Amsterdam/Praha - Podvody s evropskými dotacemi v České republice se stávají argumentem v debatách o evropském rozpočtu na léta 2014-2020. Neschopnost Evropské komise zasáhnout proti podvodům chtějí Nizozemci využít ke snížení svého příspěvku do společného evropského rozpočtu.
Postoj euroskeptických Holanďanů ilustruje dvoustránková reportáž "Brusel se bojí rozhodnout", kterou těsně před vánočními svátky publikoval čtvrtý největší holandský deník Trouw.
Neomezeně vysoké náklady
"Evropské fondy nabízejí materiál, který by měl zasypat ekonomickou propast mezi západní a východní Evropou. Jenomže dohled nad finančními toky z Bruselu je děravý jako ementál, protože komise musí důvěřovat členským státům, které peníze čerpají. Pokud jsou tedy podvody s dotacemi dobře organizovány, nemůže Evropská komise vůbec nic dělat," shrnul potíže s eurodotacemi varšavský zpravodaj deníku Trouw Ekke Overbeek.
Overbeek popisuje osud dotačních podvodů, které v Česku odhalil Evropský účetní dvůr. Příkladem zbytečného utrácení jsou pro něho miliardové projekty splavnění Vltavy. Například cena za prohloubení úseku České Budějovice - Hluboká nad Vltavou narostla během schvalování projektu o 270 procent nad hranici ekonomické návratnosti, v úseku Hněvkovice - Týn nad Vltavou o 110 procent.
Předem známé vítěze měly soutěže o dodávku tramvají pro brněnský magistrát za půl miliardy korun a na dálnici D8 v úseku Lovosice-Řehlovice za 15 miliard. V obou případech vyloučily diskriminační zadávací podmínky všechny uchazeče kromě vítězné firmy.
"Drahé dálnice a podobné stavby jsou ekonomicky nesmyslnými projekty, které nafukují náklady takřka neomezeně. Probíhají při nich veřejné zakázky, při kterých je vítěz znám předem," shrnuje Overbeek. Upozorňuje ovšem, že z pohledu Evropské komise nejde o podvody ani korupční případy.
Komise se bojí
Evropská komise už Čechům plošně zkrátila příspěvky na dopravní a ekologické dotace o 11 miliard korun. "To ovšem nebylo kvůli podvodům, ale kvůli nedostatkům kontrolního systému, který dosud nedokázal odhalit žádné chyby," vysvětlil holandskému novináři mluvčí komise.
Bruselu pak stačilo, že Česká republika předložila "akční plán", který centralizuje kontrolu eurodotací pod ministerstvem financí a který napříště podle slibů českých politiků všechny podvody včas odhalí. Proto také nejen povolila další čerpání eurodotací, ale ještě Čechům umožnila, aby zastavenou jedenáctimiliardovou dotaci utratila v nových projektech.
"Říci nějaké rozhodné slovo (f-woord) je v Bruselu zřejmě zakázáno," komentuje novinář průběh jednání komise s Českou republikou.
Dodává, že s podvody v členských zemích nedokáže bojovat ani bruselská protikorupční služba OLAF. "Jsme odkázáni na hlášení úřadů z konkrétních zemí," zdůvodnil slabé výsledky OLAFu jeho generální ředitel Giovanni Kessler.
Nespokojenost čistých plátců
Nizozemsko patří k jedenácti státům, které jsou tzv. "čistými plátci". Jeho příspěvky evropskému rozpočtu ročně překračují o čtyři miliardy eur dotace, které z Bruselu dostane zpátky. Po Německu, Británii, Francii a Itálii je tak pátým největším čistým plátcem.
Česko je naopak s přebytkem dvě miliardy eur na šestém místě mezi "čistými příjemci" z evropského rozpočtu.
Právě tlak čistých plátců může být podle Overbeeka nástrojem, který by mohl donutit Evropskou komisi k tomu, aby začala proti podvodům s dotacemi bojovat účinněji.
Nizozemsko také patří k největším kritikům evropského rozpočtu na léta 2014-2020. Při posledním jednání o rozpočtu loni v listopadu byl podle dalšího nizozemského deníku De Volkskrant holandský premiér Mark Rutte hlavním kritikem nadměrného přerozdělování ve prospěch chudších zemí.
"V rozhovoru s evropským prezidentem Hermanem van Rompuyem byl ještě tvrdší než jeho britský kolega Cameron," tvrdí De Volkskrant.
Overbeek ale upozorňuje, že aktivity čistých plátců nakonec nemusí mít v boji s korupcí žádný efekt. "Jedenáct čistých plátců hledí především na to, aby nemuseli tolik platit," cituje Gijse de Vriese, který zastupuje Nizozemsko ve vedení Evropského účetního dvora.
