CERN mohl zničit vesmír. Proč se tak nestalo, nikdo netuší

Petr Jemelka Petr Jemelka
10. 8. 2015 13:02
Největší urychlovač částic světa je naprosto bezpečný. Část expertů ale upozorňuje, že ve výpočtech cosi velmi významného nesedí. Zřejmě dosud neznámý fyzikální jev.
Simulované uvolnění a pak zánik tajuplné částice Higgsův boson, jak by vše mělo probíhat v novém urychlovači.
Simulované uvolnění a pak zánik tajuplné částice Higgsův boson, jak by vše mělo probíhat v novém urychlovači. | Foto: CERN

Ženeva - Otázka, zda Velký hadronový urychlovač (LHC) nemůže namísto k převratným fyzikálním objevům vést ke zhroucení vesmíru tak, jak ho známe, je opět aktuální.

Experti z Evropského centra pro jaderný výzkum (CERN) sice opakovaně ujišťují, že je jimi vybudovaný největší urychlovač částic na světě naprosto bezpečný, část expertů ale upozorňuje, že ve výpočtech "cosi velmi významně nesedí".

Modely naznačují, že pokud by byly všechny v současnosti uznávané teorie platné, musel by LHC, ukrytý v podzemí švýcarsko-francouzského pomezí, svět doslova rozmetat.

Podivná vlastnost bosonu

S trochou nadsázky tak lze říci, že není otázkou, zda nemohou v útrobách urychlovače vzniknout miniaturní černé díry, ale spíš to, proč už tam dávno nejsou. Respektive proč už apokalyptická řetězová reakce dávno nevznikla.

Vysvětlení nabízí teoretický kosmolog Ian Moss z univerzity v britském Newcastlu.

"Zmíněné výpočty dávají tušit, že musí existovat nějaký dosud neznámý fyzikální úkaz, který vakuum udrží stabilní," konstatuje ve článku publikovaném v odborném magazínu Science.

Hra na schovávanou

Onen "neznámý fyzikální úkaz" podle Mosse souvisí s dlouho očekávanou a v roce 2012 konečně objevenou "božskou částicí", tedy Higgsovým bosonem a stabilitou vakua.

Díky zdokumentování Higgsova bosonu se podařilo prokázat i to, že ve vzduchoprázdnu existuje cosi, co badatelé nazvali Higgsovým polem. To si lze zjednodušeně představit jako něco podobného elektrickému poli, v němž se bosony "schovávají".

Ostatní částice - jako jsou kvarky a elektrony - se zmiňovaným polem reagují, čímž získávají hmotnost.

Když ale vědci srovnali standardní modely částic s naměřenou hmotností Higgsova bosonu, dospěli k závěru, že by Higgsovo pole nemělo být ve stabilní, energeticky nejnižší formě.

Naopak by mělo vést ke kolapsu vakua a rozpadu vesmíru.

Kvantové tunelování

Jak je možné, že k tomu nedošlo? Vysvětlení zdánlivě nabízí fyzikální jev známý jako kvantové tunelování.

Aby se mohlo Higgsovo pole dostat na nižší energetickou hodnotu - do takzvaného skutečného vakua -, muselo by překonat obrovskou energetickou bariéru. A něco takového by prý mělo trvat déle než "život" celého vesmíru.

Jak upozorňují teoretičtí fyzici Philipp Burda a Ruth Gregory z Durhamské univerzity ve Velké Británii, problém nastane ve chvíli, kdy do výpočtu zahrneme i miniaturní černé díry - mikroskopické části vesmíru s tak silnou gravitací, že jí neunikne ani světlo.

Mohly by narušit energetickou rovnováhu tím, že by snižovaly svou energetickou hodnotu růstem a v ve zlomku vteřiny by expandovaly tak, že by pohltily veškerý viditelný vesmír. Musí tedy existovat něco nám neznámého, co rozpadu nám známého vesmíru brání.

A další bádání tímto směrem by podle expertů mohlo vést k velmi zajímavým objevům, například i nálezu dalších dimenzí.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy