Praha - Minimálně 38 milionů si zaplatí ze svého příjemci dotací z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Nad dalšími téměř 150 miliony potom visí otazník, protože jsou stále v šetření.
A vinu na tom nesou zejména příjemci sami, jak tvrdí analýza vypracovaná ministerstvem školství.
Jen za první letošní půlrok bylo na ministerstvo doručeno celkem 1 028 nesrovnalostí, přičemž u více jak poloviny (58,03 %) z nich byla jako příčina vzniku uvedena neznalost pravidel řídící dokumentace, především Příručky pro příjemce - lidově řečeno, příjemci neznali nebo nerespektovali základní pravidla.
Ono na jednu stranu se tomu mnohdy nelze divit - ona zmíněná Příručka pro příjemce má ve své poslední aktualizované podobě necelých 150 stran.
Například pro školy, které nemají příliš zkušeností s projekty spolufinancovanými Bruselem a které zároveň nemají peníze na poradenskou agenturu, jež by jim s žádostí a projektem jako celkem pomohla, tu vyvstává problém, který s sebou nese riziko, že chybují a část peněz tak zaplatí ze svého.
Dobře tuto situaci ilustruje následující obrázek. Nejvyšší podíl podezření na nesrovnalost se vyskytuje v první prioritní ose "Počáteční vzdělávání", která mimo jiné zahrnuje projekty základních a středních škol.
Pro lepší pochopení ještě popis ostatních prioritních os - druhá představuje "Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj", třetí "Další vzdělávání", čtvrtá "Systémový rámec celoživotního učení" a pátá osa "Technickou pomoc".
"Složitost řídicí dokumentace (výskyt z 0,58 %) - byla označena jako příčina vzniku nesrovnalosti v případech týkajících se oblastí zadávání veřejných zakázek, používání povinných prvků publicity a v jednom případě navýšení položky rozpočtu krácené výběrovou komisí," píše se ve zprávě.
Ministerstvo, jak samo uznává, tak musí v této oblasti posílit povědomí příjemců dotací o pravidlech programu, například pomocí vzdělávacích seminářů a podobně. Škoda, že k tomu dochází v předposledním roce fungování OP VK.
Druhým nejvýznamnějším zdrojem (téměř 32 % případů) nesrovnalostí se staly mylné platby, klasifikované jako "subjektivní neúmyslná chyba".
"Finanční stránka pochybení jde na vrub jednotlivých příjemců dotací," komentuje to mluvčí ministerstva školství Hynek Jordán.
Ke konci června letošního roku bylo z celkem 8 518 podpořených projektů a 91 globálních grantů v rámci OP VK identifikováno celkem 3 683 podezření na nesrovnalost.
Zatím nejvyšší podíl přitom zaznamenává Jihočeský kraj, následovaný Ústeckým a Libereckým krajem. Z druhé strany „žebříčku" je to Zlínský a Středočeský kraj.
Nicméně je potřeba podotknout, že v tomto případě se jedná o podezření, což prakticky znamená, že ve výsledku se mohou tato procenta, stejně jako pozice jednotlivých krajů, změnit.
