Oslo/Den Haag - Ještě před pár týdny je znal jen málokdo. Mlhavě možná ti, kteří pamatují válku v Iráku.
Pak ale přišel útok na civilisty na předměstí Damašku, v syrské Ghútě. A zprávy o tom, že stovky lidí zřejmě otrávil jedovatý plyn. Dusili se, měli rudé oči, někteří pěnu u úst.
Organizace spojených národů (OSN) na místo vyslala chemické zbrojní inspektory. Aby potvrdili, zda byly v Ghútě použity zakázané chemické zbraně, či nikoliv.
Inspektoři, vůbec poprvé nasazeni v době bojů přímo ve válečné zóně, ale nebyli zaměstnanci OSN (byť s ní velmi úzce spolupracují). Pracují v nezávislé Organizaci pro zákaz chemických zbraní, krátce OPCW.
"OSN je náš zadavatel, a tím i majitel výsledků našich šetření," vysvětluje mluvčí organizace Michael Luhan, proč byla OPCW dosud tak "neviditelná" a proč se o jejích expertech píše téměř výhradně jako o "inspektorech OSN". Pátkem 11. října 2013 organizace ze stínu vystoupila - v Oslu získala prestižní Nobelovu cenu za mír.
Práce na bojišti
Thorbjørn Jagland, bývalý premiér a předseda norského Nobelova výboru, po oznámení letošního vítěze prohlásil, že inspektoři nedostali cenu za své současné angažmá v Sýrii, ale za to, že "z nasazení chemických zbraní udělali mezinárodně-právní tabu".
Právě válečná zvěrstva v Sýrii ale chemické kontrolory zviditelnila.
V zemi, kde bylo za dva a půl roku zabito 115 000 lidí, má OPCW momentálně 27 expertů. Po schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která Bašáru Asadovi uložila zničit všechny syrské chemické zbraně, začala 1. října její nejsložitější mise v historii. Podstatně složitější než zmiňovaná inspekce v Ghútě.
Už tehdy se po inspektorech v Damašku střílelo (zraněn naštěstí nebyl nikdo). Těžké boje mezi vládními jednotkami a povstalci zuří kolem hlavního města i severněji položeného Aleppa také teď. Fronta se navíc neustále mění.
Právě tady se přitom nacházejí zařízení, která mají mezinárodní inspektoři navštívit, aby připravili likvidaci Asadova chemického arzenálu. Zatím se dostali na tři místa ze zhruba dvaceti.
Ostřelování neutrálů
Šéf OPCW, Turek Ahmet Üzümcü, ve středu vyzval obě válečné strany, aby v dobách kontrol dodržovali klid zbraní. Inspektoři na to však nemohou moc spoléhat.
Stále častěji totiž ze Sýrie přicházejí zprávy, že ostřelovači útočí i na "neutrály". Naposledy o tom informoval Červený kříž, podle nějž si střelci na mušku cíleně berou i lékaře a další zdravotnický personál. Červený půlměsíc přišel už o 22 lidí.
"Strany konfliktu nemají rády, když se pomoc dostává i těm, které mají za nepřítele," vysvětlil Christof Johnen z Červeného kříže deníku Die Welt.
Povstalci navíc ničení Asadových chemických zbraní nevnímají jako svou výhru či něco, co jim pomůže. Naopak, jsou zklamaní. Přáli si, aby do války s vládními vojsky vstoupily vojenské stíhačky Západu (což právě dohoda mocností o misi chemiků v Sýrii znemožnila).
Chemičtí inspektoři krom toho oznámili, že s rebely nebudou jednat, že komunikují pouze s vládou. I to z nich může v Sýrii udělat chtěné cíle.
"Bezpříkladná nebezpečí"
Na chemické inspektory čekají v Sýrii "bezpříkladná nebezpečí", zdůraznil před časem generální tajemník OSN Pan Ki-mun, když představoval strategii, jak by měla likvidace jedovatých bojových plynů vypadat. Během následujícího roku se do něj má zapojit asi stovka expertů z OPCW.
Nebezpečné jsou nejen podmínky, v nichž budou v příštích měsících pracovat, ale i zbraně, jež musejí zničit. S tím má však čerstvý laureát Nobelovy ceny šestnáctileté zkušenosti.
Od roku 1997 poslal své lidi na více než 5000 inspekcí do 86 zemí. Zničeno při nich bylo 58 000 tun chemických zbraní. "Můžeme potvrdit, že 80 procent chemických zbraní bylo zlikvidováno," řekl mluvčí OPCW Luhan.
Dohodu o zákazu chemických zbraní, nad jejímž dodržováním bdí právě OPCW, zatím podepsalo 189 zemí. Už příští pondělí k nim přibude další: Sýrie. Symbolicky jen tři dny poté, co padlo - pro mnohé kontroverzní - rozhodnutí o Nobelově ceně.
