Praha - Z evropských měst hrál důležitou roli v atentátech 11. září 2001 v New Yorku a Washingtonu německý Hamburk, kde dlouho před útoky žili a znali se tři ze čtyř sebevražedných atentátníků.
Kuriózním způsobem se ale do dramatických událostí připletla také Praha. Sděluje to zpráva, která se poprvé dostala na veřejnost týden po 11. září prostřednictvím agentury Reuters a deníku Los Angeles Times.
Točila se kolem Egypťana Muhammada Atty. Neoficiálního šéfa devatenáctičlenné skupiny útočníků a pilota boeingu, který narazil do severní věže Světového obchodního centra.
Právě Atta se měl podle informací české Bezpečnostní a informační služby (BIS) sejít v Praze v dubnu 2001 s iráckým konzulem Ahmadem Ibrahímem Aním.
Spojení Saddám-Usáma?
Informace vyvolala velké pozdvižení z několika důvodů. Češi byli v šoku z toho, že nejhorší teroristický útok všech dob se možná připravoval také u nich, a ve Spojených státech schůzka Atta-Aní nabízela vysvětlení, že irácký režim Saddáma Husajna se mohl na smrti téměř tří tisíc lidí podílet.
BIS vycházela z informace, kterou jí předal její tajný spolupracovník, působící na iráckém velvyslanectví v Praze. Ten poté, co v televizi po 11. září viděl fotografie Atty, oznámil, že ho 9. dubna 2001 spatřil v Praze ve společností Aního.
Gross a Zeman mluvili jednoznačně
Neexistovaly sice žádné důkazy, jen tvrzení tohoto informátora, ale přesto ministr vnitra Stanislav Gross 26. října 2001 na tiskové konferenci oznámil, že schůzka v Praze se uskutečnila.
VŠE O 11. ZÁŘÍ 10 LET POTÉ
Zde najdete speciální přílohu, kterou Aktuálně.cz připravilo k výročí teroristických útoků na USA.
Premiér Miloš Zeman pak dokonce během návštěvy Spojených států uvedl v rozhovoru pro televizi CNN, že Atta v Praze plánoval útok na budovu Rádia svobodná Evropa.
Irácký konzul byl českými úřady vyhoštěn právě v dubnu 2001 v souvislosti s jeho aktivitami kolem budovy rádia, v níž sídlilo například i Rádio Svobodný Irák, kritizující režim Saddáma Husajna.
Bývalý náčelník české vojenské zpravodajské služby Andor Šándor se domnívá, že příčinou zavádějících a, jak už dnes víme, nepravdivých výroků českých politiků byly také tehdejší špatné vztahy mezi BIS a vedením ministerstva vnitra.
Problémy mezi BIS a Grossem
"Byly tam problémy. BIS tehdy Grossovi nereportovala, nechtěla reportovat. Navíc BIS podle mě nikdy netvrdila, že informace o schůzce Atty s Aním je potvrzená a stoprocentní,"" řekl Šándor Aktuálně.cz.
Tehdejší ředitel BIS Jiří Růžek k tomu po deseti letech Aktuálně.cz řekl, že česká strana byla pod velkým americkým tlakem.
"Z americké strany byl vyvíjen enormní nátlak na tyto informace. Já jsem se bránil podepisovat a předávat informace, které nebyly ověřené," uvedl Růžek.
Dodal, že zprávu o schůzce Atta-Aní BIS nikdy nevydávala za spolehlivě ověřenou nebo potvrzenou.
Zvěsti o schůzce uvítala ta část administrativy prezidenta George Bushe, která si přála na Irák zaútočit a Saddáma svrhnout. Setkání Atty s Iráčanem mělo dodat takovému útoku oprávnění, poněvadž se z něj dalo vyvodit, že Saddám a Al-Káida spolupracují.
Na pražskou schůzku se odvolával například viceprezident Dick Cheney, velký zastánce války proti Iráku. Kniha analytika Stephena Herese The Connection, která pojednává o údajné spolupráci Saddáma Husajna a Usámy bin Ládina v boji proti USA, také Prahu používala jako jeden z hlavních argumentů.
Vyšetřování ale postupně vedlo k opačnému závěru. Později se ukázalo, že ve stanovený den byl Atta prokazatelně na Floridě.
Aního zatkli američtí vojáci po dobytí Bagdádu a dlouho jej drželi v zajetí. V rozhovorech trval na tom, že Attu nezná a nikdy s ním nemluvil.
"Atta" nebyl Atta, ale asi Iráčan
Další zprávy hovoří o tom, že údajným Attou byl ve skutečnosti Iráčan žijící v Německu, který byl Egypťanovi jen podobný.
Důkazy o žádné přímé spolupráci Iráku a Al-Káidy se nenašly ani po pádu Saddámova režimu v dubnu 2003.
Naopak dva přední zatčení členové Al-Káidy Abú Zubajda a Chálid Šajch Muhammad americkým vyšetřovatelům sdělili, že Usáma bin Ládin byl jednoznačně proti spolupráci se Saddámem Husajnem.
