V oblasti Sidama, jižně od etiopského hlavního města Addis Abeby, začal tým vědců z brněnské Mendelovy univerzity působit už před dvanácti lety. Od začátku se zaměřovali na obnovu oblastí postižených erozí půdy. Poslední roky se ale pozornost vědců přesunula i na tamní jezero Awasa a jeho břehy.
Bezodtokové jezero leží v nadmořské výšce 1708 metrů. Místní ho využívají k rybaření, praní prádla, napájení dobytka i rekreaci. Nyní ale čelí řadě problémů.
Oblast se dlouhodobě potýká s erozí půdy kvůli nešetrnému zemědělství, vypásání pastvin dobytkem i kácení lesů. To už dříve způsobilo, že půda se v období dešťů splachovala z okolních svahů.
Ještě v polovině minulého století byly v regionu Sidama vedle sebe dvě jezera, jedna z vodních ploch se ale během let zazemnila. "Zbyl po ní jen mokřad. Ten samý proces se nyní děje i u druhého jezera - a tomu se snažíme zabránit," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz koordinátorka projektu Hana Habrová.
Jezero nasává odpad z okolí
Výzkumníci tak například svahy v okolí jezera rozdělili na několik sekcí. Na některých z nich obyvatelé hospodaří nebo pasou dobytek a jinde ve spolupráci s Čechy vysadili stromy a vybudovali protierozní opatření. V bezprostředním okolí jezera pak vyrostla hráz a mokřady.
Kromě splachování půdy ale museli vědci řešit i odpad, který do jezera teče z přilehlého města. Další navíc vypouští přilehlá textilní továrna.
"Je smutné pozorovat, jak z továrny teče znečištěná, tmavě modrá voda přímo do jezera. Její představitelé se sice zavázali, že postaví čističku, ale za ty roky se záležitost vůbec neposunula. Navíc to nikdo nevymáhá. Bohužel tento problém je mimo naše zaměření coby lesníků i mimo zadání aktuálního projektu," dodává Habrová.
Už v minulosti se znečištění jezera řešilo například odstraněním pevných odpadků a vodu na určité části břehu filtrují bariéry a mokřady. Problém podle Habrové nicméně spočívá i ve složité místní administrativě. "Bohužel nemůžeme jen tak přijít do vesnice a začít v ní něco dělat. Musíme neustále komunikovat s řadou úřadů, jejichž kompetence se překrývají. Navíc dochází k fluktuaci zodpovědných pracovníků a tím i ke změně názorů a priorit."
Varování před příchodem pouště
Degradace půdy v Africe předchází takzvané dezertifikaci, což je ještě vážnější problém. Loňská rozsáhlá zpráva Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) upozorňuje, že rozšiřování pouští postihuje 45 procent celého kontinentu.
Na rozdíl od jiných částí Afriky a také Etiopie ale dezertifikace neohrožuje bezprostředně oblast Sidama. Zatím. "Region je z hlediska klimatu přechodové území. To znamená, že má dvě období dešťů, a období sucha tudíž nejsou tak dlouhá," doplňuje Habrová.
Etiopané žijící v okolí jezera aktivity Čechů vítají. "Žádnou nedůvěru jsme z jejich strany necítili, v oblasti působí mnoho dalších neziskových a rozvojových organizací. Etiopané si problémy uvědomují a děkuji nám za pomoc," říká Habrová a dodává, že obyvatelé často přijdou i s vlastní iniciativou. Výzkumníci navíc vesničanům rozdali tisíce ovocných roubovaných stromů, ze kterých místní získávají avokáda a manga.
Jinak Etiopané ze Sidamy tradičně pěstují ensete, nepravý banánovník, ze kterého se vyrábí škrobnatá látka. Důležitou roli v zemědělství hraje i plodina jménem teff, která má ze všech druhů obilnin vůbec nejmenší zrna, a musí se proto sklízet ručně. Časté jsou ale i banány nebo papáje.
Bez možnosti se přestěhovat
Projekt, který běžel pod záštitou České rozvojové agentury, skončil s rokem 2022. Neznamená to však, že vědci kompletně odejdou a dají od Sidamy ruce pryč. Na ochranu přírody by navíc měla dál dohlížet místní samospráva a spolupracovníci brněnských vědců.
"Už se nám stalo, že nějací lidé vykáceli část nově vysazeného lesa, ale dotyční za to byli potrestáni vězením. Úřady oblast kontrolují, myslím, že to funguje," míní Habrová.
Etiopie je druhá nejlidnatější a také jedna z nejchudších zemí afrického kontinentu. Roční nárůst počtu obyvatel zde činí 2,7 procenta a očekává se, že do roku 2050 bude přes 200 milionů Etiopanů. Habrová podotýká, že už teď jsou problémy s přelidněním vidět "na každém kroku".
"Všude někoho potkáte a všude už někdo bydlí. Nemohou ani praktikovat své dosavadní hospodaření, kdy jakmile políčko přestalo plodit, přesouvali se dál." Zemědělce je podle ní nutné naučit pěstovat plodiny tak, aby se nemuseli se svými rodinami stěhovat a zároveň bylo jejich zemědělství udržitelné. Valná většina obyvatel Etiopie je totiž závislá na tom, co si sami vypěstují.
"Na mnoha místech zemědělci sázejí kukuřici, ta nepříznivý jev zhoršuje," říká na adresu eroze Habrová. "Plodiny by se měly střídat, velmi vhodné je zavádět agrolesnictví," dodává. "Na poli, kde mají kukuřici, mohou mít zároveň i ovocné stromy, které si s hlavní plodinou nekonkurují. Podstatná je takováto diverzifikace plodin, která přispívá k bezpečnosti potravin."
