Paříž - Venezuelský prezident Hugo Chávez se z Íránu, kde se setkal se svým oblíbencem Mahmúdem Ahmadínežádem, přesunul do Francie.
Zde bude jednat o osudu 45 rukojmích, které kolumbijská levicová gerila Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) zadržuje mnoho let.
Mezi nimi je i francouzsko-kolumbijská politička Íngrid Betancourtová, kterou povstalecká skupina unesla během její prezidentské kampaně v únoru 2002.
Francouzské úřady se v jednání o rukojmích angažují již dlouho, ale jejich snaha neměla zatím žádný konkrétní výsledek.
Chávez přijel bez důkazů
Chávezova nabídka, že se do věci coby levicový vůdce vloží, byla proto kvitována s povděkem ve Francii i v Kolumbii. Jeho kredit mezi povstalci měl jednání usnadnit. K žádnému průlomu však zatím nedošlo.
Jeden minusový bod si už Chávez připsal. Do Francie chtěl přivézt důkaz, že jsou rukojmí stále živí, přijel však s prázdnýma rukama.
Místo důkazů se však příbuzní obětí a kolumbijská vláda musí spolehnout pouze na ujištění nejvyššího vůdce gerily Manuela Marulandy.
"Chci Marulandovi věřit...Není důvod myslet si něco jiného," uvedl Chávez.
Limit pro jednání? Prosinec.
Že však Bogota není s postupem jednání tak docela spokojena, prozradilo vyjádření kolumbijského komisaře pro mírová jednání Luise Carlose Restrepa.
"Prezident Uribe řekl prezidentu Chávezovi, že tato jednání by měla mít časový limit, k čemuž Chávez svolil," řekl Restrepo dle AFP v pondělí. "Vláda se domnívá, že by časovým limitem měl být konec prosince."
Kolumbijci mají totiž v živé paměti jednání, která s guerillou vedl bývalý prezident Andrés Pastrana Arango. Po mnoho let a bez jakýchkoli výsledků.
Není ale jasné, co přesně Kolumbijci "časovým limitem" myslí. S ohledem na průběh minulých jednání mezi kolumbijskou vládou a povstalci, se však tento časový horizont jeví jako utopie.
Máslo ala Kolumbie
Máslo má na hlavě však i kolumbijská vláda.
Podle Cháveze je nejdůležitější, aby se s Marulandou mohl setkat osobně. Kolumbijci však nebyli ochotní, aby s vůdcem, kterému se přezdívá "Přesná muška", Chávez jednal na jejich půdě.
Chávez jako alternativní místo nabídl venezuelský Caracas, v tomto případě ale zase Bogota odmítla poskytnout záruky, že si na Marulandu na hranicích nepočíhají její vojáci.
Chávez však nyní oznámil, že mu prezident sousední země Álvaro Uribe dovolil se s Marulandou setkat.
"Uribe mi řekl: ´Můžeš jít,´ a já to udělám," prohlásil Chávez, aniž by oznámil další detaily.
Ochotu k setkání s "Přesnou muškou" oznámil i Uribe, ale jen v případě, že dopadne úspěšně výměna 45 rukojmích za 500 povstalců, kteří se nyní nacházejí v kolumbijských věznicích.
Jednání s druhou gerilou úspěšná. Zatím.
Případný neúspěch s FARC by mohl mít vliv i na jednání mezi venezuelským prezidentem a druhou nejsilnější kolumbijskou gerilovou skupinou. Armádounárodního osvobození (ELN). Tato jednání se zatím vyvíjejí úspěšně.
Chávez se osobně ve čtvrtek v noci sešel s číslem dvě organizace Antoniem Garcíou a - podle všeho po telefonu - mluvil i s vůdcem guerilly Nicolasem Rodrigem Bautistou.
"Iniciativa prezidenta Cháveze je důležitá. Toto je hlava státu, která tomuto procesu rozumí a je ochotná přispět při hledání alternativ," pochválil Cháveze García v kolumbijském deníku El Tiempo.
Podle kolumbijských médií však hrozí nebezpečí kolapsu jednání i zde. ELN je totiž považována za slabšího hráče než FARC a po svém silnějším bratříčkovi neustále "pošilhává". Případný krach jednání se silnější organizací, tak může mít neblahý vliv i na jednání s ELN.
