlivějšímu rozdělení zátěže," podotkla německá kancléřka.

Klíčoví Turci

Německá kancléřka také připomněla pro Evropu klíčový význam spolupráce s Tureckem. Ankara na nedělní jednání ale pozvána nebyla, což při příchodu kritizoval například řecký premiér Alexis Tsipras.

Závěrečný dokument přesto upozorňuje potřebu dokončit dohodu na Akčním plánu mezi EU a Tureckem, která by měla výrazně zvýšit angažmá této země při řešení evropských problémů s migrací.

Společné závěrečné prohlášení zmiňuje nejen rychlou pomoc Slovinsku, které ji akutně potřebuje, ale například také podporu evropské námořní operace v Egejském moři.

Posílena má být - s pomocí evropské agentury Frontex - i ostraha řecké hranice s Makedonií a Albánií. Uprchlíky tak bude možné registrovat i při jejich odchodu z Řecka směrem do dalších zemí.

Závěry dál připomínají, že státy mají v principu právo odmítnout vstup na své území občanům třetích zemí, kteří si nepřejí v dotyčném státě požádat o mezinárodní ochranu. A jeden z bodů uvádí, že je třeba uprchlíky informovat o existujících pravidlech, jejich právech i povinnostech i důsledcích jejich případného odmítnutí nechat se zaregistrovat, vzít si otisky prstů a požádat o azyl tam, kde zrovna jsou.

Proud běženců nepolevuje

Příchod běženců do Evropy nijak nepolevil. Do Řecka dorazilo za pět dní do poloviny uplynulého týdne rekordních 48 000 migrantů. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) jde o největší letošní týdenní přírůstek.

Počet uprchlíků v posledních dnech výrazně stoupl: na řecké ostrovy denně přijíždí 10 000 lidí, což je více než během léta, kdy bylo počasí pro plavbu mnohem příznivější.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) minulý týden sdělil, že do Řecka letos připlulo už přes půl milionu uprchlíků.

Migranti se do Řecka dostávají na člunech z Turecka a většinou pokračují přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko či Maďarsko dále do Rakouska či Německa. Od sobotní půlnoci do nedělního rána jich z Chorvatska do Slovinska přišlo více než 3900. Do Chorvatska ze Srbska přišlo v sobotu rekordních 11 500 běženců.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Trump zrušil veškeré sankce, které USA uvalily na Turecko kvůli operaci v Sýrii

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie. Trump to oznámil na tiskové konferenci s tím, že Turecko informovalo americkou vládu, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý.

Trump také naznačil, že sankce proti Turecku mohou být opět uvaleny, pokud by se "stalo něco, co by se mu nelíbilo".

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Pohledávky britské Citibank vůči OKD jsou platné, rozhodl soud

Pohledávky za více než deset miliard korun, které za společností OKD přihlásila v roce 2016 britská banka Citibank, jsou oprávněné. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Spor pravděpodobně bude pokračovat u vyšší instance, protože zástupce insolvenčního správce i státní zástupce se odvolají. Rozhodnutí soudu právníci obou stran odmítli komentovat.

Těžební firma OKD se do úpadku dostala v roce 2016. Insolvenční správce Lee Louda tehdy pohledávky Citibank zamítl, a banka se tak nemohla účastnit insolvenčního řízení, jinak by byla největším věřitelem firmy. Citibank zastupuje držitele dluhopisů, které vydala v roce 2014 společnost New World Resources (NWR), jež v té době byla majitelem OKD. Společnost OKD za tyto závazky ručila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy