Bagdád - Chemický Alí, legendární bratranec bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna, a další dva vysocí představitelé Saddámova režimu byli v neděli odsouzeni k trestu smrti.
Další dva vysocí činitelé dostali doživotní trest vězení. To vše za svůj podíl na operaci Anfál, jejímiž oběťmi se v 80. letech minulého století stalo nejméně 182 000 Kurdů..
K trestu smrti oběšením kromě Alího Hasana Madžída - jak je jeho původní jméno, irácký soud odsoudil také někdejšího ministra obrany Sultána Hášima Ahmada Taje a bývalého zástupce ředitele vojenských operací Rašída Tikrítího.
Infobox
Kauza Anfál:
- Proces za genocidu v likvidační operaci Anfál (Kořist) proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při které zahynulo přes 180.000 osob, začal 21. srpna 2006 v Bagdádu. Původně byl v této kauze souzen i Saddám Husajn.
- Irácká prokuratura navrhla letos 2. dubna trest smrti pro pět ze šesti souzených. Mezi těmi, kteří dnes tento trest dostali, je Saddámův bratranec Alí Hasan Madžíd, zvaný chemický Alí, jenž byl tehdy vládnoucí stranou Baas pověřen správou severoiráckého Kurdistánu (1987-1990).
- Dalšími odsouzenými k nejvyššímu trestu jsou bývalý ministr obrany Sultán Hášim Ahmad a někdejší velitel Republikánské gardy Husajn Tikrítí. Exšéf vojenské kontrašpionáže Sábir Abdal Azíz Dúrí a bývalý vysoký armádní důstojník Farhán Mutlak Džubúrí dostali trest na doživotí.
- Pro nedostatek důkazů byl obžaloby zproštěn bývalý guvernér provincie Ninive Táhir Taufík Aní.
Kauza Dudžail:
- Soud se Saddámem Husajnem a dalšími sedmi spoluobviněnými kvůli masakru 148 šíitů v městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982 začal v Bagdádu 19. října 2005.
- Saddám byl 5. listopadu 2006 odsouzen k trestu smrti oběšením, stejný trest dostal i nevlastní Saddámův bratr a někdejší šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí a bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár. K doživotnímu vězení byl odsouzen někdejší viceprezident Tahá Jasín Ramadán, dalším třem bývalým činitelům strany Baas soud vyměřil 15 let, poslední z obviněných Muhammad Azáví Alí byl zproštěn viny pro nedostatek důkazů. - Saddám Husajn byl oběšen 30. prosince 2006 v Bagdádu.
- Barzán Ibráhím Tikrítí a Avád Ahmad Bandár byli oběšeni 15. ledna 2007 v Bagdádu.
- Táhá Jasín Ramadán byl oběšen 21. března 2007 v Bagdádu poté, co mu byl v únoru doživotní trest změněn na trest smrti.
Provolání k Bohu
Hlavní strůjce kampaně chemický Alí, neboli Madžíd, má jít na šibenici za to, že rozkázal armádě a bezpečnostním službám použít v rozsáhlé protikurdské ofenzivě chemické zbraně. Madžíd v průběhu procesu, který začal v srpnu 2006, přiznal, že přikázal armádě popravit všechny Kurdy, kteří neuposlechnou a odmítnou při násilném vystěhovávání opustit své vesnice.
Madžíd, jenž se v neděli dostavil do soudní síně v tradičním arabském oděvu, se prý při vynesení rozsudku lehce třásl, vyslechl ho však tiše. Pouze při odchodu ze soudní místnosti se obrátil s díky k Bohu.
Bývalého ministra Taje soudce shledal vinným, že nařídil mohutný útok proti kurdským civilistům s použitím chemických zbraní a deportace. "Neřeknu nic nového, přenechám vás Bohu. Jsem nevinný," řekl Taj strážci, který ho po vynesení verdiktu odváděl ze soudní síně.
Někdejší zástupce ředitele vojenských operací Rašíd Tikrítí dostal trest smrti za to, že vytvořil vojenské plány a také předkládal obvinění namířená proti Kurdům. Při čtení verdiktu Tikrítí přerušil soudce a argumentoval, že cílem operace Anfál bylo bránit Irák proti kurdským povstalcům, kteří se postavili na stranu Íránu během poslední fáze irácko-íránské války v letech 1980 až 1988. "Bůh žehnej mučedníkům. Ať žije statečná irácká armáda. Ať žije Irák. Ať žije strana Baas, ať žijí arabské národy," zakončil Tikrítí svou promluvu.
Navíc 2x doživotí
Bývalý ředitel vojenské rozvědky Sábir Dúrí a oblastní velitel vojenské rozvědky Farhán Džuburí byli odsouzeni k doživotnímu vězení.
Všech obvinění byl pro nedostatek důkazů zproštěn šestý vysoký představitel Saddámova režimu, který dnes předstoupil před soud, bývalý guvernér Mosulu Táhir Aní. Toto rozhodnutí se předpokládalo, protože zproštění viny žádal v jeho případě prokurátor.
Původně se žaloba vztahovala i na exprezidenta Saddáma Husajna, po jeho prosincové popravě však byla oficiálně stažena.
