Jak vzpomínáte na své velvyslanecké působení v Česku?
Připadá mi, že je to už tak dávno.
Co se od té doby nejvíc změnilo v americko-českých nebo americko-evropských vztazích?
Autokracie tlačící se z východu v podobě Vladimira Putina a obnovení tyranie sovětského typu. To je obrovská změna. Náznaky toho jsme ale viděli i dříve. Jak jsem napsal ve své knize Poslední palác: když jsem v roce 2011 přijel do Prahy, exprezident Václav Havel mě varoval, že jsme naivní.
My Američané jsme byli naivní, pokud jde o ruský režim, Vladimira Putina a jeho aspirace. Taky jsem si asi nikdy nedokázal představit, že budeme mít jedince, jako je Trump, který ne jednou, ale teď podruhé vyhrožuje návratem. Nebo že Británie bude tak hloupá, že vystoupí z EU. Češi nacházející se uprostřed Evropy - jako vždy - zažívají tyto tlaky z obou stran. Posledních deset let bylo ve znamení velmi drsného probuzení. A teď se ukáže, jestli demokracie tuto výzvu zvládne - jestli dokážeme podpořit Ukrajinu, aby porazila Putina na východě, a zda se dokážeme jako Američané semknout, abychom odmítli Trumpa na západě.
Norman Eisen
Norman Eisen působí jako odborný pracovník v americkém think-tanku Brookings Institution. Je autorem knihy Poslední palác. Často komentuje politické dění pro stanici CNN, pravidelně přispívá do deníku The New York Times a je předsedou organizace pro odpovědnost a etiku CREW. Mezi lety 2011 a 2014 působil jako velvyslanec Spojených států v Česku. Do té doby byl od roku 2009 poradcem pro etiku bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Jeho rodiče pocházeli z Polska a Československa a do Spojených států přišli poté, co přežili holokaust.
Co se podle vás stane s rolí Spojených států ve světových záležitostech, pokud Donald Trump příští úterý vyhraje prezidentské volby?
Ať už to bude cokoli, nebude to dobré. Není jasné, do jaké míry dojde ke zhoršení role USA. Trump ve svém prvním volebním období udržoval vazby na Severoatlantickou alianci, ačkoli se choval podřízeně vůči Putinovi a vzhlížel k diktátorům jinde ve světě. Ale některé věci se Trumpovi povedly, například abrahámovské dohody na Blízkém východě (smlouvy normalizující vztahy mezi Izraelem a některými arabskými zeměmi - pozn. red.).
Obával bych se, jak Trumpovo volební vítězství ovlivní americkou podporu Ukrajině, zda zůstane pevný v otázce NATO nebo například dovozních cel, která by mohla mít ničivý ekonomický dopad. Existuje mnoho potenciálních negativ, ale uvidíme, co se stane. Doufejme, že ho Američané odmítnou, ne z mezinárodních, ale hlavně domácích důvodů, protože nechtějí ve Spojených státech diktátora. A on řekl, že bude diktátorem hned od prvního dne. Nevěřím, že to americký lid přijme.
Tady se často debatuje o tom, že pokud bude Trump zvolen, bude alespoň jakýmsi budíčkem pro Evropu, aby se postarala o svou obranu. Myslíte si, že tomu tak může být i v případě, že by v Bílém domě usedla Kamala Harrisová? Že i ona bude možná méně zaměřená na Evropu, než byl prezident Joe Biden?
Harrisová se na Evropu hodně soustředila. Chce navázat na Bidenovu mezinárodní politiku a na americký důraz na transatlantické vztahy. Nemyslím si, že je známkou zanedbávání transatlantického vztahu, když si uvědomíme, že svět je velký a že je třeba se dívat do Asie a Tichomoří. Potřebujeme mít silné vazby na Afriku a Střední a Jižní Ameriku a věnovat jim pozornost.
Pro Evropu je zdravé být soběstačný. Už když jsem byl velvyslancem, často jsem mluvil o tom, jak je důležité, aby všichni spojenci v NATO navyšovali výdaje na obranu na dvě procenta HDP. To je základ a mnoho spojenců v té době nedosahovalo tohoto limitu. S nelibostí musím přiznat, že jakkoliv zmateně a popleteně Trump mluví, svým způsobem k tomu právě on Evropu dotlačil. To byl jeden z mála světlých bodů v jeho transatlantické filozofii.
I když jsou pro americké volby domácí témata důležitější, může některá z probíhajících válek, ať už je to ta na Ukrajině, nebo na Blízkém východě, ovlivnit volby?
Ano, určitě. A to velmi negativně. Zejména válka na Blízkém východě nyní velmi silně rezonuje z více důvodů. Jsou tu důležité bloky voličů, včetně židovských a arabských, kteří mají velmi jasný názor na situaci v regionu. A to má vliv na volební účast. Uvidíme, jak zásadní.
Mohou probíhající války ve světě házet špatné světlo na Bidenovu viceprezidentku Harrisovou a naopak nahrát Trumpovi?
Ano.
Změní se s novým prezidentem USA nějak dynamika těchto konfliktů?
To nikdo neví. Trumpovo vedení v Bílém domě by bylo katastrofální pro spravedlnost na Ukrajině, pro odpor proti agresi. Izrael má legitimní právo reagovat na teror z Gazy a rakety z Libanonu. Je však spravedlivé se ptát, zda je postup premiéra Benjamina Netanjahua v těchto konfliktech moudrý, nebo se dokonce ptát, zda při svém rozhodování sleduje vnitropolitickou situaci v USA. Odpověď na tuto otázku nikdo nezná, ale podle mého názoru jsou to legitimní dotazy.
A co česko-americké vztahy? Jak je mohou volby ovlivnit?
V případě vítězství Harrisové předpokládám pokračování silných americko-českých bilaterálních vazeb a silný závazek k transatlantickým vztahům k NATO a k úspěchu na Ukrajině.
Pokud zvítězí Trump, půjde o víc než jen o to, kdo bude prezidentem. Náš Kongres, naši guvernéři jednotlivých států, zákonodárci, naši podnikatelé a naši lidé si váží a cení spojení s našimi transatlantickými spojenci a mají hlubokou náklonnost k českému národu. Takže i v případě Trumpova vítězství, což by bylo hrozné, budou všechny tyto dimenze a vztahy pokračovat.
