Praha/Bratislava - Čeští piráti jsou jednou z nejúspěšnějších stran svého typu na světě. Po třetím místě v loňských parlamentních volbách nyní chtějí pomoci v rozvoji i pirátům na Slovensku. Tam doposud fungoval pouze spolek a klasickou stranu se v Bratislavě založit nikdy nepodařilo. Důvodem je především nízký počet nadšenců pro myšlenku a také limit 10 tisíc podpisů nutných k založení strany.
"Celé pirátské hnutí je globální a všechny strany vychází ze vzoru švédské pirátské strany. Je přirozené, že si navzájem pomáháme. Navíc jsou mezi Českem a Slovenskem stále pevné vztahy," míní Markéta Gregorová, která má pomoc na starosti.
Piráti získali loni v parlamentních volbách 10,79 procenta hlasů a to inspirovalo i lidi na Slovensku. Pirátský spolek se zhruba šesti aktivními členy se ztrojnásobil a v březnu byl zvolen nový předseda Silvestr Buček, který studoval v Brně a byl členem českých pirátů.
"Úspěch Čechů ukázal, že pirátská politika má šanci na úspěch v naší geografické oblasti. Půjčili jsme si z Česka program a ten upravujeme pro slovenské podmínky. Také nám pomáhají v motivaci. Pokud poslanec z Česka přijde na naši schůzi, na lidi to působí pozitivně," řekl člen přípravného výboru slovenských pirátů Tomáš Vojtek. Strana chce především cílit na liberály, hlasy voličů chce ale přetahovat i od protestních hnutí.
Podle analytika Martina Slosiarika z agentury Focus strana uspět může. "Bude hodně záležet, kdo ty myšlenky ponese a jak moc dokáže přesvědčit voliče, že jsou zajímavým politickým uskupením," řekl.
V České republice měli piráti do parlamentu dlouhou cestu a nejdříve se usídlili v komunální politice. Hlasy by piráti teoreticky mohli odčerpat Richardu Sulíkovi, který vede pravicově-liberální stranu Svoboda a Solidarita.
Podobné myšlenky i program
Čeští piráti poskytli Slovákům program, aby si ho upravili, a chtějí jim pomoci i se sběrem potřebných podpisů. "Už teď domlouváme kontaktní místa v univerzitních městech, kde jsou často slovenští studenti, a umístíme tam podpisové archy. Budou v kavárnách nebo třeba v knihkupectvích," prozradila Gregorová.
V nejbližší době se podle političky má v Praze také konat mediální školení a tuzemští piráti pomohou i v předávání zkušeností slovenským dobrovolníkům. "Určitě tam ale nebudeme posílat zástupy Čechů, kteří by sbírali podpisy. Musí si to vyřešit z velké části sami," upozorňuje Gregorová. Některé lidi Slovákům ale půjčí. Například jim chybí grafik, aby navrhl vizuální podklady strany.
Pokud se podaří nasbírat 10 tisíc podpisů, mohli by slovenští piráti stihnout už podzimní komunální volby. "Asi do nich ještě nepůjdeme jako samostatný subjekt, chceme spíše někomu vyjádřit podporu," upozorňuje člen přípravného výboru Vojtek.
Strana však hledí spíše na volby do Evropského parlamentu v roce 2019. "Svobodu internetu, ochranu soukromí a další pirátská témata nelze zajistit na úrovni samotné České republiky, potřebujeme vliv i v ostatních zemích EU. Proto oslovujeme Slováky, kteří studují nebo pracují v ČR, abychom pomohli rozšířit pirátské hnutí i k našim sousedům," zdůvodňuje pirátský poslanec Mikuláš Peksa, proč by úspěch slovenských kolegů mohl razantně posílit i stranu v tuzemsku.
