Čistí pomníky pokryté mechem. Češi odhalují jména předků padlých za válek na Ukrajině

Na Ukrajině ve válkách zahynuly tisíce Čechů. Podívejte se, jak vznikají jejich pomníky.
Na zanedbaném vojenském hřbitově v Užhorodě "Na šachtě" je pohřbeno 1300 vojáků z první světové války. Více než 50 z nich pocházelo z území dnešního Česka.
Podle návrhu architekta Lukáše Hudáka by mohlo v ukrajinském Užhorodě vzniknout jedinečné pietní místo s kamennými pilony, kde by každý z nich zastupoval zemi padlého vojáka. Jde o ceremoniální prostor a portál vedoucí pomyslným středem hřbitova.
Jiný návrh podoby užhorodského hřbitova "Na šachtě".
Návrh jiné části užhorodského hřbitova jako anglického parku s dochovanými náhrobky.
Foto: archiv Lukáše Hudáka
Jan Gazdík Jan Gazdík
5. 5. 2019 19:51
Jen z území dnešního Česka zahynulo v první světové válce nejméně 350 tisíc mužů. Bojoval v ní někdo z každé české rodiny - ať už v československých legiích nebo v rakousko-uherské armádě. A z každé druhé rodiny v tomto konfliktu někdo padl. U ukrajinského Starého Martyniva jich v boji o přechod řeky Dněstr zahynulo 700 a třeba u Toruně další stovky. Většinou jde o stále neznámé padlé. "Postupně ale získávají jména," říká Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány českého ministerstva obrany.

Měst a vesnic, kde leží mnohdy neobjevené nebo zapomenuté ostatky Čechů, jsou na Ukrajině desítky, ne-li stovky. Starý Martyniv, Rivne, Toruň, Josypivka, Žytomyr, Užhorod, Charkov nebo třeba Sokolovo. Tam všude by měly brzy vzniknout zcela nové či obnovené pomníky tisícům Čechů, kteří zahynuli v první anebo druhé světové válce.

Ať už v jednotkách československých legií či rakousko-uherské armády. Nebo mnohem později v boji s nacistickým wehrmachtem.

Na pátrání po zničených či téměř zaniklých pomnících a hrobech se přitom nepodílí jen ministerstvo obrany s Československou obcí legionářskou, ale i desítky amatérských dobrovolníků a badatelů, kterým nejsou lhostejné osudy jejich předků. I to je jeden z důvodů, proč české ministerstvo obrany zahajuje novou etapu výstavby a oprav pomníků vojákům, bez jejichž účasti v legiích by nevzniklo Československo. A také těm, kteří strávili první světovou válku v jednotkách rakousko-uherské armády. Nemluvě o mužích a ženách československého armádního sboru v Sovětském svazu, kteří bojovali proti nacismu.

"Dnes už je vcelku jedno, kdo z našich krajanů kde zahynul. Naši vzpomínku a úctu si zaslouží všichni," říká tajemník Čs. obce legionářské Milan Mojžíš. Podle něj je připomínka důsledků válečných hrůz o to aktuálnější, když je řeč o Ukrajině, na jejímž východě se nyní bojuje s proruskými separatisty.

Jak legionářský tajemník Mojžíš, tak historik Dalibor Vácha zaznamenávají rostoucí zájem současníků o to, kde jejich předci bojovali ve světových válkách. V Rusku, Itálii či Francii. Také je zajímá, kde a za jakých okolností zahynuli a jsou pochováni.

Připomínky zlomových chvil

Vácha například v souvislosti s ukrajinským Starým Martynivem či Toruní (respektive Toruňským průsmykem v Karpatech) mluví o téměř zapomenutých, velmi krvavých a stále málo probádaných bojích. Zahynuly v nich stovky rakousko-uherských vojáků a především Čechů.

I v těchto místech plánuje ministerstvo obrany podle Pavla Filipka výstavbu důstojných pomníků z dílny architekta Lukáše Hudáka.

"Možná doceníme až časem, jak důležité jsou tyto nově vznikající pomníky. Mementa, která připomínají zlomové a tragické chvíle naší historie. Ať už jde o první, či o druhou světovou válku. Zejména projekt na obnovu charkovského pomníku z druhé světové války mě velmi potěšil," konstatuje historik Vácha.

O hrůzách, které se v tamní nemocnici plné raněných sovětských i československých vojáků odehrávaly, když Charkov obsadil wehrmacht, není podle něj možné číst v klidu.

Zájem o osudy "obyčejných" kluků a holek

Úctu k předkům, kteří před sto lety narukovali do velké války, zahynuli v ní a nemají žádný pomník, zmiňuje i Josef Marcián ze Žárovic u Prostějova. Jeho předek Leopold Dokoupil padl v první světové válce v krvavé bitvě o přechod Dněstru u Starého Martyniva. Podle dostupných údajů v ní zahynulo 700 vojáků žijících na dnešním území Česka: Češi, Moravané, Poláci, Němci, Maďaři či Slezané. Většina z nich byli nicméně Češi.

"V archivech jsme zatím dohledali 'jen' přes čtyři stovky jmen našich předků, kteří u Starého Martyniva leží," upřesňuje telefonicky z Ukrajiny Pavel Filipek.

"Zpočátku jsem chtěl zjistit jen osudy kluků a holek, kteří se narodili o něco dříve než já, kteří žili, hráli si, bydleli, milovali se a brali se v místech, která i já tak důvěrně znám a kde žiji. A samozřejmě, s kým pak ti kluci sloužili na vojně," vysvětluje Marcián motivy svého zájmu o předky. "Stále více mě začaly zajímat osudy dalších lidí z našeho regionu. Ukrajinu trochu znám, takže jsem ten zájem rozšířil i na bojové osudy jednotek, v nichž sloužili naši rodáci."

Rovněž on spolupracuje s ministerstvem obrany na "přiřazování" jmen k dosud anonymním Čechům, kteří padli na Ukrajině.

Stovky vojáků 75. pěšího jindřichohradeckého pluku, 35. pěšího pluku z Plzně nebo třeba 5. praporu myslivců z Olomouce, kteří padli v rakousko-uherských uniformách na území dnešní Ukrajiny, zmiňuje i badatel Miloslav Sviták. A stejně tak rostoucí zájem Čechů dozvědět se více o tragických osudech svých předků a zejména o místech, kde zahynuli. Právě Sviták našel před rokem v Josypivce mechem obrostlou mohylu pohřbených Čechů.

"Tu mohylu jsme vyčistili a umístili před ní provizorní tabulku. V pátrání po předcích a místech, kde leží jejich ostatky, pokračujeme. Těch kluků tam leží tisíce," říká badatel, který se nedávno vrátil z další cesty po Ukrajině.

Znovuzrození paměti národa

V Česku se tak podle historika Dalibora Váchy obnovuje vykořeněná vlastnost - kulturní paměť národa. Jedině tak se podle něj lidé poučí z tragédií, jimiž si prošli jejich předci. A když nepoučí, alespoň se zamyslí. "Stále v to doufám, a proto se ostatně historii věnuji. Jen nevím, zda toho jsou schopni i mnozí politici. A vůbec se to netýká jen těch českých," dodává Vácha.

Jinou otázkou je, jak se ke zmíněným aktivitám stavějí ukrajinské úřady. Například starostka Starého Martyniva Olga Charivová je českým projektem na výstavbu pomníku nadšena a všemožně ho podporuje. A není sama.

Na druhé straně ale představitelé jiných ukrajinských měst jen léta slibují. Mění už závazně přislíbená místa k výstavbě pomníků anebo jejich vznik podmiňují opravou místního kostela, školy či parkoviště, kterou by měli Češi zaplatit. Praha ovšem s podobnými "vícenáklady" nepočítá.

I přes všechna nedorozumění se však pokračuje v nové etapě obnovy válečných hrobů čs. legionářů na Ukrajině. Ta byla zahájena odhalením původní podoby zrekonstruované zborovské mohyly v roce 2017 se jmény 237 legionářů, kteří padli v bitvě či okolí Zborova v roce 1917. A pozornost se věnuje i památce Čechů, kteří padli na Ukrajině v rakousko-uherských uniformách.

Video: Vlastenectví není hopsání na stadionech. Je to odpovědnost a láska k pravdě, říká režisér Václav Marhoul

Pravé vlastenectví vede k pocitu hrdosti na svůj národ. Musíte ale splnit jednu zásadní podmínku. Musíte znát svou národní historii, říká Marhoul. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americká sonda úspěšně přistála na planetce Bennu

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně přistála na planetce Bennu, kde se pokusila odebrat vzorky horniny. Zda byl odběr úspěšný, se uvidí až v následujících dnech, uvedla dnes agentura AP.

"Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali," řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. "Sonda udělala všechno, co měla."

Poté, co OSIRIS-REx poslala na Zemi potvrzení o kontaktu s asteroidem vzdáleném více než 322 milionů kilometrů, propuklo v sále nadšení. Může však trvat až týden, než bude jasné, zda a případně kolik horniny se podařilo sondě odebrat a jestli bude potřeba další pokus.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Trump předčasně ukončil rozhovor, moderátorce slíbil odvetu

Kvůli nespokojenosti s moderátorkou ukončil americký prezident Donald Trump v úterý večer (místního času) předčasně rozhovor v televizi CBS. Následně pohrozil jeho předčasným zveřejněním a novinářce oblíbeného pořadu slíbil odvetu.

Trump dva týdny před prezidentskými volbami na twitteru kritizoval rozhovor s moderátorkou Lesley Stahlovou jako "podvod" a "předpojatost". Interview má CBS odvysílat tuto neděli v rámci předvolebního speciálu pořadu "60 Minutes" (60 Minut) o republikánu Trumpovi a jeho demokratickém vyzyvateli Joe Bidenovi.

Podle zdroje deníku byla důvodem ukončení rozhovoru Trumpova spokojenost s otázkami moderátorky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy